V 19. století ve mlýně žila mlynářské rodina Dvorských. Obyvatele mlýna měli do roku 1850 povinnost roboty vůči vrchnosti.
r. 1906 - Josef Havlíček, mlynářský ze Sytové u Jilemmice, s manželkou Karolínou koupil mlýn o dvou menších vodních kolech. Menší kola vyměnil za jedno velké o průměru 5m, které bylo v provozu do r. 1938.
Následkem rozvodněného potoka byl mlýn několikrát vyplaven.
r. 1911 - hořejší část mlýna vyhořela v důsledku neuhašené svíčky. Mlýn mohl být po požáru dostavěn díky prodeji továrny na hudební samohrací nástroje v Trutnově, kterou prodal syn manželů Havlíčkových.
r. 1913 - mlýn převzali Josef a Zdeňka Havlíčkovi, kteří v době 1. světové války pomáhali hladovějícím lidem dodáváním potravin. Za tuto činnost nechalo úřednictvo železáren v Králově Dvoře zhotovit stříbrný kalich s věnováním Josefu Havlíčkovi. Ve mlýně se za 1. světové války scházel spisovatel a publicista Jan Herben s JUDr. Josefem Scheinerem, poválečným starostou obce sokolské, kteří připravovali a šířili zprávy o domácím a zahraničním odboji.
r. 1930 - zemřel Josef Havlíček, jeho manželka se ujala řízení mlýna. Nechala instalovat vodní turbínu, která poháněla stroje a vyráběla elektrickou energii pro budovy mlýna a později i okolní domky.
2. světová válka - mlynářka Havlíčková vypomáhala okolním obyvatelům potravinami. Byla sledována getapem a v r. 1942 zatčena a uvěrněna na Kladně, později v Řepích u Prahy. Po několika měsících byla propuštěna, v pomoci potřebným pokračovala.
r. 1949 - mlýn převzal Jiří Havlíček s manželkou Karolínou
r. 1951 - mlýn znárodněn a jeho provoz zastaven
r. 1960 - sklad a šrotovna JZD Bykoš
po r. 1989 - v restituci vrácen potomklům mlynářskérodiny, zřízena výrobna krmných směsí
