Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Vodu, která uplynula,
nelze pustit na mlýn.
(české přísloví)

Trojovický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Trojovický mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Trojovice

PSČ

538 33

Okres

Chrudim

Katastrální území

Trojovice

GPS

49° 55' 52.5'', 15° 55' 17.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Tento mlýn je další ukázkou mlýna poblíž tvrze a byl vystavěn kolem roku 1551 Jindřichem Talackem z Ještětic. Poslední mlynář Prokopec zde mlel do roku 1951, kdy odmítl združstevnění mlýna.

Poloha vůči obci

jihovýchodní kraj obce

Vodní tok

Ležák

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn je další ukázkou mlýna poblíž tvrze. "Trojovice patřily od roku 1551 Talackům z Ještětic. Jindřich Talacko přivtělil Trojovice k Týnci. Když zvýšil stav na řece tekoucí k Týnci, vyvedl ji z řečiště příkopem, který býval okolo tvrze trojovické (tvrz, archeologické stopy - nemovitá památka číslo 38907/6-4985) a vystavěl u příkopu tohoto mlýn." (A. Sedláček: "Hrady ... I.", str. 216).

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Soupis poddaných podle víry - mlýn při pivovaře: mlynář Václav (18) s matkou mlynářkou Annou (36), oba cizopanští katolíci

V roce 1704 měl mlýn jedno kolo na vrchní vodu a zřejmě i jedno mlecí složení.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Vodní kniha také popisuje zdejší fix vodního práva: "Roku 1839 (28. 6.) byla 37,93 m od splavu u břehu při počátku ústí náhonu umístěna pilota se železnou tabulkou s nápisem: ´Za panování rytíře z Lilienswaldu´ a letopočet 1839."

Vodní kniha v roce 1876 uvádí dvě mlecí složení, krupník, jahelku a pohon třemi koly na vrchní vodu.

Od roku 1911 měl mlýn umělecké složení doplněné třemi mlecími stolicemi (pšeničná, žitná a porcelánka) a pohon turbínou (10,7 HP). Později jako náhradní síla sloužil elektromotor.

28. března 1911 mlýn vyhořel, za majitele Františka Michalce. (RR)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Josef Pondělíček, mlýn.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Poslední mlynář Prokopec zde mlel do roku 1951, kdy odmítl združstevnění mlýna.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Prokopec
Pondělíček
Michalec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Václav

1911 - František Michalec (RR)

1939 - Antonín Hladík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

předbělohorské období do roku 1620
klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1704 měl mlýn zřejmě jedno mlecí složení.
Vodní kniha v roce 1876 uvádí dvě mlecí složení, krupník, jahelku
Od roku 1911 měl mlýn umělecké složení doplněné třemi mlecími stolicemi (pšeničná, žitná a porcelánka)

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

krupník
jahelka

Doplňkové a další provozy – popis

Ve mlýně bývala jahelka a krupník

Cesta vody ke mlýnu

náhon
jalový žlab
rybník
odtokový kanál
turbínová kašna
most, propustek
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní kniha také popisuje zdejší fix vodního práva: "Roku 1839 (28. 6.) byla 37,93 m od splavu u břehu při počátku ústí náhonu umístěna pilota se železnou tabulkou s nápisem: ´Za panování rytíře z Lilienswaldu´ a letopočet 1839."

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

PopisOd roku 1911 pohon turbínou (10,7 HP).
V roce 1930 1 turbína Francis; průtok 0,392 m3; spád 2,75 m; výkon 11,0 HP.

Typturbína Francisova

StavDochovaný

PopisOd roku 1911 pohon turbínou (10,7 HP).
V roce 1930 1 turbína Francis; průtok 0,392 m3; spád 2,75 m; výkon 11,0 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1704 měl mlýn jedno kolo na vrchní vodu
Vodní kniha v roce 1876 uvádí pohon třemi koly na vrchní vodu.

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavDochovaný

PopisPozději jako náhradní síla sloužil elektromotor.

Typelektrický motor

StavDochovaný

PopisPozději jako náhradní síla sloužil elektromotor.

Historické technologické prvky

savka

Prameny

Literatura / Internet

AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc

NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon

Rok vydání2013

Místo vydáníChrudim

Další upřesněnístr. 100, číslo 25

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc

NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon

Rok vydání2013

Místo vydáníChrudim

Další upřesněnístr. 100, číslo 25

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 7., str. 12, číslo 57

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Detail fasády s označením mlýna, 2015, © Zdeněk Meisl, (Prvky na obrázku: okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů)