Když chce mlynář udělat štěstí, tak musí rozumět klínu.
(německé přísloví)

Mauricův, Nachlingerův mlýn

Mauricův, Nachlingerův mlýn
37
Těšovice
383 01
Prachatice
Těšovice u Prachatic
49° 3' 9.3'', 14° 1' 30.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Památkově chráněný autenticky dochovaný objekt mlýna (původně hamru) s kompletně dochovaným mlecím zařízením. V roce 2002 mlýn poškodila povodeň.
V JV části obce
Blanice
100382
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen během 1. třetiny 19. stol., není zachycen na mapě I. voj. mapování, ale na mapě stabilního katastru již ano.

Původně panský hamr

1817-1820 hamerník Martin Procházka s manž. Annou

1822 hamerník František Fišinger

1837 hamerník Jakub Bernkopf

Sebasian Bernkopf s manž. Julianou

lisopad 1843 hamerník Jan Pešl prodal hamr s vrchnostenským povolením, vodním právem, jezem, vodní stokou, budovami a zahradou Jakubu a Terezii Nachlingerovým za 4000 zl. (700 zl. závdavku a 200 zl. roční splátky), na hamru však vázly dluhy v celk. výši téměř 3000 zl. Vrchnosti platí ročně činži 12 zl., polo. na sv. Jiří a pol. na sv. Havla (pokud by 3 půlletní platy nesplatil, o mlýn přijde), o jez a vodní stoku se musí starat sám, v hamru nesmí nikoho ubytovat nikoho zizího ani chovat dobytek, nesmí zde čepovat pivo ani kořalku. V případě prodeje nezkušenému kováři má volarská vrchnost a těšovická obec předkupní právo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1855 hamerník Jakub Nachlinger (1805) s manž. Terezií (1819)

1860 předal synovi Martinu Nachlingerovi (1835-1890), 1861 se oženil s Anežkou, dc. Jana Váni, sedláka z Bělče

prosinec 1872 hamr vyvázal z majetku panství, 1882 přikoupili pole a řást lesa, při hamru postaveno obytné stavení čp. 42

1890 po smrti Martina hamr spravuje vdova

1898 převzal syn Jan Nachlinger, v březnu 1906 se oženil s Marií Důrovou ze Včelné

po r. 1900 hamr přestavěn na obilní mlýn s jedním složením

1903 nájemce Josef Petráš

1904 velká voda poničila jez na Blanici, c.k. místodržitelství v Praze přikleplo na opravu 1000 K ve dvou splátkách.

říjen 1912 Jan Nachlinger zemřel na tuberkulozu

1/2 mlýna v ceně 6600 K zdědila vdova, nesplacené pohledávky však činí téměř 5000 K

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1920 do mlýna přišel mlynářský pomocník Emilián Mauric (1888), syn mlynáře u Šumavských Hoštic ,do té doby zaměstnán na mlýně na Cikánském potoce 3 km od Včelné

v lednu 1924 se oženil s vdovou Marií Nachlingerovou (1873), zahájil rekonstrukci mlýna, 1931 instalována turbína

v 70. letech mlýn využívalo JZD, mělo tam elektrickou čističku na obilí, pod střechou silo a sklady, v obytných místnostech kanceláře.

1969 po smrti matky zdědil Emil Mauric, 1982 zemřel.

1982 zdědil František Nachlinger, zemřel 1993, po jeho smrti zdědil jeho syn Emil Nachlinger

V roce 2002 byl mlýn poškozen katastrofální povodní.

7. 7. 2003  prohlášen kulturní památkou

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mauric
  • Nachlinger
  • Petráš

Historie mlýna také obsahuje:

1817-1820 Martin Procházka

1822  František Fišinger

1837 Jakub Bernkopf

Sebasian Bernkopf

-1843 Jan Pešl

1843-1860 Jakub Nachlinger

1860-1890 Martin Nachlinger

1890-1898 Anežka Nachlingerová

1898-1912 Jan Nachlinger

1903 Josef Petráš (nájemce)

1912-1924 Marie Nachlingerová

1924- Emilián Mauric

V roce 1930 byl majitelem mlýna Emil Mauric.

1969-1982 Emil Mauric

1982-1993 František Nachlinger

1993- Emil Nachlinger

1843 inventář hamru:

1 dřevěný a 1 kožený měch, 2 dřevěné hřídele, 2 vodní kola, 1 věnec z litého železa, 4 centyře 45 liber těžké, 1 velké kladivo, 1 centýř 46 liber těžký, kovadlinka, 4 hřídelní čepy, 1 velká železná obruč, 2 kovadliny, litá plotna, 6 železných palic, 4 menší kladiva, 11 párů kovářských kleští, 6 železných klínů aj.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • razítko
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • klasicismus do roku 1850
    zděná
    jednopatrový
    Areál mlýna sestává z obytné budovy, mlýnice, kolny, řezárny, sýpky a stodoly. Všechny objekty mlýna jsou dochovány v autentické podobě z 2.pol 19. stol.
    v čp. 37 obytná část, v patře 7 pokojů jako letní byty pro hosty
    v čp. 42 mlýnice včetně šalandy, obě budovy spojené a průchozí

    1935 přistavěna rozlehlá kolna na dříví s řezárnou
    xxx
    Areál mlýna je situován ve východní části obce Těšovice při řece Blanici, v jejím zátopovém území. Skládá se z obytné budovy, mlýnice, kolny a řezárny, sýpky, stodoly a vodního náhonu. Areál byl v roce 2002 poničen povodní.

    Historický vývoj: 19. století

    Popis památkové hodnoty:
    Mlýn čp.37 v Těšovicích, vzhledem k autentické podobě obytného domu z doby po polovině 19.století a mlýnice kompletně vybavené mlecími zařízeními ve všech patrech, je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů s dokumentační hodnotou vývoje mlecí technologie. Velmi hodnotné je dochování původního hmotového uspořádání objektů, vnitřní dispozice s architektonickými a řemeslnými detaily a kompletní technologické vybavení mlýnice. Svým umístěním, charakterem a historickou podstatou splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
    Areál mlýna čp. 37 včetně technologického vybavení tvoří:
    1. Obytná budova se studnou ve sklepě a chlévem
    2. Vlastní mlýnská budova - mlýnice s dvěma dvojitými a jednou jednostrannou mlecí stolicí, s kompletními kapsovými a šnekovými dopravníky, čističkou, rovinnými vysévači, kompletními dřevěnými sýpkami a zásobníky zrna
    3. Budova “řezárny“ (stodoly)
    4. Objekt skladiště obilí s centrálním kapsovým, elektricky poháněným výtahem
    5. Stodola
    6. Betonová kašna se zabudovanou horizontální Francisovou turbínou.
    V obytné budově v přízemí zaujímá 2/3 plochy předsíň, velká sednice, tři menší místnosti a o půl patra níž sklep se studnou. Ve zbývající třetině plochy je chlév a v patře sedm obytných místností. Mírně suterénní mlýnice s průběžnou transmisí má dvě místnosti, na které navazuje šalanda, místnost dílny a dále dřevěný pláštěnek. Nad nimi jsou dvě patra mlýna s dvěma dvojitými a jednou jednostrannou mlecí stolicí, s kompletními kapsovými a šnekovými dopravníky, čističkou, rovinnými vysévači, kompletními dřevěnými sýpkami a zásobníky zrna a další technikou. K jižní straně mlýna přiléhá betonová kašna, ve které je od roku 1931 zabudována funkční horizontální Francisova turbína (1200 1/min, 22 HP/120 ot./min., spád 2,2 m), vyrobená ve slévárně UNION v Českých Budějovicích. Nad kašnou se nachází přízemní strojovna - dřevodílna. Před obytnou budovou směrem do dvora stojí objekt řezárny - stodoly, která slouží jako sklad sena a steliva pro dobytek, přípravna krmivá a přístřeší pro prasečí chlívky a dřevník. V zadní části mlýnského areálu je na kamenném podloží stráně postavené třípodlažní skladiště obilí s centrálním kapsovým, elektricky poháněným výtahem.
    areál mlýna čp. 37 v obci Těšovice, pocházející pravděpodobně z 1. poloviny 19. století, je unikátně dochovaným komplexem, který dokládá vývoj mlynářského řemesla v Čechách.
    Tyto objekty, které byly budovány v návaznosti na místní vodohospodářské podmínky, zaznamenaly v průběhu 20. století ve velkém množství postupný zánik. Mlýn v Těšovicích svým vysokým stupněm zachování je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů a má mimořádnou vypovídací hodnotu vzhledem k vysokému stupni dochování technologického zázemí.
    • dveře
    • okno
    • prostup pro hřídel vodního kola
      • existující umělecké složení
      Vlastní mlýnská budova - dvě patra mlýnice s dvěma dvojitými a jednou jednostrannou mlecí stolicí, s kompletními kapsovými a šnekovými dopravníky, čističkou, rovinnými vysévači, kompletními dřevěnými sýpkami a zásobníky zrna.
      V zadní části mlýnského areálu je na kamenném podloží stráně postavené třípodlažní skladiště obilí s centrálním kapsovým, elektricky poháněným výtahem.
      Žádná položka není vyplněna
      1903: 1 české složení
      1931 zařízen firmou Union, České Budějovice:
      1 pár kamenů jako šrotovník
      1 složení s franc.kameny
      1 menší a 2 větší válcové stolice
      Zaniklý
      • výroba elektrické energie
      • hamr
      před rokem 1900 hamr
      v 90. letech cca 2 roky MVE
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • lednice
      • most, propustek
      Betonová kašna se zabudovanou horizontální Francisovou turbínou.
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavZaniklý
      Popis1903: 1 kolo na střední vodu, prům. 4,75 m, výkon 4,2 HP
      V roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na střední vodu, průtok 0.32 m3/s, spád 1.9 m, výkon 4.5 HP
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavZaniklý
      Popis1903: 1 kolo na střední vodu, prům. 4,75 m, výkon 4,2 HP
      V roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na střední vodu, průtok 0.32 m3/s, spád 1.9 m, výkon 4.5 HP
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      PopisK jižní straně mlýna přiléhá betonová kašna, ve které je od roku 1931 zabudována funkční horizontální Francisova turbína (1200 l/min, 22 HP/120 ot./min., spád 2,2 m), vyrobená ve slévárně UNION v Českých Budějovicích.
      v 90. letech na 2 roky zprovozněna pro pohon MVE, byla však poruchová, oprava se nezdařila a byla definitivně vyřazena
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 2, str.31
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 2, str.31
      AutorJaroslava Pixová
      NázevNa břehu Blanice - k šumavskému prameni
      Rok vydání2012
      Místo vydáníPutim
      Další upřesněnís. 136-148
      AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
      Názevvodní mlýn - areál mlýna včetně technolog. vybavení
      Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-areal-mlyna-vcetne-technolog-vybaveni-704834
      Datum citace internetového zdroje08 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      9.6.2016 19:11 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 9.3.2023 18:36
      doxa (Jan Škoda) 21.7.2025 23:13
      Jaromír Mayer 30.9.2017 07:32