Když se mlýn nakřeše, potom mele zase lépe.
(německé přísloví)

Peklo, Pekelský mlýn

Peklo, Pekelský mlýn
Dolní Bory
56461
Žďár nad Sázavou
Dolní Bory
49° 24' 60.0'', 15° 59' 35.0''
Mlýniště bez mlýna
První zmínka o mlýnu je z období kolem roku 1685. Mlýn byl častokrát neobydlený a po roce 1869 přestavěný na papírnu, která vyhořela 1908 a následně sloužila jen jako hájovna. 1960 zatopeno přehradou Mostiště.
mimo obec
Oslava
volně přístupný

Obecná historie:

První zmínka o mlýnu je z období kolem roku 1685. Mlýn byl častokrát neobydlený, například v roce 1695 nebo v roce 1869 (mlynář buď zběhl nebo byl v hospodářském úpadku). Mlýn delší dobu provozovala rodina Markova. V období kolem roku 1870, byl mlýn přestavěn na papírnu, kde se vyráběl nepískovaný papír, lepenkový papír, který se v jiném závodě napouštěl dehtem a pak se používal jako krytina na střechy. Kolem roku 1908 papírna po požáru zanikla a pak tam už bydleli jen dva panští hajní.
V pozdější pekelské hájovně bydlel od roku 1939 hajný Emil Hladík, který se zapojil do protinacistického odboje ve II. sv. válce a působil v odbojové organizaci s názvem Rada tří (označovaná také R3), která byla v letech 1944–1945 největší odbojová organizace na území protektorátu, politickým zaměřením byla demokratická, nekomunistická. Emil Hladík na hájovně ukrýval jednoho z vedoucích, a to osobu Karel Šteiner - Veselý. V červnu 1942 byl však hajný Hladík protipartipartizánským oddílem na hájovně odhalen a později byl koncem června 1942 brněnským gestapem popraven. Původní mlýn později přestavěný na hájovnu úplně zanikla zatopením v šedesátých letech 20. století z důvodu vzniku přehrady Mostiště. Dodnes jsou zbytky Pekelského mlýna a zbytky přilehlého mostu vedoucího k mlýnu, vidět při nízkém stavu vody v přehradě Mostiště (naposledy v roce 2003 a 2004 při opravě hráze přehrady).Mlýn stával na levém břehu řeky Oslavy.
(Zdroj: Mlýny a Mlynáři na Velkomeziříčsku, svazek IV., autor publikace-Vladimír Makovský)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýnu je z období kolem roku 1685. Mlýn byl častokrát neobydlený, např. v roce 1695 mlynář zběhl.

1695 urbář velkomeziříčský: Pekelský mlejn jest pustý, mělo sice podle předešlého urbáře od téhož úroku přicházeti k sv. Jiří 3 zl. 50 kr. a k sv. Václavu taky 3 zl. 50 kr., jest pak ale 9. decembris 1692 celý ten grunt Markovi mlynáři a jeho synu Tomášovi Markovi, jak dlouho živi budou, dovoleno užívati a s polovičního tuto vystaveného ouroku,  tudíž 1 zl. 55 kr. a 1 zl. 55 kr.

N.B.  Z pekelskýho mlejna se taky dávaly 2 slepice, 8 vajec. Poněvadž pak takový pustý leží a tudy k tomu náležející grunty Markovi mlynáři proti jistýmu sto jiřskýmu a sto václavskýmu platu nechány jsou, tak zůstane tento vystavený, ouročních slepic a vajec plat nevysazený až na budoucí obsadění tohoto mlejna.

Mlýn delší dobu provozovala rodina Markova.

1748 Josef a Anna Markovi

1755 Jiří Marek s manž. Marií

1784 zemřel mlynář Josef Křehlík (79 let)

1786 zemřela vdova po něm (68 let)

1792 zemřel syn Josef Křehlík (37 let)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1862-1867 nájemce František Drápela se ženou Anno. 1869 mlýn v hospodářském úpadku, opuštěn.

Kol. 1870 přestavěn na papírnu, kde se vyráběl nepískovaný papír, lepenkový papír, který se v jiném závodě napouštěl dehtem a pak se používal jako krytina na střechy. 1890 nájemce Cyril Čermák (* 1856 ve Velkém Meziříčí) se ženou Vilemínou z Borové

Kolem roku 1908 papírna po požáru zanikla a pak tam už bydleli jen dva panští hajní Trojan a Jelínek.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 nebyl v provozu

V pozdější pekelské hájovně bydlel od roku 1939 hajný Emil Hladík, který se zapojil do protinacistického odboje ve II. sv. válce a působil v odbojové organizaci s názvem Rada tří (označovaná také R3), která byla v letech 1944–1945 největší odbojová organizace na území protektorátu, politickým zaměřením byla demokratická, nekomunistická. Emil Hladík na hájovně ukrýval jednoho z vedoucích, a to osobu Karel Šteiner - Veselý. V červnu 1942 byl však hajný Hladík protipartipartizánským oddílem na hájovně odhalen, převezen do Kounicových kolejí a  30. června 1942 brněnským gestapem popraven.

Původní mlýn později přestavěný na hájovnu úplně zanikla zatopením v šedesátých letech 20. století z důvodu vzniku přehrady Mostiště. Dodnes jsou zbytky Pekelského mlýna a zbytky přilehlého mostu vedoucího k mlýnu, vidět při nízkém stavu vody v přehradě Mostiště (naposledy v roce 2003 a 2004 při opravě hráze přehrady). Mlýn stával na levém břehu řeky Oslavy.
(Zdroj: Mlýny a Mlynáři na Velkomeziříčsku, svazek IV., autor publikace-Vladimír Makovský)

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Marek
  • Křehlík
  • Drápela

Historie mlýna také obsahuje:

1692 Marek

1748 Josef Marek

1755 Jiří Marek

-1784 Josef Křehlík

1784-1786  vdova po něm

1786-1792 Josef Křehlík ml.

1862-1867  František Drápela (nájemce)

1890  Cyril Čermák (nájemce)

1908 Trojan a Jelínek

1939-1942 Emil Hladík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2021
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Mlýn stával na levém břehu řeky Oslavy.
        Dodnes jsou zbytky Pekelského mlýna a zbytky přilehlého mostu vedoucího k mlýnu, vidět při nízkém stavu vody v přehradě Mostiště (naposledy v roce 2003 a 2004 při opravě hráze přehrady).
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • papírna
            1835 samostatná budova pily
            • náhon
            • most, propustek
            náhon od Markova mlýna, krátce pod mlýnem se vléval do Oslavy
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku IV.
            Rok vydání2004
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 75-80
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku IV.
            Rok vydání2004
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 75-80

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            27.1.2021 16:40 uživatelem kytaras (Tomáš Kučera)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.2.2021 09:57
            doxa (Jan Škoda) 1.10.2022 02:28