Lorenzův, Tallův mlýn

Vznik mlýna je na základě dosavadních znalostí kladen pravděpodobně do 18. století. V první polovině 19. století byl v majetku Franze Lorenze, zároveň vlastnil i čp. 7 a 56.

1840 František Lorenz

24.9.1857 mlýn s dvěma složeními převzal syn Josef Lorenc, 5.11.1858 právo  spoluvlastnické na manželku Kateřinu.

Zadlužený  mlýn i s čp. 7 a 56 přešel do konkursu, zástavní právo na částku 1.700 zl. s 6% úrokem měla Hospodářská záložna v Roudnici 

13. dubna 1883 mlýn kupují Antonín a Kateřina Kokoškovi, 5. září 1895 od nich mlýn získává Josef Beigott. Ten mlýn vlastnil do roku 1903. Po ročním držení Františkem a Marií Švehlovými mlýn 17.2.1904 koupili Antonín a Anna Jiránkovi.

1907 normován

u mlýna 4,5 ha polí a 0,5 ha lesa

v lednu 1920 převzal mlýn Adolf Jiránek

V roce 1924 Adolf Jiránek prodává mlýn Josefu a Bohumile Hyklovým, od kterých jej v dubnu 1934 koupili Jindřich a Božena Tallovi.

1930 Jindřich Talla

1937 po smrti J.Tally převzal mlýn syn Jindřich Talla ml. (1912-1981) s manž. Marií roz. Krejčovou

Během války byl mlýn zvětšen a vodní kolo nahrazeno Francisovou turbínou. Vodní pohon doplňoval provoz motorem na koksový plyn.

Po krátkém období poválečného mletí byl mlýn zastaven a sloužil jako sklad chemikálií a postupně chátral. V letech 1984-6 došlo k demolici.

V 70. letech vypuštěn rybník a přeměněn na zahradu.

Na místě bývalého mlýna byl postaven rodinný dům nového čp. 175, v němž bydlí vnučka posledního majitele.