Historie
Obecná historie:
Po požáru, který v roce 1934 zničil celé strojní zařízení původního mlýna a pily Doubkov, mlynář Karel Vidourek se rozhodl vybudovat mlýn nový na místě přístupnějším pro dopravu a zahájil stavbu u silnice ve Střížově. V Doubkově buduje pilu a elektrárnu, ve Střížově pak moderní čtyřpodlažní budovu elektrického mlýna. Provoz zde byl zahájen v roce 1937.
V zimě 1944 se majitelé museli vystěhovat a jednotky SS přeměnily tento prostor na obrovskou střelnici a cvičiště. V obou mlýnech způsobila německá armáda značné škody, zejména rekvizicí měděného elektrického vedení spojujícího elektrárnu a mlýn.
Po roce 1948 byl mlýn vyvlastněn, následně zdevastován, rozebrán a rozkraden. Podnik ZZN budovu využíval ke skladování obilí.
Po revoluci se podařilo původním majitelům prázdnou budovu získat zpět, zrekonstruovat a vybavit restaurovaným strojním vybavením klasického válcového mlýna. Od roku 1994 je opět mlýnem, který semílá obilí a zásobuje drobné pekaře i firmy ze širokého okolí.
V roce 2000 byl ve Vidourkově mlýně a mlýně Střížkov natočen film "Mlýn" od tvůrčí dvojice Pandula - Láník. Podívat se můžete zde
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vidourek
Historie mlýna také obsahuje:
1935 - Karel Vidourek
1939 - Marie Vidourková
1952 - ukončení provozu, ZZN Jihlava, poté JZD Brtnice
1992 - František Křepela
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: