1653-1655 Jiří Andres, městský mlynář, do cechovní pokladny skládá za kvartál 6 kop gr., sud piva a 6 liber vosku
1683 potvrzení statut mlynářského cechu Arnoštem Josefem z Valdštejna - opakována povinnost mletí v době výlovu Velkého rybníka (obvykle 1 x za 3 roky), o mletí sladů se však již nemluví
1681 stanovena náhrada za vykrmení vepřů 7 zl. a 30 kr. ročně
1723 mlynář Josef Buntzmann, mlýn o dvou složeních u pivovaru emfyteuticky odkoupil za 450 kop gr. míš. (300 kop hotově, 10 kop roční splátky) Do panského důchodu platí čtvrtletně 23 zl. + 1 l. 25 kr. za vykrmení vepře (celkem tedy 97 zl. ročně), zdarma mele a šrotuje pro panský pivovar a vinopalnu
1728 mlýn přestavěn nebo znovu vystavěn
ve mlýně smějí mlít pouze obyvatelé městečka Doks, za semletí se odvádí 1/8 měřice + 6 kr.
na pořízení mlecích kamenů dostává z panského důchodu 1 zl. 30 kr. na běhoun a 45 kr. na ležák, dále obdrží ročně fůru bukového dřeva na opravy a na nové hřídele
1735 po smrti Jopsefa Buntzmanna odkoupil mlýn za 450 kop Jan František Kaisser
1762 za 600 kop jeho bratr Karel Kaisser
1770 mlýn obdržel čp. 12
1793 za 1500 zl. jeho syn Karel Kaisser ml., rovněž působul jako ranhojič
1816 přečíslován na čp. 16
1824 stížnost na sousedy ohledně zanášení koryta náhonu (např. v důsledku pastvy prasat)
1835 za 5000 zl. konv. měny odkoupil syn Petr Kaisser
