Kdo staví mlýn na vodě, bude s ní i mlít.
(německé přísloví)

Welzův mlýn

Welzův mlýn
565
Kozlovská
Česká Třebová
56002
Ústí nad Orlicí
Česká Třebová
49° 53' 54.0'', 16° 26' 22.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Novější mlýn, přestavěn na strojovnu, hostinec a nakonec kulturní dům.
500 m jižně od evangelického kostela v České Třebové
Javorka
veřejně přístupný

Obecná historie:

Tato budova byla původně mlýn postavený v roce 1843, ke kterému o něco později stavitel Jan Žák přistavěl jednopatrový dům. Po nějaký čas do roku 1875 zde byl i hostinec. V roce 1888 budovu koupil mosazník František Hurt, který si v roce 1895 zažádal o hostinskou koncesi, která mu byla i udělena. Následně si nechal místním stavitelem Františkem Plašilem vedle hostince postavit i taneční sál. Práce byly zahájeny dne 13. 9 1899 a byly dokončeny 1. 8. následujícího roku a poté městská stavební komise 18. 9. nové prostory zkolaudovala.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1843 postavil stavitel Jan Žák pro obchodníka Welze z Litomyšle, náklady dosáhly 30.000 zl.

potok však byl slabý a měl malý spád

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

koupil strojník A. V. Kraus, zařídil tu strojovnu, voda ve dne hnala stroje a v noci mlýn

1887 převzal Jan Malocha

1888 koupil mosazník František Hurt, mlýn zrušil, zřídil zde hostinec a později přistavěl sál

1910 koupila českotřebovská obec za 160.000 K kvůli získu vodního práva

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1921 obec odprodala družstvu "Národní dům čs. nár. soc."

Během druhé světové války byl Národní dům zabrán a činnost spolku byla přerušena.  

Divadelní spolek Hýbl byl v roce 1950 administrativně spojen s divadelním odborem Sokola pod závodním klubem ROH Hýbl a nadále působil v Národním domě.  Nemovitost přešla v roce 1954 do vlastnictví státu, který jej poskytl Závodnímu klubu ROH železničářů a posléze v 80. letech Jednotnému klubu pracujících, Sdruženému klubu pracujících a dalším organizacím. V druhé polovině 80. let shledaly příslušné orgány technický stav jeviště naprosto nevyhovující a zakázaly používat tahy, lávku i další zařízení, která byla poté demontována. Po pádu komunistického režimu se budova ocitla bez využití a České dráhy jí marně nabízely k prodeji, zatímco budova značně chátrala.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po převzetí budovy novým majitelem prošel Národní dům v novém tisíciletí renovací podle architektonické studie Jiřího Jandery. Dnešní dispozice sálu je zachována ve své původní podobě a je využívána jako restaurační prostory. Celý Národní dům slouží jako multifunkční zařízení s restaurací, které hostí plesy, kongresy, schůze či sportovní a společenské akce.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Welz
  • Kraus
  • Malocha

Historie mlýna také obsahuje:

1843 Welz

A. V. Kraus

1887 Jan Malocha

1888  František Hurt

1910 českotřebovská obec

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2022
      městský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
        V roce 1888 budovu koupil mosazník František Hurt, který si v roce 1895 zažádal o hostinskou koncesi, která mu byla i udělena. Následně si nechal místním stavitelem Františkem Plašilem vedle hostince postavit i taneční sál. Práce byly zahájeny dne 13. 9 1899 a byly dokončeny 1. 8. následujícího roku a poté městská stavební komise 18. 9. nové prostory zkolaudovala.
        Jednalo se o patrovou přístavbu k převýšené hmotě bývalého mlýna, která byla obrácena do ulice vchodem a dvěma vysokými okny s půlkruhovými záklenky. Sál měl rozměry 13,5 m na 14,6 a byl 5,78 vysoký s galerií na konzolách určenou výhradně pro hudebníky. Jeviště se v něm nenacházelo. Byla do něj již zavedena elektřina. Sál byl přístupný z hostinských místností, šatny a skrze samostatný vchod z ulice. Hurtův hostinec odkoupilo v roce 1909 město a v roce 1921 jej prodalo spolku Národní dům, jehož členové z valné většiny tvořili členové Národně socialistické strany v České Třebové, aby tak strana získala zázemí pro svůj politický a spolkový život. Strana nechala v témže roce přestavět sál firmou Rössler a Kudlík. Finance na přestavbu získávala od svých členů ve formě dlužních úpisů a příspěvků.
        Dispozice sálu a vnější vzhled se dochovaly z této přestavby. Trojosé průčelí s centrálním vchodem sevřeným pilastry v klasickém stylu bylo završeno kladím s nápisem Národní dům a sedlovou střechou. S ní tvořil jednu frontu přístavek s vchodem s půlkruhovým obloukem přilehlým na levé straně a třemi okny završený balkónem se zábradlím. Centrální vchod v hlavní fasádě vedl přímo do moderního sálu s provazištěm s valenou klenbou. Jevištní portál byl završen oválnou klenbou. Po jeho stranách byla v sále později instalována masivní plechová kamna na uhlí. Vedle jeviště se nacházelo zázemí v podobě šaten pro herce a dalšího zázemí.
        Multifunkční sál začali od roku 1922 sál využívat také ochotníci z divadelního spolku Hýbl. Vedle tanečních zábav se zde konaly schůze strany a další kulturní akce jako plesy, maškarní bály, besídky, koncerty či taneční kurzy. Následně byl adaptován v roce 1929 i původní hostinec a přistavěn v něm Malý sál.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • hostinský provoz
            • kovoobráběcí dílna
            strojírna
            • náhon
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popismalé vodní kolo o prům. 2 m
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popismalé vodní kolo o prům. 2 m
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VI.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 126
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VI.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 126
            AutorŠebela, Martin
            NázevNárodní dům v České Třebové
            Rok vydání1992
            Místo vydáníČeská Třebová
            Další upřesněníČeskotřebovský zpravodaj – leden 1992, XXIII, č. 1, s. 22- 24.
            AutorMIKOLECKÝ, Milan
            NázevDělnický dům v České Třebové – minulost a současnost,
            Rok vydání1997
            Místo vydáníČeská Třebová
            Další upřesněníČeskotřebovský zpravodaj 1997, č. 6, s. 28–31.

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            5.9.2024 23:31 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.9.2024 20:40