Historie
Obecná historie:
Těsně u hranice stával Lochmühle, mlýn s popisným číslem 17. V roce 1838 ho nechal postavit majitel tachovského panství kníže Windischgrätz. Ke stavení byl přiveden náhon z Hamerského potoka a mlýn nesloužil jen k mletí. Do roku 1884 zde fungovala také pila a hospoda.
Právě při jedné ze zábav v roce 1884 mlýn vyhořel. O dva roky později ho obnovil Friedrich Huber. V objektu se kromě samotného mlýnského provozu také představovala hornina, kterou dodávali místní sklárně.
Druhý požár už znamenal definitivní konec. Mlýn 31. srpna 1947 zničily plameny. Podle tradovaného příběhu ho zapálil poslední odsunutý německý majitel, který měl z německého území vhodit do stavení zápalnou láhev.
Dnes po něm zůstaly jen kameny a zarostlé zbytky stavby. Stačí si ale všimnout nenápadného otvoru v zemi. Je široký sotva dvacet centimetrů a vede do částečně zasypaného sklepa. Pod povrchem se stále ukrývá klenutý strop – jedna z posledních připomínek domu, který tu kdysi stával.
Nedaleko ruin je také malý pomníček připomínající tragickou smrt mlynářova synka. I ten je dnes součástí tichého místa, kde po někdejším ruchu zůstalo jen šumění lesa.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn nechal roku 1838 postavit majitel tachovského panství kníže Windischgrätz.
mlynářem se stal Franz Josef Lanzendörfer s manž. Annou Evou z Grafengrunu (Háje)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
syn Kašpar Lanzendörfer (*1829), 1869 oo s Magdalenou Barborou Fischerovou, dc. mlynáře z Těšova
1878 jim ve mlýně tragicky zahynulo dítě, zřízen pomníček
1884 při mlýně fungovala pila a hostinec. Při jedné ze zábav 29.6.1884 mlýn zachvátil požár a mlýn do základů vyhořel. Mlynář nebyl pojištěn a tak nemohl mlýn obnovit.
K obnově mlýna došlo roku 1886 mlynářem Friedrichem Huberem z Lohhäuseru (1861-1940), který se oženil s dcerou místního mlynáře Theresií Lanzendörferovou. 1887 přistaveno vodní kolo, pila ani hospoda však již neobnoveny.
Mlýn řídí bratr Terezie Josef Lanzendörfer, otec Franz Josef Lanzendörfer si zde zřídil šindelku.
Do roku 1888 kdy po vraždě huťmistra Schönbergera zanikla místní sklárna se ve mlýně předtavovala láva z Komorní a Železné hůrky pro její provoz.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
Friedrich Huber (1859-25.2.1940) se věnuje převážně krejčovině, nemoc jej však upoutává na lůžko
1920 instalována turbína
1930 Leopold Huber
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlýn zanikl požárem 31. 8. 1947 a z pochopitelných důvodů již nedošlo k jeho obnově. Mlýn údajně zapálil poslední mlynář hozením zápalné lahve s druhé strany hranice. (Podle jiné verze jej ale zapálili Češi při postupné likvidaci vesnice.)
Na leteckém snímku z roku 1948 jsou dosud patrné výrazné zříceniny mlýna.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes na místě najdeme stále dobře patrné zříceniny mlýna a v celé délce dochovaný průběh náhonu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1838 Franz Josef Lanzendörfer
1869 Kašpar Lanzendörfer
1886 Friedrich Huber
V roce 1930 byl majitelem mlýna Leopold Huber (v Seznamu chybně Hubert)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
