Mlynářovo dítě, když se narodí, už křiví prsty.
(německé přísloví)

Jakubský mlýn; Jacobi Mühle

Jakubský mlýn; Jacobi Mühle
4
nábřeží Přemyslovců (část Bezručovy sady)
Olomouc
779 00
Olomouc
Olomouc-město
49° 35' 37.6'', 17° 15' 37.5''
Mlýniště bez mlýna
První písemná zmínka o Jakubském mlýně je z roku 1213, kdy olomoucký biskup Robert věnoval mlýn klášteru. Veškerá zástavba v okolí byla v letech 1742 až 1757 odstraněna, jen Jakubský mlýn zůstal. V roce 1909 tento objekt koupilo město Olomouc a chtělo ho zrušit. Dříve, než tak mohlo učinit, mlýn 31. října 1909 do základů vyhořel. Jeho zbytky byly poté rozbořeny a odvezeny.
cca 100 m jihovýchodně pod budovou filozofické fakulty
Morava
volně přístupný

Obecná historie:

Jakubský mlýn se od svého založení nacházel na toku Moravice (Mlýnský potok) u velkého jezu pod klášterem Sv. Jakuba či Petra, čili pod dnešní budovou rektorátu a filozofické fakulty UP. Po všechna staletí se nazýval mlýnem jakubským (svatojakubským) či petrským (svatopetrským) podle majitele stejného jména, kterému po staletí patřil.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemnou zprávu o Jakubském mlýně máme z r. 1213, kdy biskup olomoucký Robert dává spolu s jiným majetkem klášteru sv. Petra i mlýn na řece Moravě. Další zmínka o mlýně pochází z r. 1262, kdy probošt Herbord, představená Magdalena a celý konvent kláštera sv. Petra, pronajali tento mlýn emfyteutickým právem olomouckému měšťanovi Jindřichovi. V listině se zároveň uvádí, že v případě, že by Jindřich vybudoval v těsné blízkosti dosavadního mlýna mlýn nový, má i tento patřit klášteru. Mlynář byl pak povinen mlít veškeré obilí pro výrobu chleba i sladu pro klášter. Nový mlýn zde byl opravdu vybudován, což vyplývá z falza z r. 1299, podle kterého král Václav II. potvrzuje klášteru sv. Jakuba v Olomouci držbu dvou mlýnů pod klášterem a pozemků pod osadou sv. Blažeje. V této zajímavé listině se totiž hovoří o dvou mlýnech, z nichž jeden je pustý.

Měšťan Jindřich a po něm další jako např. Hynek zv. Tyrward, měli v emfyteutickém nájmu mlýn (resp. dva mlýny) do r. 1329, kdy děti Hynkovy prodaly zpětně klášteru sv. Jakuba dva mlýny (jeden osazený, druhý pustý) pod klášterem za 253 hřiven, takže klášter mohl s mlýnem či mlýny opět volně disponovat. Existenci mlýna máme potvrzenou opět r. 1331 kdy král Jan stanovil, že se z mlýna svatojakubského stejně jako z ostatních statků ve městě platila královská berně. A konečně je to listina z r. 1348, kterou olomoucký biskup Jan převzal svatojakubský mlýn do ochrany. O existenci mlýna v druhé polovině 14. století svědčí i záznam z r. 1364, ve kterém se hovoří o pekaři Vaňkovi, jenž se zavázal, že bude veškeré své obilí pro svou živnost mlít ve svatojakubském mlýně.

Zatímco 15. století nám nepřináší o mlýně žádnou zprávu, hned v r. 1501 máme zmínku o tzv. mlýně opatském na Ostrovech, vesnici v těsné blízkosti jakubského mlýna. I když zdaleka nemůžeme prokázat souvislost tohoto názvu s naším mlýnem, není vyloučeno, že byly totožné.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Za 16. století již také známe jména některých jakubských mlynářů. Tak např. r. 1535 to byl Jiří, r. 1545 se připomíná Jan, v letech 1568-1570 Jakub a r. 1595 zřejmě týž Jakub Prabel. K r. 1609 máme ve mlýně doloženého mlynáře Jana Bradavku a v letech 1617-1621 Jana Bertonina.

Protože na toku Moravice (Mlýnský potok) i tzv. Malé Moravy ležely nad i pod Jakubským mlýnem ještě jiné mlýny patřící městu, klášterům i kapitule, zcela logicky docházelo v průběhu staletí k menším či větším sporům mezi jednotlivými mlynáři i majiteli mlýnů, o nichž se dochovalo značné množství dokladů a to od počátku 16. až do 19. století. Spory se týkaly např. r. 1542 zvyšování stavů, jejich nového budování r. 1548, udržování a oprav, kladení prahu r. 1613, vedení vody, čištění příkopů a dalších záležitostí, objevujících se i v dalších staletích. Tradiční spory mezi městem a kapitulou se však netýkaly pouze stavebních záležitostí a otázek využití vodní síly, ale mnohdy se jednalo o běžné věci, které se řešily u soudu. Tak např. v r. 1538 biskup Stanislav pohnal purkmistra a radu města Olomouce za to, že město vybíralo mýto i od lidí, kteří vezli obilí na semletí do jakubského mlýna. Z toho mimo jiné vyplývá, že cesta do mlýna vedla přes území patřící městu a že se mlýn nacházel na břehu blíže k městským hradbám.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V r. 1637 je doložen mlynář Tobiáš Ranatscha (Hranatscha). I když o tom nemáme přímého dokladu, tak lze předpokládat, že i Jakubský mlýn byl za švédských válek zničen. Po jeho obnovení zde působil r. 1666 Pavel Pokorný, r. 1669 Jiří Martischek a r. 1670 mlýn převzal bystrovanský mlynář Vavra Hrdlička. V r. 1679 měl mlýn v nájmu Urban Plesk, po něm Jiří Schilhan, dále jeho syn Pavel a r. 1691 zde máme doloženého Kryštofa Axmanna, před jehož nástupem byl mlýn v r. 1688 znovu vystavěn. Kryštof Axmann (zamřel v r. 1724) držel mlýn do r. 1704, kdy ho předal mlynáři Vítu Wypinalovi, původem z Prostějova, kterého zde máme doloženého i v letech dalších. Do r. 1719, kdy se projednávala jeho pozůstalost, zde působil Ond. Schwartz. Po něm mlýn převzal Jan Jiří Schwartz, který zde předtím působil jako starší tovaryš (zemřel r. 1737). Další nájemce se připomíná poprvé k r. 1748 a byl jím František Mick (zemřel r. 1745). Z doby jeho působení máme také první zmínku o velikosti ročního nájmu, který činil 324 zl. i o velikosti mlýna - měl tři složení.

Veškerá zástavba z obce Závodí, která se nacházela na jižní straně městských hradeb, byla v letech 1742-1757 odstraněna, jen Jakubský mlýn zůstal. Ale i ten byl nakonec zničen při pruském obléhání Olomouce, po odchodu Prusů byl opět obnoven. V r. 1760 je zde doložen mlynář Michal Kobert a po jeho smrti v r. 1776 mlýn převzala Kobertova žena Anna za činži 402 zl. Anna Kobertová však mlýn ještě v témže roce přenechala Františku Bönischovi za 2000 zl. 4.3.1799 došlo k narovnání mezi olomouckou kapitulou a Františkem Bönischem, jímž se "mlynář vzdává nároku na všechny povinnosti úkonů při stavbě jezu, splavu a čištění mlýnského potoka ze strany kapituly, za což mu kapitula snižuje roční nájemné až na 100 zl. a pro současnou stavbu jezu přenechává 100 dubových kmenů". Další nájemce převzal od Bönischa mlýn v r. 1803 a byl jím Antonín Heger. Po něm přichází kolem r. 1830 starší přísežný olomouckého mlynářského cechu František Hoffmann.

V letech 1853-1860 zde máme doloženého Josefa Herolda a k r. 1873 Františka Hermanta. Smlouvou z 14.9.1875 nabyli mlýn v ceně 48.000 zl. manželé Matěj a Pavlína Opletalovi, kteří zde působili až do r. 1905. Tržní smlouvou ze dne 4.10.1905 bylo vloženo právo vlastnictví za tržní cenu 73.000 K ve prospěch manželů Františka a Marie Vránových. Posledním majitelem mlýna se však stalo město Olomouc, které ho koupilo 28.6.1909 za 58.100 K s úmyslem mlýn zrušit. Dříve, než tak mohlo učinit, mlýn 31.10.1909 do základů vyhořel a jeho zbytky byly poté rozbořeny a odvezeny.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Na místě mlýna stál do nedávné doby statný jilm. Dnes zde stojí čtyři barokní sochy Herkulů, které byly do parku přemístěny v roce 1965 z bývalého hejčínského cukrovaru.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Prabel
  • Bardavka
  • Bertonin
  • Ranatsch
  • Pokorný
  • Martischek
  • Hrdlička
  • Plesk
  • Schilhan
  • Axmann
  • Wypinal
  • Schwartz
  • Mick
  • Kobert
  • Bönisch
  • Heger
  • Hoffmann
  • Herold
  • Hermant
  • Opletal
  • Vrána

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              StavZaniklý
              PopisV roce 1908 měl mlýn jedno kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              PopisV roce 1908 měl mlýn jedno kolo na spodní vodu
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              Autor
              Název
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.vkol.cz/cs/
              Datum citace internetového zdroje11.01.2016
              Autor
              Název
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.vkol.cz/cs/
              Datum citace internetového zdroje11.01.2016
              AutorPavel Zatloukal
              NázevZmizelá Olomouc
              Rok vydání2013
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              Autor
              Název
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.mistopisy.cz/
              Datum citace internetového zdroje11.01.2016
              AutorMiloslav Čermák
              NázevMlýny v Olomouci a jejím nejbližším okolí II. část (OAO 1977)
              Rok vydání1978
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              11.1.2016 13:54 uživatelem meisl (Zdeněk Meisl)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 30.11.2017 11:56
              Radomír Roup 11.1.2016 23:07
              Čenda 24.12.2017 15:33