Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1698 vystavěn jako poddanský (AMP, kn. Č 5319, idex a fol. 111)
1830 zemřel mlynář Tomáš Port, mlýn přebírá syn Tomáš Port ml.
1840 Tomáš Port
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1855 dcera Tomáš Porta Kateřina se provdala za Václava Kraumana
1865 Josef Porta, 2 česká složení
1869 zemřel mlynář Tomáš Port, mlýn přebírá zeť Václav Krauman
1879 zemřel Václav Krauman, mlýn převzal syn Josef Krauman s manželkou Barborou
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1829 zemřel Josef Krauman
V roce 1930 byl majitelem mlýna Prokop Chmelař. Mlýn šrotoval.
V roce 1932 jsou v Kněžívce uváděny 2 mlýny, tento a výše položený Parní mlýn.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V 60. letech koupil Vácha
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1830 Tomáš Port
1830-1869 Tomáš Port ml.
1865 Josef Porta (Port)
1869-1879 Václav Krauman
1879-1929 Josef Krauman
1930 - Prokop Chmelař
1965 Vácha
(doplnil jšk dle údajů Jaroslava Voláka)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Do mlýna vlezli jednou zloději, mlynář neměl odvahu se jim postavit přímo a proto po nich střílel naslepo skrz dřevěnou stěnu. Prostřílená stěna zde byla dlouho k vidění.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: