Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Brzy do mlýna a pozdě do kostela zajistí nejrychlejší návrat.
(polské přísloví)

Brejníkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Brejníkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Velvarská

Lokalita (vesnice, město)

Olovnice

PSČ

273 26

Okres

Mělník

Katastrální území

Olovnice

GPS

50° 14' 10.0'', 14° 14' 32.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn z r. 1561 je nejstarší stavbou v obci.
V Seznamu vodních děl má č. p. 2.
V současnosti je zde výrobna palet.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Knovízský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Budova bývalého vodního mlýna na Knovízském potoce je připomínána k r. 1561. Nejstarší dochovaná budova v obci, na které najdeme i znaky Zejdliců ze Šenfeldu (tři ryby), někdejších držitelů mlýna a obce. Jednalo se o dědičně nájemný mlýn. V pozemkové knize je nejstarší záznam datován k 6. září 1862, kdy polovinu mlýna získala Marie Vlasáková, matka MUDr. Erazima Vlasáka. Vlasákové zde hospodařili až do počátku našeho století. Na počátku 20. stol. zakoupil usedlost Jaroslav Brejník, jenž je v r. 1906 zapsán v pozemkové knize již jako vlastník. Následující rok získala polovinu jeho paní M. Brejníková. Mlýn měl dvojí složení, dvě vodní kola (průměr 4,45 m a 4,9 m). Jedna vodní značka byla osazena do zdi obytného stavení v podobě desky s mosaznými hřeby a nápisem JB 1907. Druhá je na pískovcové skále nedaleko silnice vedoucí do Kralup. Jaroslav Brejník postupně zmodernizoval mlýn, přistavěl skladiště pro obiloviny a kanceláře. Dochovala se i jeho žádost o zavedení generátorového motorového zařízení. Rodina mlýn nechala přestavět do dnešní secesní podoby, kde na štukové výzdobě najdeme stylizovaný mlynářský znak, motivy práce ve mlýně, ale i patrona mlynářů - sv. Václava. - Na domě je nedaleko vstupní části umístěna pamětní deska JUDr. Ladislavu Brejníkovi, za jeho nezištnou pomoc potřebným po dobu války v letech 1939-1945. Jiná pamětní deska na staré části mlýna připomíná, že se zde v r. 1863 narodil význačný český lékař MUDr. Erazim Vlasák. - Brejníkové hospodařili ve mlýně do r. 1948, poté byla majetek postupně zkonfiskován a po r. 1989 restitucí navrácen původním majitelům. Mlynářská usedlost sloužila jako výrobna dřevěných palet, nyní je zde výrobna květinové výzdoby, část je využita pro bydlení.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

V roce 1541 se dostala ves do držení Jindřicha Zejdlice a jeho syna Jiřího. Mlýn podle letopočtu na mlýně pochází z r. 1561. Na štítě je znak Zejdliců – kamenná deska z červeného pískovce a na ní tři nad sebou plovoucí kapři.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Okolo let 1825 - 1840 byl majitelem mlýna Anton Vlasák.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

6. září 1862 získala polovinu mlýna Marie Vlasáková.

8. dubna 1864 se zde narodil MUDr. Erazim Vlasák (+1904), spoluzakladatel Ústřední jednoty českých lékařů. Byl prvním primářem – internistou a r. 1902 i současně prvním ředitelem Fakultní (tehdy Okresní) nemocnice Královské Vinohrady v Praze (dříve Veřejné nemocnice na Královských Vinohradech). Zároveň byl autorem i překladatelem odborné literatury.

Vlasákové hospodařili ve mlýně až do počátku 20. století. V roce 1896 je ještě připomínán Václav Vlasák.

Na počátku 20. století zakoupili usedlost Jaroslav Brejník, jenž je v r. 1906 zapsán v pozemkové knize již jako vlastník. Následující rok získala polovinu paní Brejníková (ve vodní knize zapsána jako Marie, v pozemkové jako Zdenka). K tomuto datu se nám uchoval ve vodní knize přesný popis celého vodního díla s několika zajímavostmi. Mlýn měl dvojí složení, dvě vodní kola (průměr 4,45 m a 4,9 m).
Jedna vodní značka byla osazena do zdi obytného stavení v podobě desky s mosaznými hřeby a nápisem JB 1907. Druhou členové technické komise upevnili na pískovcové skále nedaleko silnice vedoucí do Kralup.
Jaroslav Brejník postupně zmodernizoval mlýn, přistavěl skladiště pro obiloviny a kanceláře. Dochovala se i jeho žádost o zavedení generátorového motorového zařízení. Brejníkové byli jistě rodem podnikavým, protože dali mlýn přestavět do dnešní secesní podoby, kde na štukové výzdobě najdeme nejen stylizovaný mlynářský znak, motivy práce ve mlýně, ale i patrona mlynářů – sv. Václava.

1907 Jaroslav Brejník, položeno normální znamení

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

1930 Jaroslav Brejník

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Postoj mlynáře Brejníka za okupace dokládá pamětní deska osazená nedaleko vstupní části, nesoucí nápis tohoto znění:
„Vděční krajané JUDr. Ladislavu Brejníkovi, zdejšímu mlynáři, za jeho nezištnou pomoc potřebným po dobu těžké války v letech 1939–1945.“

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

14. června 1948 byla na majetek uvalena národní správa.
Následně, kdy byl již původní vlastník Jaroslav Brejník mrtev, přešlo 31. 10. 1960 vlastnictví na československý stát. V r. 1967 byla povolena demolice stodoly z důvodů sesutí.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

restituován rodině Brejníkových, ve mlýně výroba palet

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vlasák
Brejník

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1825-1840 Antonín Vlasák

1862 1/2 Marie Vlasáková

1906-1939 - Jaroslav Brejník

1939-1945 JUDr. Ladislav Brejník

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

secesní

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Secesně upravené průčelí, ve štítě erb Žejdliců (tři kapři vodorovně nad sebou), v omítce stylizovaný mlynářský znak, postava sv. Václava a motivy práce ve mlýně.
Za Jaroslava Brejníka přistavěn obilní sklad a kancelář.
Pamětní desky:
V TOMTO DOMĚ SE NARODIL
8. DUBNA 1864
MUDR. ERAZIM VLASÁK
ZAKLADATEL
ÚSTŘEDNÍ JEDNOTY ČESKÝCH LÉKAŘŮ

VDĚČNÍ KRAJANÉ
JUDR. LADISLAVU BREJNÍKOVI
ZDEJŠÍMU MLYNÁŘI
ZA JEHO NEZIŠTNOU POMOC
POTŘEBNÝM PO DOBU TĚŽKÉ VÁLKY
V LETECH 1939 - 1945
Mlýn na Knovízském potoce připomínaný již v roce 1561 má dnes secesní podobu z 2. dekády 20. století. Mimořádně cenným prvkem je bohatě reliéfně zdobená uliční fasáda.
Mlýnský areál tvoří čtyřpodlažní podélná budova, ke které je na severní straně připojena kolmá část přes potok; ke dvorní straně budovy přiléhají dvě kolmá křídla stejné výšky. Objekt je kryt sedlovými střechami; severní část je kryta bobrovkami, hlavní budova je opatřena drážkovými pálenými taškami. Prostory budovy osvětlují výškově obdélné okenní otvory s rastrovým tabulovým zasklením. Od silnice je přes potok vystavěn zděný mostek, vedoucí ke vstupu (vjezdu) do mlýnice, uzavřenému dvoukřídlovými vraty ze svislých prken. Vlevo od vstupu je dvojice půlkruhově sklenutých oken. Fasáda je bohatě členěna secesním dekorem: plastická mlýnská kola pod okny, motivy práce ve mlýně, československé státní symboly, plastická páska s nápisem „Zase dobře bude, až zlé pomine“, plastický oblouk nad vstupem s maskaronem coby klenákem; vlevo od oblouku je uveden vlastník mlýna z doby úpravy fasády – Jar. Brejník – Parní mlýn. Severní křídlo má zachovalou starší úpravu – výšková dvoukřídlová lícová okna, hladká fasáda; z jižní strany je k němu připojena přístupová dřevěná veranda s valbovou stříškou, zvýšená na kamenných stupních.
Mlýn je velmi hodnotnou historickou stavbou (na úrovni objektu se statutem kulturní památky) s mimořádnou a ojedinělou výzdobou exteriéru, dokládající provoz a využití Knovízského potoka. Areál mlýna jako celek je výrazným prvkem v obci.

autorizace: Mgr. Eva Spárová, NPÚ-ÚOP středních Čech v Praze, 2009

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
komín
náhrobky, pamětní desky
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1907: 2 složení

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
normální znamení
odtokový kanál
most, propustek
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní cejch v podobě desky s nápisem JB 1907 (Jaroslav Brejník) na zdi obytného stavení, druhá na pískovcové skále při silnici do Kralup

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,15 m3/s, spád 5,45 m, výkon 8,5 k.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,15 m3/s, spád 5,45 m, výkon 8,5 k.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1907: 2 vodní kola o průměru 4,45 m a 4,9 m

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavNezjištěn

Popis

Typparní stroj, lokomobila

StavNezjištěn

Popis

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinistersvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníDíl 01 Praha, str. 19

AutorMinistersvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníDíl 01 Praha, str. 19

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://svk7.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0336536-Mlyn-Olovnice-cesko/

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 201-202

AutorIrena Veverková

NázevCo zůstalo z vodních mlýnů

Rok vydání2013

Místo vydáníSlaný

Další upřesněnís. 29

AutorHana Hlušičková (ed.)

NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. (H-O)

Rok vydání2002

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 522

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Brejníkův mlýn, 2011, © https://www.google.cz

Historické mapy

Mlýn na císařském otisku, 1840, © http://archivnimapy.cuzk.cz/

Mlýn na skice k císařském otisku, 1840, © http://archivnimapy.cuzk.cz/

Současné fotografie - exteriér

Pohled na mlýn, 2011, © Eva Spárová

hlavní budova, 10 2016, © Irena Blažková

Celkový pohled, 10 2016, © Irena Blažková

Pohled na mlýn, 2011, © Eva Spárová

Exteriér stavby, 2019, © Věra Preisslerová

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Brejníkův mlýn, 2011, © https://www.google.cz, (Prvky na obrázku: vrata, brána, okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Znak Zejdliců, 2011, © https://www.google.cz, (Prvky na obrázku: zdobený zděný štít, umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy))

Okno a pamětní deska, 2010, © https://commons.wikimedia.org/, (Prvky na obrázku: okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Zemské znaky nad sdruženým oknem, 2013, © Pavel Vychodil, (Prvky na obrázku: plastická omítková výzdoba fasád a štítů, umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy))