Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Šenkýř a mlynář nepřijdou do nebe:
šenkýř nenalévá plné poháry a
mlynář bere hromadně mlýnské zrno.
(estonské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Klostermannův mlýn, Buzošná

Klostermannův mlýn, Buzošná

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Červená

PSČ

341 92

Okres

Klatovy

Katastrální území

Červená u Kašperských Hor

GPS

49° 6' 22.4'', 13° 34' 57.4''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mohutné zříceniny budov sirkárny, mlýna, pily a nedaleké elektrárny.

Poloha vůči obci

cca 1500 m JJV od obce

Vodní tok

Losenice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Areál mlýna, pily, a sirkárny vznikl okolo poloviny 19. století. V roce 1920 byla postavena vodní elektrárna situovaná východně od vlastního areálu mlýna.

Celý areál postupně zanikl po druhé světové válce v souvislosti se zřízením hraničního pásma.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Na mapě I. vojenského mapování v lokalitě není zanesena žádná stavba, na mapách stabilního katastru již ano, chybí však značka vodního kola a tak nevíme zda zde v té době již pracoval nějaký provoz poháněný vodní silou.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Historie Buzošné je zahalena tajemstvím, během 2. pol. 19. stol. byla podle nejnovějších výzkumů patrně součástí horažďovické sirkárny Samuela Kohna, zřejmě se zde nevyráběly přímo sirky ale pouzdra na sirky, želízka do hoblíků a možná i dřevěný drát.

První republika (1919–1938)

V Seznamu vodních děl k roku 1930 je objekt veden jako mlýn a pila, Karel Klostermann, zřejmě tedy někdy během první třetiny 20. stol. došlo k přestavbě pro tyto účely.

Vývoj po roce 1989

Dnes rozsáhlé zříceniny několika objektů včetně unikátní hydroelektrárny s impozantním vodním dílem (cca 450 m Z od mlýna) leží v I. zóně NP Šumava, ale mimo zmíněné elektrárny jsou přístupné po turistické stezce.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Klostermann

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

V roce 1930 byl majitelem K. Klostermann, objekt pracoval jako mlýn a pila.

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

08 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Z průzkumu lokality je patrné že objekt prošel složitým stavebním vývojem, měnilo se vnitřní uspořádání, část objektu byla patrně navyšována atd.

Historické stavební prvky – exteriér

kamenické prvky barokní a mladší
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

klenba

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

V lokalitě nedaleko mlýna stojí zřícenina bývalé hydrolektrárny, ke které vedl náhon částečně vedený pod zemí. (HŠ)
V roce 1920 byla při areálu mlýna s pilou postavena vodní elektrárna situovaná jihovýchodně od vlastního areálu mlýna.
Vodu přiváděl otevřený náhon o délce 450 m a spádu 23 m pro Francisovu turbínu o výkonu 90 ks. Elektřinu vyráběl třífázový generátor o výkonu 60 kW z roku 1920. V rozvodně byl osazen 1 transformátor o výkonu 60 kVA z roku 1922. Vedení vn o napětí 10 kV spojovalo elektrárnu Červená s elektrárnou v Radešově.

Cesta vody ke mlýnu

vantroky
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Z jezu se nedochovaly žádné pozůstatky, dravý tok Losenice jez zcela rozebral. Mlýn neměl klasický náhon, voda byla přímo od jezu vedena vantroky po nichž se unikátně dochovala dlouhá řada mohutných zděných pilířů, v podstatě přímo do toku říčky pak byla vestavěna mohutná lednice s kraťounkým odtokovým kanálkem.
Vodu přiváděl otevřený náhon o délce 450 m a spádu 23 m. Zajímavostí je, že hladina vody v lednici je shodná s hladinou blízkého potoka. Pro získání spádu na kolo o horní vodě, později na Francisovu turbínu byl vybudován otevřený náhon - vantroky vyložených nad terén pomocí přibližně 11 kamenných pilířů.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

PopisV roce 1930 mlýn a pilu pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.088 m3/s, spád 4 m, výkon 3 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

PopisV roce 1930 mlýn a pilu pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.088 m3/s, spád 4 m, výkon 3 HP

Typturbína Francisova

StavZaniklý

PopisPro elektrárnu Francisova turbínu o výkonu 90 ks.

Pomocné motory a generátory

Typsynchronní alternátor

StavZaniklý

Popistřífázový generátor o výkonu 60 kW z roku 1920

Typsynchronní alternátor

StavZaniklý

Popistřífázový generátor o výkonu 60 kW z roku 1920

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 02, České Budějovice, str. 24

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 02, České Budějovice, str. 24

AutorInternet

NázevZaniklé obce a objekty, Buzošná, Riesenbach

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění(HŠ)

Odkazhttp://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=6999

Datum citace internetového zdroje27.8.2017

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Celkový pohled od Z, 20.3.2014, © Racocha

Historické mapy

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © http://oldmaps.geolab.cz/

Císařský povinný otisk, výřez, 1837, © http://archivnimapy.cuzk.cz/

Indikační skica, výřez, 1837, © http://www.krajinypamatne.eu/autori/

letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2015, © viz https://cirkevni-restituce.cuzk.cz

Letecký snímek z 40. let, 1949, © http://kontaminace.cenia.cz/

Současné fotografie - exteriér

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Pohled na mlýn, 01 2025, © Davi Braun

Zříceniny budovy naproti mlýnu, mlýn v pozadí vpravo, 20.3.2014, © Racocha

Zříceniny mlýna, 07 2024, © WeLoveŠumava

Zříceniny další budovy u mlýna, 20.3.2014, © Racocha

Nároží budovy mlýna, 20.3.2014, © Racocha

Pohled na mlýn, 01 2025, © Davi Braun

Zřícenina mlýna, 2017, © Helena Špůrová

Zříceniny mlýna, 11.6.24, © Racocha

Zříceniny budovy naproti mlýnu, 11.6.24, © Racocha

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Zříceniny mlýna, 07 2024, © WeLoveŠumava

Zříceniny mlýna, 11 2024, © Viktor Patočka

Zříceniny mlýna, 07 2024, © WeLoveŠumava

Zříceniny mlýna, 11.6.24, © Racocha

Zříceniny mlýna, 07 2024, © WeLoveŠumava

pohled od J., 04 2022, © Jiří Chmelenský

elektrárna - pohled od Z., 04 2022, © Jiří Chmelenský

Pohled na mlýn, 01 2025, © Davi Braun

elektrárna - pohled od SZ., 04 2022, © Jiří Chmelenský

pohled od V., 04 2022, © Jiří Chmelenský

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Zříceniny mlýna, 07 2024, © WeLoveŠumava

Pohled na mlýn, 01 2025, © Davi Braun

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Pohled na mlýn, 01 2025, © Davi Braun

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

pohled od Z., 04 2022, © Jiří Chmelenský

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Zříceniny mlýna, 11 2024, © Viktor Patočka

Pohled na zříceniny mlýna, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Cesta ku mlýnu, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Detail průčelí, 01 2025, © Davi Braun

Zříceniny mlýna, 07 2024, © WeLoveŠumava

Sklep, 11 2024, © Viktor Patočka

Současné fotografie - interiér

Interiér mlýna, 20.3.2014, © Racocha

Podkolí, 20.3.2014, © Racocha

Ineriér mlýna, 2017, © Helena Špůrová

Interiér mlýnice, 11 2025, © Ladislav Vondruška

Interiér mlýna, 01 2025, © Davi Braun

Interiér mlýna, 11.6.24, © Racocha

Ineriér mlýna, 2017, © Helena Špůrová

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Ostatní

Zříceniny hydroelektrárny Buzošná, 11.6.24, © Racocha

Autoři

Vytvořeno

15.1.2016 19:52 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	2.9.2017 10:00
Helena Špůrová	27.8.2017 22:04
doxa (Jan Škoda)	28.5.2025 21:10

Klostermannův mlýn, Buzošná

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Zaniklý

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

Hejlův mlýn

Peckův mlýn; Schöppamühle

Podviniční mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn