Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
14.4.1760 opat a konvent kláštera sedleckého emfyteuticky odprodávají nový panský mlýn v Sedlci mistru mlynářskému Františku Mazourovi, zdejšímu poddanému, za 1500 zl.rýn. Ze mlýna bude ročně platit 150 zl.rýn. nájmu ve čtvrtletních splátkách a do kuchyně dodá 4 selata (2 na jaře a 2 na podzim). O žních bude povinen posekat 12 záhonů panského žita nebo pšenice. Na vyhazování struhy budou povoláni robotníci, mlynář jim podle starého zvyku poskytne svačinu. Na opravy poskytne vrchnost 2 habrové kmeny, mlynář je však musí dovézt na vlastní náklad.
4.1.1798 Anna ovdovělá Mazourová znovu provdaná Markoutová pro sešlost věkem předává mlýn synovi Josefu Mazourovi za 5000 zl.
1838 Anna Čoupková
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Capek
- Koudelka
- Ryba
- Čoupek
- Mazour
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jan Ryba
1760 František Mazour
1798 Anna Markoutová-Mazourová
1798- Josef Mazour
1838 Anna Čoupková
František Koudelka
Pan František Koudelka (29.8. 1785 -20.8. 1871 v Sedlci u K.H) zakoupil pozůstalost - mlýn p. Václava Capka a Anny roz. Mazourové za 30 000f 28. 3. 1863 na popud své manželky Pauliny. Mlýn 30. 9. 1882 ve čtvt na dvě v noci vyhořel do podlah. V té době pan Koudelka již hospodařil od 19.1.1880 na Bělidle, které zakoupil v dražbě spolu s bratrem Václavem.
PODLE PAMĚTÍ SEPSANÝCH Koudelkou Františkem v 1887 pro svou rodinu. (Schubert Jaroslav Březová u Sokolova)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: