Historie
Obecná historie:
Roku 1784, po zrušení Dominkánského kláštera, byl mlýn prodán na věčný úrok bývalému nájemci Kašparu Machánkovi. V roce 1948 se mlýn vyřadil z provozu, používal se jako míchárna krmiv pro zemědělské družstvo a pak přešel do soukromých rukou.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1. mlýn byl zbudován v 16.století pod hrází rybníka napájeného borkovanským potokem.
Patřil řádu Dominikánů.
Nejdříve si vrchnost najímala zaměstnance, který na mlýně pracoval, později mlýn pronajímala.
Mlýn zřejmě patřil k panskému hospodářskému dvoru v Těšanech a je zobrazen již na I. a II. vojenském mapování a na císařském povinném otisku z r. 1827.
Začátkem 18.století činila činže sedm zlatých ročně, což nebylo mnoho.
1773 - Kašpar Machánek, mlynář z Těšan (MZA, Šitbořice 3409, sn. 146) (mGh)
Roku 1784, po zrušení Dominkánského kláštera, byl mlýn prodán na věčný úrok bývalému nájemci Kašparu Machánkovi.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Na mlýně hospodařil mlynář jménem Rybář.
První světová válka (1914–1918)
Za 1. republiky mlýn koupil od p. Rybáře Ludvík Dobrovolný, který zde instaloval vodní turbínu.
Mlýn byl po 2. světové válce ještě krátký čas v provozu.
V roce 1948 se mlýn vyřadil z provozu, používal se jako míchárna krmiv pro zemědělské družstvo a pak přešel do soukromých rukou.
Činnost mlýna byla úředně zastavena a o jeho další činnost nebyl ze strany státu zájem. Nemovitost zůstala ve vlastnictví rodiny Dobrovolných.
1988 Karel Dobrovolný
V současné době je bývalý mlýn v katastru nemovitosti veden jako objekt k bydlení a majitelem je potomek Karel Dobrovolný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1773 - Kašpar Machánek
Rybář
Ludvík Dobrovolný
Karel Dobrovolný
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Povinnosti mlynáře v podnájmu:
Udržovat mlýn v dobrém stavu.
Provádět všechny opravy na vlastní náklady (kromě případu, kdy by mlýn zapálil blesk).
Přednostně mlít panské obilí pro Dominikánský klášter (bez nároku na desátek nebo plat).
Mlít pro pivovar (také zadarmo, ale odměnou dostával z každé várky vědro piva, tzv. Marek).
Pečovat o přívod vody do pivovary (odměnou dostávali 4 měřice žita).
Práva mlynáře v podnájmu:
Užívat sedm měřic panských polí (pouze pokud vedl pobožný, ctnostný a katolický život).
Mohl pást na panských pastvinách dvě krávy a dvě prasnice.
Mohl vést obchod s drobnými mlynářskými předměty.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
