Hanušův mlýn

Podle Václava Březana, kronikáře rožmberského byl mlýn stavěn léta páně 1592 za hejtmana na Prachaticích Zigmunda Turnovského.

Postaven před 1654 jako panský, později zřízena pila

1735 správa panství Prachatice-Volary prodala emfyteuticky mlýn Josefu Hanušovi, majiteli mlýna pod Zábrdím

1749 4 vodní kola, 3 stoupy a olejna

listopad 1761 mlynář Jakub Kandl surově napadl a těžce zranil na hlavě Marianu Draxlovou, protože mlela v jiném mlýně

1780 Lukáš Hanuš (1751-1811) s Marií (1761-1809), dc. Jana Peška, sedláka z Těšovic čp. 24, 1809 vstoupil do mlynářského cechu v Husinci

1782 prachatický panský hospodářský úřad a těšovická obec uzavřely smlouvu o zřízení česlic u mlýna a dvou skladů dřeva na obecní pastvině pro potřebu panství 

1798-1801 ve mlýně valchař Jan Filip s manž. Annou

4.6.1808 odprodal horní část mlýna o rozsahu 3 3/4 sáhu, kde se nacházela valcha a olejna, uvnitř se nalézající technické zařízení a další okolní pozemky, za 1000 zl. Wolfgangu Wurscherovi ku zřízení papírny. Společně se měli dělit o vodu na satávající 2 vodní kola. Vrchnost dala souhlas, přislíbila dodat stavební dříví a každoročně dodávat po vodě 50 sáhů palivového dříví. Papírník bude ročně odvádět činži 25 zl. ve dvou splátkách na sv. Jiřía a sv. Havla a bude povinen pro sebe a svoji čeleď odebírat pivo z prachatického panského pivovaru. 1812 již byla papírna v provozu.

1811 mlýn převzal syn František Hanuš (1785-1826) s manž. Anežkou (1791)

21.4.1817 papírnu převzal syn Karel Wurscher (1794-1857) s manž. Františkou (1805-1885)

červenec 1821 od obce za 100 zl. odkoupeny pozemky ku stavbě obytné budovy, stáje a sýpky pro papírnu

srpen 1827 papírna na 7 let pronajata Janovi a Františce de Angelisovým za roční nájem 160 zl.

1828 se vdova Anežka provdala za Jana Čuznu, mlynáře z Libějovic (1799)

Matěj Hanuš (+1859), ml. bratr Františka s manž. Annou roz. Hopfliungerovou (+1876), dc. sedláka ze Starých Prachatic

1848 papírna pronajata Františku Schreferovi za 180 zl. ročně

syn  (1882-1944), 1905 se oženil s Annou, dc. Bartoloměje Pártla, mlynáře z Budkova

František Hanuš (1830-1899) s Evou (1853-1909), dc. Prokopa Petrácha z Těšovic

tříletý syn František tragicky zemřel následkem pánu pod mlýnská kola

9.2.1857 po smrti Karla Wurschera papírnu převzal syn Bedřich Wurscher s Marií, dc. Jana Jirouška, sedláka z Výrova

1863 papírnu si pronajal Michal Netsch (1836)

1868 nájemce papírny Josef Bär

1872-1878 papírník Josef Viktora

1875 manželé Hanušovi vystavěli svým nákladem kapličku u těšovického mostu (v říjnu 1961 z komunikačních důvodů zbořena)

1879-1882 výroba papíru ukončena, Wurscherovi odprodali její objekty zpět rodině Hanušů

únor 1882 Franišek Hanuš žádal o povolení zřídit v čp. 36 (bývalá papírna) hamernickou dílnu, měla být dokončena do 1.4.1883, i přes námitky Františka Wurschera z čp. 40 a hamerníka Martina Nachlingera  schváleno

1909 syn Josef Hanuš, 1905 se oženil s Annou (1886), dc. Bartoloměje Partla, mlynáře z Budkova 

synové Jan a Josef Hanušovi muslei narukovat na frontu, Jan byl zajat a vstoupil do ruských legií, oba se ale vrátili

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930

2.2.1930 Josef Hanuš se stal zakl. členem odboru Národní jednoty Pošumavské Těšovice - Běleč

1932 zakládal místní sbor dobrovolných hasičů

1932 mlýn poškozen rozvodněnou Blanicí, odnesena zásoba dříví, pobořena zeď, zatopeny chlévy

1947 převzal syn Jaroslav (1910-3.2.1960) s manž. Růženou

1948-1949 instalována turbína

znárodněn jako poslední mlýn v okolí, n.p. Jihočeské mlýny

1964 ukončeno mletí

1965 Jihočeské mlýny nabídly mlýn do vlastnictví MNV Těšovice, 6.8. rada MNV schválila, avšak k tomu nedošlo

do mlýna nastěhováni nájemníci (1965 rodina Jaroslava Mikoláše do tzv. Vuršovny čp. 40, rodina Františka Krebse 1966 přímo do mlýna za měsíční nájem 15 Kčs)

1977 zaslepen a částečně zasypán náhon, zrušen jez

1986 MNV Těšovice upozornil MěNV v Prachaticích na špatný stavební stav památkově chráněného  Hanušova mlýna s tím, že majitel i přes několikeré upozornění nezajistil nápravu, komise zjistila, že objekt je od r. 1962 ve vlastnictví n.p. Mlýny a těstárny Pardubice, avšak již dlouho je mimo provoz a neobýván, proto je ve špatném stavu (poškozenou střešní krytinou zatéká, některá okna vybourána, poškozené vchodové dveře od náhonu umožňují neoprávněný vstup, z předního štítu opadala omítka a vyklání se směrem ke střeše atd.). Mlýny a těstárny odpověděly, že na opravu nemají možnosti ani finanční prostředky a že Agrostav Těšovice i OSP Prachatice opravu odmítly z důvodu nedostatku stavební kapacity. Jedná se tudíž o "přebytečný národní majetek", který několikrát nabízely k převodu, avšak žádná státní organizace neprojevila zájem.

prosinec 1986 od Mlýnů a těstáren převzal Agrostav Pardubice, připravuje přestavbu na sklad v přízemí stodoly, garáží a stájí s tím, že dřevěné části tam budou bez poškození rozebrány a uloženy. Střecha bude nově pokryta, štít nahozen vápennou omítkou, okna a dveře doplněny atd.

prosinec 1987 vydáno stavební povolení, do konce roku 1989 se však téměř nic neudělalo.

2002 - mlýn těžce poškozen povodní, voda dostoupila až ke stropu místností v přízemí, stoupala až do chvíle, než se protrhl ucpaný most, po povodni musel být objekt staticky zajištěn stažením ocelovými táhly a trhliny ve zdivu vyplněny betonovou injektáží

2009 mlýn opět zaplaven, tentokrát do výše 15 cm

2012 Jaroslava Hrnečková (Vuršovna) a Marcela Těsnohlídková (mlýn), vnučky Jaroslava Hanuše