Vojtkovský mlýn

Již v 18. století zanikl mlýn Vojtkovský, ležící na potoce Ludině pod městem u městské fortny neboli tzv. Mlýnské brány městské, nazývané také bránou Černotínskou. Tento mlýn koupil roku 1595 od města mlynář Vojtek, ale roku 1612 jej prodal vrchnosti, Václavu Molovi, za 900 zl. Mol zastavil provoz mlýna ve prospěch ostatních vrchnostenských mlýnů, mlýn tak zcela zpustl. Mol zaplatil jen třetinu kupní ceny, zbytek splácela do roku 1639 dědicům Vojkovským nová vrchnost, kníže Dietrichštejn. Po smrti sirotků Vojtkovských připadla podle privilegia města polovina zbývající částky vrchnosti, druhá polovina městu. Poněvadž o výstavbu a nájem zpustlého mlýna neměl nikdo zájem, prodala vrchnost roku 1681 budovu pustého mlýna za 250 zl. Tomáši Kašpaříkovi s podmínkou, že na tom místě nikdy nepostaví nový mlýn, pouze chalupu k obývání. Mlýnské právo si vyhradila vrchnost. Když pak v roce 1711 vrchnostenská olejna, umístěná od osmdesátých let 17. století v Čaputovském dvoře, již nevyhovovala a bylo nutné postavit novou lisovnu oleje, postavila ji vrchnost na Ludině, na místě bývalého mlýna v Černotínské bráně. Byla to velká budova a vrchnostenská olejna tu pracovala do konce 18. století. Po zastavení provozu využila vrchnost svého práva a proti vůli a rekursům hranické obce prodala roku 1804 dominikální budovu olejny s přilehlou zahradou k ubytování osmi židovských rodin. K budově bývalé olejny byly přistavěny dvě židovské chalupy, označené římskými popisnými čísly židovských domů XIX až XXI samostatné Politické židovské obce v Hranicích, jíž byly podřízeny a k ní připojeny. Po zrušení židovské obce v Hranicích roku 1919 byly domy připojeny k městu a označeny arabskými popisnými čísly. Obě staré chalupy byly po roku 1945 zbořeny. Dnes stojí na místě bývalé olejny domy čp. 1339–1341.