Šorelův, Voženílkův mlýn, Mlýn na ostrově

Mlýn stál na pravém břehu Labe už v 16. století.

Po třicetileté válce vznikla pila a mlýn byl přestavěn.

1863 vybudoval František Tůma

1894 vznil ve mlýně požár za majitelky Marie Tůmové. (RR)

Od roku 1897 jej vlastnili Václav Voženílek (mlynář z Temešváru) a jeho zeť statkář Antonín Šorel (manžel dcery Marie), kteří zde zřídili elektrárnu.

Zakoupen objekt mlýna včetně obytné budovy čp. 122, 1913 přikoupen sosusedící objekt čp. 121.

1920 přestavěn na automatický s elektrickým pohonem a rozdělen na část žitnou a pšeničnou

1927 po smrti Antonína Šorel převzal syn Antonín Šorel ml., později přikoupil i části svých bratří Aleše a Vladimíra

1929 při velké povodni značně poškozen jez

V roce 1930 byli majiteli mlýna a elektrárny Voženílek a Šorel

1932 vybaven novými stroji

1932-34 postaven nový jez s plavebním průplavem a komorou

V roce 1933 vznikla společnost Šorel - Schubert, jejímiž podílníky byli mlynář na levém břehu Bedřich Schubert, mlynář na pravém břehu Antonín Šorel a Šorelovi sourozenci,  starou elektrárnu demontovala a zřídila novou jako součást vodního díla. Šorelův a Schubertův mlýn tak byly spojeny jezovou lávkou. Díky majetkovým sporům daných restitucemi nyní tudy protéká mlýnem jen tzv. udržovací průtok.

1940 u mlýna postaveno železobetonové obilní silo o 7 podlažích a kapacitou 1000  tun

1945 znárodněna elektrárna při mlýně

1948 znárodněn mlýn

mlýn zastaven, strojní zařízení demontováno, budova upravena na sklady

po r. 1990 budovy restituovány Ádě Miklasové roz. Šorelové