Budčický, Nový mlýn

1587 mlýn uveden v urbáři

1802 zřízena panská železná huť s vysokou pecí a 2 hamry

1866 huť včetně kovacího hamru zakpoupili bartří Josef, Václav, Ludvík, Adolf a Jindřich Svobodové z Vídně, huť přestavěli

1874 vysoká pec vyhasla

1884 huť koupil dolnokralovický starosta Antonín Lanz, stavba ale hrozila sesutím

1890 huť zbořena

Budčický vodní mlýn byl postaven na řece Sázavě 1892-1893 na místě zbořené železářské hutě. Z té doby se za mlýnem zachoval ostrov tvořený převážně modrou struskou vzniklou při tavení železné rudy.

mlýn nechal postavit advokát  JUDr. Josef Vaněk z Prahy s manželkou Justinou

mlýn byl pronajímán, sloužil zemědělcům z okolních obcí  (Vlastějovic, Volavé Lhoty, Pavlovic, Machovic a Kounic)

k mlýnu náleželo 12 ha polí a luk a ostrov na Sázavě

1899 Vaněk zemřel, mlýn nadále vede vdova Agáta

v mlýně zaměstnán stárek, dva mlýnští pomocníci, dvě služebné, kočí  a sezónní dělníci

1928 Agáta Vaňková prodala mlýn Václavu Rychetskému z mlýna Rachyně v Píšti

nový majitel zrušil dvě kola a nahradil je jedním výkonnějším, přebudoval jez a nechal vybetonovat novou vorovou propusť, čímž se však zadlužil a musel prodat 9 ha polí a propustit část zaměstnanců

po odchodu stárka nucen mlýn pronajmout, roční nájemné 12 000 Kč

1929 nájemce Vojtěch Řezník s manželkou Annou a synem

1930 František Richetský

1936 Vojtěch Řezník mlýn zakoupil za 225 000 Kč

syn Jaroslav se vyučil mlynářem v Souticích a vystudoval Odbornou mlynářskou školu v Pardubicích

1945 mlýn převzal syn Jaroslav Řezník

1953 mlýn nuceně uzavřen

1955 na naléhání okolních zaměstnanců opět zprovozněm

1958 mlýn opět uzavřen

1959 mlýn znárodněn

mlýnskou slup zabral rybářský spolek ve Vlastějovicích na odchyt úhořů

1969 budova mlýna navrácena Jaroslavu Řezníkovi

1990 Jaroslavu Řezníkovi restituovány pozemky

1992 obnoveno vodní kolo

V roce 1998 byl opraven a zpřístupněn veřejnosti jako muzeum. Ale při povodních v letech 2002 a 2005 utrpěl mlýn značné škody, největší škody však napáchala povodeň v roce 2006, když bylo zatopeno celé přízemí a bylo poničeno vodní kolo, které se dnes již netočí.

Mlýn má dodnes původní vybavení z roku 1893, nejen mlýnskou technologii, ale i lokální vodní zdroj elektrické energie. Renovované vodní kolo pohání částečně pomocí původního elektrického rozvodu z mramoru i střídavý generátor. Také má obnovené dřevěné kolo na spodní vodu a Kaplanovu turbínu. Celý objekt je památkově chráněn.

Zdroj: http://www.vachta.cz/index.php?right=mainpage&right2=zpravy&id=693