Válcový mlýn v Deštné, Töschnermühle

Hlavní mlýnská budova na půdorysu L se třemi nadzemními podlažími a valbovýmu střechami, krytými novodobými betonovými taškami.
Mlýn ze strany od silnice se jeví jako dvoupodlažní, z ostatních stran jako třípodlažní.
Zdivo starší části mlýna je smíšené - pískovec, opuka, zlomky cihel, mladší část mlýna je pouze z pálených cihel. V průčelích je dobře patrné druhotné přistavění sv křídla. Členění fasád je již silně narušené, kolem oken torza říms a lizénových rámců, kolem dveří ostění s profilovanými lištami. Na základě rozdílů ve zdivu je možno dobře odlišit jednotlivé stavební fáze. Hlavní křídlo má v jv průčelí orientovaném do silnice zachováno nejstarší smíšené zdivo pouze v úrovni přízemí (v rámci objektu 2. podlaží) v rozsahu dvou okenních a vstupních orvorů na pravé straně. (Spodní část zdiva je z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů se soklem a nadezdívka z opuky a hruběji opracovaných pískovců.) Otvory mají pískovcová ostění s profilovanou lištou po obvodu, uchy, kapkami a parapetní deskou (v interiéru šikmý parapet z přisekaných desek). Druhý otvor zprava sloužil původně jako okno, teprve druhotně došlo k proražení parapetu a ke zřízení vstupu. Ve střední ose zprava je vchod s hladkým ostěním a ve čtvrté ose opět okno. Vlevo od něj je zřetelná spára, kde starší zdivo končí. Umístění otvorů odpovídá vpravo mlýnici a uprostřed síni. Levá, mladší část (světnice) z cihelného zdiva má 2 okenní osy a z cihel je vyzděno i celé patro (3. podlaží).
Štítová stěna orientována na sv k ústí náhonu, k návodnímu průčelí přiléhá torzo lednice. Původní šířka průčelí činila 3 okenní nebo vstupní osy, což dokládá také spára a někdejší nárožní kvádry uprostřed stěny. V 2. podlaží na levé straně je klasicistní pískovcové ostění s uchy a kapkami kolem okna. Střední osa byla v 2. podlaží v rámci mladších přestaveb využívána jako vstup do lednice. Původní otvor je zmenšen cihelnou dozdívkou. Pravá strana průčelí v rozsahu 3 okenních os náleží již mladšímu křídlu. V úrovni přízemí je stěna prolomena pravoúhle zakončeným průjezdem do dvora, v patře je střední okno posunuto vlevo od původního okna (které je čitelné díky zazdívce a segmentovému záklenku). V přízemním zdivu patrný zazděný oválný otvor s torzem kovové hřídele, další méně patrný zazděný otvor pro hřídel leží vpravo od něho. Vpravo od vstupního otvoru ve 2. podlaží železná skoba cejchu (ham). Kapsy ve zdivu sloužily k osazení trámů nebo traverz zastřešení lednice.
Zbylá dvorní ptůčelí mají v přízemí a patře převážně opukové zdivo, doplněné zejména na nároží pískovcovými kvádry. Třetí podlaží je z pálených cihel. Dvorní sz průčelí staršího křídla má v přízemí ve třetí ose zprava vstup s klasicistním pískovcovým portálem s profilovanou lištou po obvodu a uchy. Další klasicistní ostění jsou dochována vlevo od tohoto vstupu v prvním i druhém podlaží a náleží mlýnici. Spodní ostění je tvořené kvádry přilehlého zdiva, které jsou přisekány do vystupující pasparty kolem otvoru, Nad oknen probíhá segmentový vynášecí pas z pískovcových kvádrů. Horní okno má typickou profilovanou lištu po obvodu, ucha a masivní parapet. Dvůr uzavírá ze západní strany zděná stodola se sedlovou střechou krytou bobrovkami a eternitem. Zdivo je neomítané a tvoří jej zejména opukový lomový kámen, armovaný v nároží pískovcovými kvádry. Z jz strany přiléhá k mlýnu obytná budova čp. 60, patrně výměnek, druhotně oddělený od původní mlýnské usedlosti. Původní propojení obou staveb dokládá zazděné klasicistní ostění ve 2. podlaží štítového zdiva ve směru na pavlač výměnku.
Dispozice interiéru hlavního (staršího) jz křídla je tradiční trojdílná, tvořená uprostřed síní, obytným světnicovým dílem vlevo a mlýnicí v pravém dílu. Mladší sv křídlo navazuje tedy na mlýnici a rozšiřuje tak výrobní prostory. Druhotné přistavění této partie dokládá spára ve zdivu, v níž je čitelná původní venkovní omítka. Místnosti jsou plochostropé. Mlýnice je opatřena trámovými stropy s horním záklopem z širokých prken, vstupní síň a patrně i obytné místnosti mají omítané podhledy. Přístup do objektu je veden od silnice ve 2. podlaží vstupem do síně a ze dvora vstupem do síně v 1. podlaží. V síních jsou umístěny vstupy do obytného i technologického dílu. Třetí podlaží a podkroví byly využívané pouze pro výrobní účely. Krov je nad hlavním křídlem vaznicový se stojatými stolicemi zavětrovanými u sloupků v plných vazbách podélně vzpěrami a příčně oboustrannými pásky. Kolmé křídlo má úsporný hambalkový krov. Jedná se o tradiční soustavy z tesaných trámů s čepovanými spoji, které jsou zajištěny dřevěnými kolíky.
1741-1764 postaven menší objekt vedle mlýna, patrně výměnek, dnešní čp. 60
1819 roubený mlýn vyhořel a znovu od základu vystavěn (žádné pozůstatky z doby před 1820 nenalezeny). Poměrně záhy po výstavbě nového objektu 1820 došlo k jeho radikální přestavbě a zvětšení - rozšíření o kolmé křídlo (před 1843).
Na rohu mlýna je dřevěná špatně čitelná cedule s nápisem Válcový mlýn.
Tradiční rozdělení interiéru na 3 části - uprostřed síň, po stranách obytná část a mlýnice. Přední trakt světnicového dílu měl až do 20. stol. roubenou konstrukci (kvůli zateplení).
Ještě v 1. čtvrtině 20. stol. měl mlýn mansardové střechy s polovalbami a omítanými štíty.
Interiér - nápis na levém středním sloupu s datací
p>1820 - mlýn po požáru obnoven, postaven z pískovcových kvádrů (klasicismus)

do r. 1843 - přístavba kolmého křídla ke mlýnu

před r. 1888 - přestavba starého českého složení na umělecké

1937 - modernizace vybavení mlýna, několik elektromotorů, litinové paleční kolo, pastorek se zdobně tvarovanými konzolemi, čistírny, rovinné vysévače, zvýšen mlýna o 3. patro z cihelného zdiva