Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První zmínka o mlýnu je v zápisu z roku 1581 v listině olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic týkající se převodu slavičínského léna, 2. září 1581, Olomouc. Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic povolil na žádost Ladislava Bánffyho z Dolní Lendavy na Beckově a Slavičíně, nejvyššího stolníka Uherského království, prodej či darování slavičínského léna jeho manželce Kateřině z Mindszenty či jiné osobě za podmínky zachování celistvosti léna a povinností vůči olomouckému biskupovi jako lennímu pánu. Součástí léna bylo městečko Slavičín s tvrzí, poplužním dvorem, pivovarem, mlýnem, vinným šenkem, mýtem a patronátním právem a dále ves Lipová se vším příslušenstvím. (ZA Opava, pob. Olomouc, Lenní dvůr Kroměříž).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Další zápis nalezneme v roce 1714, kdy Olomoucký biskup Wolfgang kardinál ze Schrattenbachu uzavírá kupní smlouvu na slavičínské léno s Františkem Antonínem Podstatským z Prusinovic. Kupní cena činila 10 000 zlatých rýnských a součástí léna byla tvrz a městečko Slavičín, poplužní dvůr, mlýn, pivovar, palírna, výčep piva a kořalky a ves Lipová a další příslušenství. K listině připojil svoji pečeť olomoucký biskup, František Antonín Podstatský z Prusinovic a svědci Jan Josef Lichnovský z Voštic a Jan Josef Ullerstorfer z Němčího (ZA Opava, pob. Olomouc, Lenní dvůr Kroměříž).
V roce 1828 mlýn provozuje Johann Remesch.
Na mapě z roku 1878 je již v místě mlýna, vrámci aktualizace, zakreslen objekt sloužící jako zázemí pro sportovní hřiště, mlýn tedy zanikl někdy mezi roky 1878 a 1904.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Remesch
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
