Nic není odvážnějšího než mlynářova košile,
která každé ráno bere jednoho zloděje pod krkem.
(německé přísloví)

Spálenský, Vávrův mlýn, Agrasol

Spálenský, Vávrův mlýn, Agrasol
18
Mlynářská
Čerčany
257 22
Benešov
Čerčany
49° 51' 13.7'', 14° 42' 0.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Spálenský mlýn, později také podle nového majitele Vávrův mlýn. V průběhu let byl několikrát přestavovaný, naposledy v období let 1981-1993, po rekonstrukci ale již nebyl zprovozněn.
Ve mlýně je MVE s výkonem 180 kW.
Sázava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První zmínky o mlýně v Čerčanech pochází z 16. století, další písemné doklady pak z roku 1620, kdy byl nájemcem mlýna Jan Spálenský. Jím začíná téměř dvousetleté období, kdy mlýn rodina Spálenských provozovala a po nich také získal své původní jméno. Od 18. století pracovala v areálu kromě mlýna i pila. Podstatné změny proběhly ve mlýně o dalších sto let později, kdy zakoupil roku 1902 mlýn inženýr František Vávra, který ho nechal roku 1907 radikálně přestavět, zmodernizovat a osadit vodní turbínou o výkonu 112 HP. Další modernizace se mlýn dočkal v roce 1922, kdy ho po požáru znovu vystavěl a zmodernizoval Otakar Vávra (instalovány dvě Francisovy turbíny a jeden dieselový stacionární motor). Zásadní přestavbou mlýn prošel v letech 1939–1941, tehdy již ve vlastnictví firmy Agrasol, která ho získala v době hospodářské krize. Při rekonstrukci podle projektu inženýra Vladimíra Kamberského bylo vybudováno nové věžové silo, instalováno moderní zařízení pro čištění a dopravu obilí, sprinklerové zařízení a dvě nové turbíny, Kaplanova Francisova. Mlýn pracoval i po znárodnění (Mlýny a pekárny Pardubice) až do roku 1981, kdy byl provoz zastaven další rekonstrukcí, která se však protáhla až do roku 1994. Poté však byl již v provozu jen pár let, aby následně byla výroba z ekonomických důvodů zastavena. Areál mlýna je dnes částečně využíván jako skladiště, věžové silo slouží telekomunikačním společnostem k osazení antén, zbytek je nevyužitý.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn náležel panství Komorní Hrádek

Mlýn zaznamenán v urbáři z roku 1601. Majitelkou mlýna se třemi koly moučnými byla mlynářka Spálená. (ŠJ)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

První písemná zpráva je z roku 1620, kdy tady žil mlynář Jan Spálenský. V té době měl mlýn dvě vodní kola a jedno kolo na pohon krupníku, malou pilu.

1620 nájemce mlynář Jan Spálenský

5.3.1641 mlýn koupil jeho syn Jiří Spálenský, mlýn měl 2 kola na spodní vodu, 1 kolo při stupách, 4 soupravy mlecích kamenů, u mlýna malá pila (viy příloha)

1691 od vrchnosti zakoupil mlynář Spálenský, přenechal jej svému synovi Vojtěchu Spálenskému, mlýn byl panský ke Komornímu Hrádku a mlynář na něm neměl zápisu.

20. 7. 1715 svatba Vojtěcha Spálenskýho

1725 Čerčany zakoupil hrabě z Vrtby, převedl je ke konopišťskému panství

31.7.1760 Vojtěch Spálenský odkázal mlýn synovi Vojtěchu Spálenskému, mlýn odhadnut na 700 kop gr. míšeňských, měl dvě složení, horní a dolní, mlynář platí 12 zl. 53 kr. za vodu z řeky, 67 zl. z mlýna, musí odvádět mouku, obilí, kroupy aj. vrchnosti. Nový majitel musel vyplatit matku a 6 sourozenců po 50 kopách gr. míš.

1771 - Vojtěch Spálenský (SOA Praha, Poříčí nad Sázavou 07, sn. 29) (mGh), k hospodářství přikoupil 2 voly a 4 krávy.

1773 přistavěna pila, mlynář dostával od vrchnosti za řezání 1 prkna 2 vídeňské a za 3 latě 1 kr. Z řeky platí 12 zl. 53 kr., z mlýna 67 zl.

23.6.1802 Vojtěch Spálenský předal mlýn v ceně 10.000 zl. synu Václavovi, u mlýna 6 jiter polí, 4 jitra luk a zahrada 9 jiter lesa.

17.5.1805 Václav Spálenský prodal mlýn za 29.000 zl. konv.m. Jakubu Barešovi, odvádí se z 1 strychu pšenice nebo žita 1 věrtel mouky a 2 věrtele otrub, z 1 strychu ječmene 2.5 věrtele ordinárních krup, 3 věrtele trhaných krup a 1 věrtel šrotu, z 1 strychu prosa 2 věrtele tlučeného (jáhel).

23.11.1812 Jakub Bareš prodal mlýn za 19.000 zl. víd. měny Josefu Jelínkovi

3.10.1813 Josef Jelínek prodal mlýn za 9.000 zl. Jiřímu Živnému, do panského důchodu platí činže z mlýna 6 zl., z řeky 12 zl. 53 1/4 kr., úroky z pozemků 9 zl. 14 1/4 kr., celkem tedy 28 zl. 7 1/2 kr. Dále má za povinnost panské špalky před jinými řezati, panské melivo před jinými mletí, do konopištské flusárny každý rok 2 str. dřevného popele odváděti v ceně po 8 kr. rýnských. V neděli a dny sváteční, pokud služby Boží trvají, nesmí melivo přijímat nebo vydávat, pivo musí odebírat z panského pivovaru a kořalku z panské vinopalny.

21.2.1827 Jiří Živný předal mlýn synovi Jiřímu Živnému ml.

1829 přepsal 1/2 mlýna na manželku Marii roz. Kopštejnovou

Na skice z r. 1840 je psaný majitel Georg Ziwny (Jiří Živný).

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1849-1850 mlynář Jiří Živný a hostinský z Poříčí n/S Jan Staněk nechali postavit kamenný most přes Sázavu na místě dřevěného, most slouží dodnes

1874 Jiří Živný zemřel, celý mlýn přešel na vdovu Marii

1897 syn August Živný

1900 prodal mlýn za 84.000 zl. ing. Františku Vávrovi

1907 mlýn přestavěn, instalována turbína

1909 mlýn koupila akciová společnost českých mlynářů

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 Josef Vávra

V roce 1922 mlýn již po několikáté vyhořel a pak byl novým majitelem Otakarem Vávrou postaven nový moderní mlýn se dvěma Francisovými turbínami. Pohon při malé vodě byl naftovým motorem. Další modernizace mlýna byla v roce 1931 – místo naftového motoru dva elektromotory s transmisí do přízemí, zavedena železniční vlečka, elektrický přístroj na bělení mouky a zřízena laboratoř.

Otakar Vávra se ovšem zadlužil, 1935 mlýn se dostal do nucené dražby, za 4,5 milionu Kč jej zakoupila firma Kooperativa a začlenila pod koncern Agrasol.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Mlýn byl opět v letech 1939-1941 přestavěn, opatřen Kaplanovou a Francisovou turbínou a novým mlýnským zařízením. Postaveno nové silo.

1947 instalováno moderní Springlerovo samohasící zařízení

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Mlýnský průmysl s.p. Čerčany

Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a vystřídal řadu majitelů.

Mlýnský průmysl s.p.  Čerčany

V letech 1983-1995 se mlýn opět rekonstruoval, nebyl však již uveden do provozu, mlýnské stroje byly odvezeny. Zůstala malá vodní elektrárna, která je funkční dodnes.

1994 po rekonstrukci zahájeny zkušební zámely

2000 mele jen pšenici, výkon 20-25 vagonů obilí denně

V provozu pouze MVE, majitel Pavel Dohnal.

V současné době je mimo provoz - slouží jako překupní sklad automobilů, v provozu je MVE.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Spálený
  • Spálenský
  • Vávra
  • Živný
  • Bareš
  • Jelínek

Historie mlýna také obsahuje:

1601 Spálená

1620-1641 Jan Spálenský

1641  Jiří Spálenský

1691-1715 Vojtěch Spálenský

1715-1760 Vojtěch Spálenský ml.

1760-1802 Vojtěch Spálenský nejml.

1802-1805 Václav Spálenský

1805-1812 Jakub Bareš

1812-1813 Josef Jelínek

1813-1827 Jiří Živný

1827-1874 Jiří Živný  ml.

1874-1897 Marie Živná

1897-1900 August Živný

1900-1909 ing. František Vávra

1909 a.s. českých mlynářů

1922 Otakar Vávra

1930 Josef Vávra

1935-1948  a.s. Agrasol

1939 - J. Vávra, automatický mlýn "Agrasol", akciová spol. (RR)

Mlýnský průmysl s.p. Čerčany

1995 Pavel Dohnal

Mlýn barokního původu přestavěný naposledy v poslední čtvrtině 20. století. Elektrárenská funkce, kdy mlýn zásoboval Čerčany, včetně nádraží, přibyla ke mlýnu po jeho rekonstrukci v roce 1922. Tehdy byl nově vystavěn po požáru Otakarem Vávrou.
Mlýn, zmiňovaný již v r. 1648, dříve se jmenoval Spálený, později také podle nového majitele – Vávrův; v průběhu let několikrát přestavovaný, naposledy v letech 1981-1993, po rekonstrukci ale nezprovozněn.

5.3.1641 prodej mlýn Jiřímu Spálenskému, odhad provedli mlynáři z Vranova, Lštění a Čerčan:

Mlýn má 2 vodní kola, 1 kolo při stupách, 1 železný sochor, 4 mlecí kameny hořejší a dolejší, 1 žejbrovní truhlu, 3 krandy železné při pile, 2 železné hřeby, 2 pytlíky na mlýně, dále 3 strychy polí, 6 strychů porostlin, louku na 8 vozů sena a 5 vozů otavy a křivý ostrov (k pasení a žnutí trávy) a právo k užívání řeky od vrby, kde mlynář sobě vodu vyhrazuje a mezníky vsaditi má do kněžské neb zádušní řeky poříčské - to vše za 700 kop míšeňských a přísluší mu z toho platiti úroků při sv. Havlu 1 kopu 55 grošů a při sv. Jiří též 1 kopu 55 gr., dále ještě při sv. Havlu odevzdati 1 slepici a jíti jeden den na zemní robotu.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • etiketa mlynářského výrobku
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice bez obytné budovy
    • moderní 1920 – 1945
    betonová
    vícepodlažní
    Celý objekt je v dobrém stavebně-technickém stavu. Jedná se o srostlici mlýnice s věžovitou nadstavbou výtahu, dvoupodlažní obytné části a jednopodlažní budovy strojovny.
    • střešní nástavba
      • zcela bez technologie aj.
      Historické zařízení dle pracovníka obsluhy nedochováno
      Žádná položka není vyplněna
      1601: 1 složení
      1641, 1760: 2 složení
      1931: elektrický přístroj na bělení mouky a laboratoř
      1939-1941 nakoupeno nové zařízení, pračka a kondicionér na úpravu obilí
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1641 malá pila a stoupy
      1773 přistavěna velká pila
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • turbínový domek
      Pevný jez je cca 200m od vodního díla, náhon je betonový.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis1941 instalována Kaplanova turbína 115 kW
      V současnosti je zde kašnová Kaplanova turbína s výkonem 180 kW, roční produkce 1,047 GWh
      Součástí MVE je 1 kašnová Kaplanova turbína s výkonem 170 kW, při spádu 2,2m.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis1941 instalována Kaplanova turbína 115 kW
      V současnosti je zde kašnová Kaplanova turbína s výkonem 180 kW, roční produkce 1,047 GWh
      Součástí MVE je 1 kašnová Kaplanova turbína s výkonem 170 kW, při spádu 2,2m.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1601: 1 kolo
      1641: 2 kola moučná, 1 u stup
      před 1907: 2 kola
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisinstalována 1907, výkon 112 HP
      1922: 2 Francisovy turbíny
      V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 9.8 m3/s, spád 1,5 m, výkon 157 k.
      1941 instalována nová malá Francisova turbína
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1922-1931 Dieselův motor jako náhradní zdroj
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1922-1931 Dieselův motor jako náhradní zdroj
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Výrobce
      Popis1931 namísto naftového motoru instalovány 2 elektrické motory s transmisí do přízemí
      Historické technologické prvky
      Autorneznámý
      NázevMlýny při řece Sázavě - dolní tok
      Rok vydání2008
      Místo vydáníČerčany
      Další upřesněníČerčanský zpravodaj roč. XVII., č. 9-10, s. 13-16
      Odkazhttp://docplayer.cz/17497852-9-10-zari-rijen-2008.html
      Datum citace internetového zdroje06 2018
      Autorneznámý
      NázevMlýny při řece Sázavě - dolní tok
      Rok vydání2008
      Místo vydáníČerčany
      Další upřesněníČerčanský zpravodaj roč. XVII., č. 9-10, s. 13-16
      Odkazhttp://docplayer.cz/17497852-9-10-zari-rijen-2008.html
      Datum citace internetového zdroje06 2018
      AutorFrantišek Pleva
      NázevSázava milovaná
      Rok vydání2005
      Místo vydáníPelhřimov
      Další upřesněnís. 278-280
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 8
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách II.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 176-179
      AutorMichal Horáček
      NázevSpálenských mlýn
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V011174
      Datum citace internetového zdroje02 2025

      Místo uloženíSOA v Praze
      Název fonduVs Komorní Hrádek
      Název archiválieRegistra urburní
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura
      Místo uloženíSOA v Praze
      Název fonduVs Komorní Hrádek
      Název archiválieRegistra urburní
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      19.1.2016 11:01 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 14.5.2020 08:18
      Šárka Janotová 15.9.2017 09:35
      doxa (Jan Škoda) 29.4.2025 21:47