Jaký otec, taký syn,
jaká voda, taký mlýn,
jaké dřevo, taký klín.
(české přísloví)

Dolnopoříčský mlýn

Dolnopoříčský mlýn
1
Dolní Poříčí
386 01
Strakonice
Dolní Poříčí
49° 16' 57.4'', 13° 47' 44.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Vrchnostenský mlýn v Dolním Poříčí od roku 1676 vlastnil mlynář Matěj Kutil, posledním majitelem byl František Bílý. V roce 1919 byla do mlýna nainstalována Francisova turbina. Ta zásobovala elektřinou Dolní i Horní Poříčí. Mlýn skončil svoji činnost v roce 1954 a provoz elektrárny byl zastaven kolem roku 1960. Dnes se jedná o soukromý objekt a v něm byla znovu zprovozněna elektrárna.
Otava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V minulosti patřil mlýn k hoštickému panství, jednalo se o mlýn vrchnostenský. Podobně jako u ostatních mlýnů se neví, kdy vznikl, snad ve 14. století. 

Roku 1720 měl mlýn tři složení. Zpráva z doby raabizace hoštického panství uvádí, že mlýn kolem roku 1780 koupil do emfyteutického vlastnictví mlynář Václav Kučera (musel platit činži a sám opravovat jez, mlýnskou stoku a mlýn). 

Minimálně od roku 1724 do roku 1870 se nezměnila mlýnská složení.

 

1689-1694 mlynář Rudolf Dražka (KP)

1696-1699 mlynář Vavřinec Sedmihradský (KP)

1837 Kajetán Kučera

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1849 hospodařil na mlýně v Dolním Poříčí Vojtěch Trejbal .

1860 Vojtěch Trejbal, mlynář (MR)

Od něj převzal mlýn syn František Trejbal a to roku 1891. Ten ale zřejmě špatně hospodařil, neboť roku 1894 přišel mlýn do dražby. (Odhadní cena 8377 zl. - RR). Koupil jej Václav Pazderník. Ten jej o dva roky později prodal Matěji Bílému, který prý hospodařil dobře (alespoň to poznamenává pozemková kniha Dolního Poříčí).

Snad tomu napomohlo i to, že roku 1903 byl přes Otavu v Poříčí postaven dřevěný most a tím byl zajištěn snadnější přístup ke mlýnu. Most byl ale velkou vodou roku 1911 stržen a nahrazen úzkou dřevěnou lávkou. 

Roku 1881 měl mlýn na spodní vodu tři mlýnská složení a krupník.

Roku 1924 byl v Poříčí vystavěn most z velké části železný, ale u pravého břehu dřevěný. Dřevěná část byla posléze také zničena. 

Roku 1919 byla ve mlýně nainstalována Francisova turbína o spotřebě 2,8m3 vody za vteřinu a výkonu 31 HP. Ta od roku 1931 poháněla elektrárnu, která zásobovala elektřinou Dolní i Horní Poříčí a později navíc i tři odlehlé samoty. Roku 1931 byla nahrazena silnější Francisovou turbínou o spotřebě vody 3,53 m3 za sekundu. 

1930 Matěj Bílý

Roku 1945 došlo ke znárodnění vlastní elektrárny a začlenění do Jihočeských elektráren.

Roku 1955 se přes řeku překlenul most železobetonový. Ve 20. století byly na mlýně tři mlýnské stolice. Provoz mlýna byl zastaven za socialismu roku 1954. Provoz elektrárny na dlouhou dobu skončil roku 1960.

Po roce 1989 došlo k obnovení provozu, mlýn je v soukromém vlastnictví. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kučera
  • Pazderník
  • Bílý
  • Dražka
  • Sedmihradský
  • Trejbal

Historie mlýna také obsahuje:

1837 Kajetán Kučera

1849 Vojtěch Trejbal

1891 František Trejbal

1894 Václav Pazderník

1896 Matěj Bílý

1930 Matěj Bílý

1939 - pravděpodobně Václav Jelínek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
              Žádná položka není vyplněna
              Dochovaný
              • výroba elektrické energie
              • jez
              • náhon
              • odtokový kanál
              • turbínová kašna
              • turbínový domek
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,493 m/s, spád 1,1 m, výkon 27,4 HP
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,493 m/s, spád 1,1 m, výkon 27,4 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14

              Místo uloženíSOA Třeboň
              Název fonduFÚ Katovice, Střelské Hoštice
              Název archiváliematriky
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signaturahttps://digi.ceskearchivy.cz
              Místo uloženíSOA Třeboň
              Název fonduFÚ Katovice, Střelské Hoštice
              Název archiváliematriky
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signaturahttps://digi.ceskearchivy.cz

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              26.7.2016 16:52 uživatelem Rendy

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 7.4.2017 20:30
              Radomír Roup 10.6.2018 11:07
              doxa (Jan Škoda) 23.7.2021 12:55
              Petronila 21.11.2016 13:13