Historie
Obecná historie:
Bělecký mlýn, č. p. 59, ale také Ptení 56, později Zdětín 53
(nejprve spadal mlýn pod farnost Mostkovickou, poté Ptenskou)
Mlýn ve Zdětíně nacházející se na řece Romži (Obr. 7), známý jako Bělecký mlýn, byl prvně zmiňován již v 16. století. V roce 1928 mlýn vyhořel. Roku 1929 bylo na jeho místě postavěno výletní centrum, tento rok je zaznamenán i na budově bývalého mlýna. Před druhou světovou válkou se majitelem stal prostějovský továrník Pyrolt, který zde zřídil hřebčín. Po druhé světové válce se mlýn stal součástí Státního plemenného hřebčína v Tlumačově. Roku 2003 zakoupil mlýn současný majitel, který jej postupně zrekonstruoval do aktuální podoby (vodnimlyny.cz). Mlýn roku 1930, kdy probíhalo mapování Ministerstvem veřejných prací, spadal do vlastnictví Bedřicha Fučíka. Mlýn byl v této době poháněn jednou turbínou Francis (Ministerstvo veřejných prací, 1933). V dnešní době slouží mlýn jako hotel s restaurací, s možností uspořádání svateb. K mlýnu náleží ZOO koutek, kde je pro děti možná projížďka na koni (obeczdetin.cz). Bělecký Mlýn je oblíbenou rekreační zónou, jelikož je lehce přístupný, hned vedle mlýna je železniční zastávka s velkým parkovištěm a vede sem i příjemná cesta pro cyklisty.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První zmínky o mlýně pocházejí již ze 16. století (na webu mlýna www.beleckymlyn.cz je uveden rok založení 1510).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1834 Rudolf Lasák z Ptení
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1928 mlýn vyhořel a na jeho místě bylo v roce 1929 nově vybudováno výletní centrum. Před druhou světovou válkou objekty Běleckého Mlýna zakoupil prostějovský továrník Pyrolt a zřídil zde hřebčín.
1930 Bedřich Fučík
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Po válce se areál mlýna stal součástí Státního plemenného hřebčína v Tlumačově.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 2003 zakoupil Bělecký Mlýn současný majitel a postupně jej přebudoval do dnešní podoby.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fučík
- Lasák
- Kalabis
- Entner
- Macík
Historie mlýna také obsahuje:
1792 – Rudolf Lasák, žena Martha z Pavlova, dcera lesního
1816 – Anton Kalabis
1819 – Franz Kalabis
Karel Lasák
1829 – Rudolf Lasák (1804-1848), žena Franziska Tabasková, dcera mlynáře z Hluchova
1834 Rudolf Lasák
1859 – Rudolf Lasák, žena Kateřina Srbová z Vícova
1881 – Rudolf Lasák, žena Marie Vyhlídalová z Hluchova
1900 – Leonard Entner z Žarošic
1910 – Jan Macík z Kašan u Holešova, žena Aloisie z Lašova
1921 – Bedřich Fučík z Čelechovic, žena Marie z Příbrami
1930 Bedřich Fučík
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, kronika obce Zdětín, doplnil J. Komárek)
Před druhou světovou válkou objekty Běleckého Mlýna zakoupil prostějovský továrník Pyrolt.
Po roce 1945 se areál mlýna stal součástí Státního plemenného hřebčína v Tlumačově.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
