Historie
Obecná historie:
Podhrázský mlýn na potoce Heřmanka stál původně u hráze rybníka, který dal v roce v roce 1852 Alfons Gabriel hrabě Aichelburg vypustit a v úrodné půdě začal pěstovat cukrovou řepu. Mlýn prodal Josefu Kotykovi, který jej po požáru v roce 1873 obnovil jako zděný s „americkým“ složením, snad první v Čechách. Roku 1900 mlýn převzal po otci Jan Kotyk, který během první světové války vypomáhal občanům Bělohradu moukou a je po něm proto pojmenována ulice při mlýně. Jeho syn Josef Kotyk mlýn rekonstruoval, ke stávající dvoupatrové mlýnici roku 1932 přistavěl patrovou budovu s dalšími třemi páry válců, jako záložní zakoupil naftový motor. Provoz ve mlýně skončil na začátku padesátých let, v současné době objekt patří Střednímu odbornému učilišti, které jej adaptovalo pro své potřeby.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Koncem 16. stol. v dřevěném mlýně nájemce mlynář Jogr. Poté jej koupil od majitele bělohradského panství Bertholda Viléma z Valdštejna mlynář Václav Kotyk. Ale dříve, nrž se Jiogr stačil vystěhovat, mlýn vyhořel, takže Kotyk ořevzal poiuze spáleniště a musel mlýn vystavět znova, tentokrát z kamene.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1852 hrabě Alfred Aichelburk nechal vypustit rybník a zřídil tu jen nádržku. Mlýn prodal Josefu Kotykovi.
1873 mlýn vyhořel, Josef Kotyk ho nechal vystavět v současné podobě jako tzv. amerikán s válci a francouzskými kameny
Při povodni na Heřmance v roce 1896 byl původní mlýn ohrožen , stejně i můstek na hrází přes Heřmanku
1900 Jan Kotyk
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
"V den ukončení války se občané odebrali poděkovat ke Kotykovu mlýnu, neboť právě mlynář Kotyk měl lví podíl na tom, že Bělohraďáci během válečných let neumírali hlady."- historie města Lázní Bělohrad
V roce 1930 byl majitelem mlýna Jan Kotyk
1932 syn Josef Kotyk, mlýn rekonstruoval
koncem 40 let ukončen provoz
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn byl zrekonstruován pro potřeby internátu SOU.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1500 Jogr
1500- Václav Kotyk
1842 - Kopecký Josef z Oujezda
1852-1900 Josef Kotyk
1900-1932 - Jan Kotyk
1932 Josef Kotyk
1939 - Václav Kotyk (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
