Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Roku 1556 v dopise Jiříka Bavorovského z Bavorova Vilému z Rožmberka je zmiňován mlynář Kubička z Vitějovic, který měl vleklý spor se starým Ondrou Hlouškou o kus louky.
V úročním rejstříku helfenburského panství z roku 1580 je uváděn mlynář Kryštof.
V letech 1588 až 1590 nechal Vilém z Rožmberka na návrch krumlovského hejtmana Jetřicha Slatinského ze Slatinky provést novou rajonizaci mlýnů, která znamenala zánik mnoha tehdy existujících mlýnů a naopak vznik nových mlýnů v jiných lokalitách. Zrušení postihlo i vitějovický mlýn Beneše Stejskala, mlynáře pod farou, ten nahradil nový Panský mlýn (dnes památkově chráněný mlýn čp. 44 - viz. samostatná karta).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1556 Kubička
1580 Kryštof
1590 Beneš Stejskal
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
