Historie
Obecná historie:
Koudelkův mlýn, též zvaný Panský, byl založen na stejném místě r.1612.V průběhu staletí došlo ke střídání majitelů a přestavbám. K posledním významným majitelům patřil rod Julínků, který držel a rozšířil významně provoz v l.1829-1914. V r. 1912 převzala mlýn nově zřízená společnost Mlýn a pila.
Na dnešní podobě mlýna je především určující ta skutečnost, že od dob Julínků se jedná o docela velký průmyslový areál s vícepatrovými budovami, který byl funkční ještě v 90.letech 20.stol. (do r.1992 byl součástí společnosti Mlýnský průmysl Kyjov).Posledním ředitelem závodu Bílovice byl pan Jaroslav Baštář.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Koudelkův mlýn, též zvaný Panský, byl založen na stejném místě r.1612.V průběhu staletí došlo ke střídání majitelů a přestavbám. V r. 1912 převzala mlýK posledním významným majitelům patřil rod Julínků, který držel a rozšířil významně provoz v l.1829-1914. n nově zřízená společnost Mlýn a pila.
Na dnešní podobě mlýna je především určující ta skutečnost, že od dob Julínků se jedná o docela velký průmyslový areál s vícepatrovými budovami, který byl funkční ještě v 90.letech 20.stol. (do r.1992 byl součástí společnosti Mlýnský průmysl Kyjov).Posledním ředitelem závodu Bílovice byl pan Jaroslav Baštář.
V roce 1826 vlastnil mlýn Jellinek Johann
K posledním významným majitelům patřil rod Julínků, který držel a rozšířil významně provoz v l.1829-1914.
V r. 1912 převzala mlýn nově zřízená společnost Mlýn a pila.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastnil mlýn, pilu a elektrárnu - Mlýn pila spol. s r. obm.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Majitelé - Mlýny Kyjov- prodaly posléze mlýn městu Bílovice nad Svitavou za 30 milionů korun. Slovenská firma, která přislíbila provést rekonstrukci mlýna, tedy jeho přestavbu na loftové byty, malý pivovar a rekreační areál, pouze vyvezla kovové vybavení strojů a areál chátral. V r.2020 se objevil nový projekt využití areálu se záměrem umísti do budovy byty a školu. V r.2020 byla firmou P.P.Architects vypracována nezávazná územní studie Mlýnský ostrov.
Budoucnost : O budoucnosti a stavebních záměrech se veřejnost seznamuje teprve nyní (mimo zmíněného Rozloučení i článek Karolíny Podborské, otištěný 3.11.2023 v časopise 5plus2 pod názvem Ostrov s pivem a školou). K historii a budoucnosti Mlýnského ostrova byl v Bílovicích vydán i letáček, z něhož vyplývá, že Demolice a revitalizace lokality Mlýnského ostrova je rozdělena do 2 etap :
1.etapa : zahrnuje demolici a zároveń znovupostavení budovy mlýna v původní vizuální podobě, s tím, že
- ukončení bouracích prací má být na jaře 2024, patrně včetně archeologického průzkumu (noviny uvádějí začátek bouracích prací už v prosinci!!!!)
- dokončení stavebních prací - 6 nadzemních podlaží - se školou v hlavní budově a s propojením budovy Mlýnice přes náhon s 2 podlažní budovou s minipivovarem, restaurací a školní jídelnou.
- zahájení provozu (školy) září 2026
2.etapa : areál Mlýnského ostrova - žádost o dotaci bude podána v lednu 2024.
V r.2023 se podařilo obci získat od Státního fondu podpory investic 206 056 335 Kč na 1.etapu (bourání a výstavba) z Ministerstva pro Místní rozvoj , údajně jako jednomu ze dvou projektů.
Přidělení a tedy i čerpání peněz je vázáno na závazné zachování původního vzhledu budovy Mlýnice i termíny realizace.
Závěrem se vracím k podstatnému :
Co se týče dřevěného mlecího zařízení, o jehož možnou záchranu tu jde, neboť to, co se dochovalo, má historickou hodnotu a nepočítá se s tím, že by něco ze zařízení mělo být dochováno jako historický předmět v rámci interieru budovy jako doklad umu a řemesla minulých generací. Dřevo má být zlikvidováno jako nepotřebné dřevo, popř. umožněno zájemci materiál si odvézt na vlastní náklady. (V projektu s ním není počítáno)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1826 - Jellinek Johann.
1903 - Jan Jelínek (RR)
1912-1930 - Mlýn pila spol. s r. obm.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: