Historie
Obecná historie:
V 19. století patřil rodině Vyskočilových, která vlastnila i druhý mlýn ve Starči.
Výpis ze smlouvy z roku 1826 zní:
Martin Vyskočil z Heraltic, nyní ze Starče mistr mlynářský jako kupec (+Franc Vyskočil, bratr a svědek, Josef Vyskočil svěděk)
a Kaspar Honza (?), majetník mlýna stařečskýho, takzvaného Pastvištného (vlastník od 1.5.1809), prodává se vším (pilou, kolnou, maštalami, roly a laukami...) za 2700 rýnských stříbra. Mlýn převezme 1.1.1827
V roce 1930 je již jako majitel veden Bedřich Fousek, který byl velmi činný a vážený. Stál u založení stařečských spolků i záložny.
Přestože rodina měla 5 dětí, nakonec zůstala bez potomků a po smrti poslední dcery převzal v roce 1974 majetek dle závěti Vilém Máhr. Po revoluci jej koupila rodina Stokláskova, která ho přebudovala a přestavěla na penzion.
Deputátní domek na konci dvora si rodina Vláškova přestavěla na chalupu.
K mlýnu patřil velký rybník Pastvištní, kterému se dodnes říká Fousák.
(Použito ze zdrojů a se svolením paní Miluše Čechové).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1824 Kašpar Hopsa (Hobza)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 je již jako majitel veden Bedřich Fousek
(V seznamu vodních děl je jako majitel uvedena firma K.Budischowsky a synové, může však jít o omyl a záměnu s mlýnem Krahulov 43)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vyskočil
- Hopsa
- Hobza
- Fousek
- Honza
Historie mlýna také obsahuje:
1809-1826 Kašpar Hopsa (Hobza, Honza)
1827- Martin Vyskočil
1930 Bedřich Fousek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: