Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Na mapě I. vojenského mapování v lokalitě není zanesena žádná stavba, na mapách stabilního katastru již ano, chybí však značka vodního kola a tak nevíme zda zde v té době již pracoval nějaký provoz poháněný vodní silou.
Historie Buzošné je zahalena tajemstvím, během 2. pol. 19. stol. byla podle nejnovějších výzkumů patrně součástí horažďovické sirkárny Samuela Kohna, zřejmě se zde nevyráběly přímo sirky ale pouzdra na sirky, želízka do hoblíků a možná i dřevěný drát.
První světová válka (1914–1918)
V Seznamu vodních děl k roku 1930 je objekt veden jako mlýn a pila, Karel Klostermann, zřejmě tedy někdy během první třetiny 20. stol. došlo k přestavbě pro tyto účely.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes rozsáhlé zříceniny několika objektů včetně unikátní hydroelektrárny s impozantním vodním dílem (cca 450 m Z od mlýna) leží v I. zóně NP Šumava, ale mimo zmíněné elektrárny jsou přístupné po turistické stezce.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Klostermann
Historie mlýna také obsahuje:
V roce 1930 byl majitelem K. Klostermann, objekt pracoval jako mlýn a pila.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
