Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Kolem r.1490 byl z loveckého sídla královny Violy Těšínské zřízen mlýn k obživě Petra Holického(*1471), nemanželského syna Kateřiny z Rožmberka (*17. Srpen 1457, +20. Srpen 1521) a Petra Holického ze Šternberka (*1446, +4. červen, 1514). Petr byl jako nemanželský svěřen do výchovy Anežky z Rožmberka († 25. července 1488) , která žila na Třeboni jako svobodná, kde na zámku hospodařila a dostala na starost nemanželského Petra, porozeného v Českém Krumlově, pro kterého pak byl z loveckého sídla královny Violy Těšínské zřízen k obživě mlýn - Holickovna. Mlýn byl dřevěné konstrukce postaven nad ramenem Lužnice. Zanikl pravděpodobně za třicetileté války. Dvůr byl v držení rodu Holických do r. 1869, ovšem v majetkových a gruntovních knihách z r. 1683, 1728, 1786 atd. již nikde zmínka o mlynáři či mlýnu není.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Holický
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
V knize „Kriminální příběhy ze staré Šumavy 7“ od Vladimíra Šindeláře je vzpomínán osud mlynáře Holického ze mlýna na Třeboňsku:
„…Mezi nejkrvavější mlynářské příběhy patřilo zajisté vyvraždění rodiny bohatého mlynáře Holického na Třeboňsku roku 1594. Zajatého mlynáře lupiči mučili, aby jim prozradil,,kde má ukryté peníze. Jejich kořistí se nakonec stala suma 75 kop grošů, ale peníze jim stejně štěstí nepřinesly. V jedné z předměstských krčem v Jindřichově Hradci totiž nedlouho po této události opilí tuláci po sobě začali házet tolary. Toto počínání bylo natolik podezřelé, že záhy přivolalo městského rychtáře s jeho biřici a tuláci skončili v rukách práva. Posléze se potvrdilo, že šlo o část lupičské tlupy, která měla na svědomí mlynáře Holického...“(pep)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
