Jelínkův, Karlštejnský, Hladký, Hladkovský mlýn

1677 - 1693 Václav Hladký

1693 - Jakub Hladký

- 1720 JIří Jelínek

1720 - 1770 Zuzana Jelínková

1770 - 1784 Matěj Jelínek

1784 - 1816, 1824 - 1828 Jan Jelínek

1816 - 1820 Josef a Kateřina Podhorští

1828 - 1860 Matěj Jelínek

1860 -  Josef a Matyáš Jelínkovi

- 1903 Karel Jelínek

1903 - 1936 Josef a Marie Svobodovi

1936 - 1950 František Svoboda

1950 Müller

Pro nás šestým mlýnem je nejzápadnější mlýn Hladký čp.28, který stojí na rozhraní katastrů Zbuzany - Chýnice - Dobříč. Původně patřil lénu dobříčskému ku hradu Karlštejnu a nazýval se mlýn Hladký, pak Jelínkův, na starých mapách uváděný též jako Hladkovský či Spálený. Posledními majiteli byli Svobodovi, jejichž potomek, pan Josef Svoboda, žije dosud v Chýnici. Z tohoto mlýna zůstaly dnes již trosky - zbytky zdiva. Zbořeniště si koupil student jménem Müller z Malé Kyšice u Unhoště, který zde pravděpodobně provádí geologický průzkum. O tomto mlýně říká pověst, že král Karel IV. zbloudil na cestě z Karlštejna a překvapila ho tma. Zachránilo ho světélko v okně zdejšího mlýna. Král mlynáři za to udělil výsadu svobody a nechal dokonce narazit zlaté groše, které prý dodnes jsou někde v základech uschovány¨(Irena Kozáková).

28. srpna 1677: Karlštejnský mlýn z dobříčského panství odprodán podle milostivého nařízení knežny paní Beatrix Benigny, paní na Vlašimi, Novém Domašíně a hradu Karlštejně, že pak nacházející se vejš psaný mlejn pod Chejnicí, od mnoha let pustý a nevystavený a k témuž dvoru dobříčskému jako i panství karlštejnskému pro dalekost nepříležitý, a aby kdy k ruce vrchnosti karlštejnské zase vyzdvižen byl. Takový pustý mlejnec dáti prošacovati a jej vedle vzešlého šacunku i s kusem 8 strycha a 1 loukou prodati Václavu Hladkénmu z Berouna za 140 kop míšeňských. Dálej že pak odtud z téhož mlejna, jak předně contribucí, tak ui robot žádných vypravovati povinen nebude, nýbrž pod právo a ochranu vrchnosti karlštejnské náležejíc, do důchodu povinen býti odvozovati, a kdyby ho vrchnost v kterým způsobu buťo v melivě pro dvory, anebo v řemeslu tesařském, jsouce on dobrý řemeslník, kdy potřebovala, proti spravedlivému zaplacení má a bude povinen v tom všem volně a hotově sloužiti. Stalo se na hradě Karlštejně léta a dne svrchu psaného, mlýn pod Chejnicí 28. dubna 1677 Václavu Hladkému odprodán.

Král Karel IV. na večerní vyjížďce z Karlštejna zabloudil a zastihla jej tma. Krále zachránil mlynář z mlýna pod Chýnicí, Karel IV. jej za to zbavil poddanství, učinil svobodným a odbaroval ho zlatými dukáty. (Tato pověst se bohužel v roce 1950 stala podnětem ke hledání pokladu a zničení mlýna.)