Kamberský, Holcmanův mlýn

1651 svobodný pán Maximilián Šejda

1829 Josef Keil

1869 Tomáš Toman

1894 František Hlinský

1906 Kristián Prouza

1930 Václav Polívka

1931 Raiffeisen Bank

1933 Bohumil Vokráčka

1933 Jan a Kristina Holcmanovi

1939 - Josef Dědek (RR)

1941 Jan Holcman

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932

Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Mladá Vožice

Název toku: Blanice (Kamberský rybník)

Obec, čp. : Kamberk 62

Podnikatel: Václav Polívka

Druh živnosti: mlýn

Počet a druh vodních motorů: 1 turbína Francis

Normální výkon v ks: 21,5

Webová stránka(výpis)

http://www.kamberk.eu/cs/horni-mlyn/historie

1622 - první zmínka o mlýně, patřil i s rybníkem k panskému statku a tvrzi, kterou ještě vlastnil Jetřich Adam z Lukavce (o rok později mu bylo zboží zkonfiskováno pro účast na stavovském povstání), tehdy se říkalo  na mlýně „Bužovském“ a  při mlýně byla olejna

1651 - na mlýně je zmiňován mlynář Jakub, kamberský velkostatek měl v té době více než padesát usedlostí a byl v rukách salcburského kanovníka Markvarta ze Schwendy
Tereziánský katastr - jej uvádí jako „Horní mlýn“ o 1 kole, 4 stoupách s pilou a olejnou, která v té době nebyla v provozu, celé kamberské zboží je již v držbě říšských hrabat z Küenburgu pod vožickým panstvím
1802 - vrchnost mlýn prodala Karlu Františku Gajsslerovi, který už vlastnil papírnu na Konopišti, zřídil zde také papírnu (trhová smlouva z 21.10.1802), o výrobě papíru v Kamberku svědčí úryvek písně:

„Když jsem vozil do Kamberka hadry, mívali mě Kamberáci rádi. Dával jsem jim za dva groše libru, koupil jsem si na čepici vydru."

1830 - ve stabilním katastru uváděn Keil Josef – papírník
1852-56 - daně platí Sauer Petr – papírník, v té době se na mlýně ještě vyráběl olej, zachoval se následující popis:

„Semeno (nejčastěji lněné) se napřed na stroji čistilo, pak se na hladkých válcích mačkalo v jemný šrot, který se potom zapařoval parou, neb vařící vodou. Zapařený šrot se pěchoval „stloukal" v zapářkových truhlicích a nechal se asi 80 minut „uležeti". Pak se spařená a upěchovaná hmota drobila a pražidlem vysoušela. Potom se dal šrot do lisu a v něm tlakem olej od pokrutin oddělil. Zbytkům lenu po vytlačení oleje říkali naši rolníci „záboj"; ten přidávali do „omatku" dobytku k pití. Lněným olejem se buď svítilo, neb mastilo (zvláště v době postu)."

Před rokem 1863 - měl Kamberský rybník splav o 9 stavidlových výpustích o celkové šířce 18,96 m s prahem 2,21 m pod normální hladinou
1863 - povodeň strhla splav, majitel mlýna Tomáš Toman postavil nový, ale jen o 4 stavidlech o celkové šířce 7,58 m a v dalších 11,38 m zřídil pevný jez na přepad
1867 - na volební listině je uváděn Tomáš Toman.
1870 - mlynář tři stavidla zrušil a na jejich místě pevný jez prodloužil
1873 - povodeň splav znovu strhla, načež mlynář postavil v celé délce 18,96 m pevný jez bez jakéhokoliv stavidla, stanoveno maximální povolené nadržení rybníka a vyznačeno rýhou na pravé prsní zdi jezu
1876 - 30. března projednával Sněm království Českého žádost mlynáře Tomáše Tomana o příspěvek k opětovnému vystavení mlýnského jezu, v níž uvádí, že byl smeten v průběhu 13 let již čtyřikrát, naposledy 18. února 1876 a že už nemá prostředky
1879 - rybník byl normován
1909 - v únoru při náhlém odchodu ledu došlo k havárii bezpečnostního přelivu a zničení splavu a hráze, až do roku 1924 byl rybník vypuštěn a jeho dno využíváno jako travní porost
1910 - žádal nový majitel mlýna Kristian Prouza, aby majitel rybníka byl uznán povinným k vybahnění rybníka, resp. nánosů a náplav z řeky Blanice, které se během let při ústi řeky v chobotu rybníka usadily, neboť prý se tím vodní plocha ke škodě mlynáře podstatně zmenšila, velkostatku bylo uloženo výměrem okresního hejtmanství v Táboře vybahnění do 10 let provést, k tomu ovšem pro přílišnou nákladnost nedošlo

1911 - předložil mlynář Prouza projekt na rekonstrukci (zvýšeni) hráze a znovuzřízení splavu, dále na úpravu mlýnského odpadu a částečnou regulaci říčky Blanice a konečně i na zřízení železného brleni o délce 54 m
1917 - bylo velkostatkem vyvoláno řízeni za účelem povolení vypouštět vodu z rybníka i v době jiné než před výlovem, hlavně při povodních, aby se tak omezilo stoupání hladiny do splavu a unikání ryb
1924 - majiteli mlýna Kristián Prouza a Terezie Sládková
1924-25 - uskutečnila se stavba splavu a rekonstrukce hráze z prostředků veřejných, když velkostatek i majitel mlýna se zavázali k příspěvku ve formě stavebních hmot a k určitým povinnostem
1925 - byla povolena výměna původních pěti mlýnských kol za Francisovu turbínu s Q max = 600 l/vt,  H = 4,215 m a N = 21,5 HP, kapacita vtoku na mlýn činila (při šířce 1,30 m a výšce vody nad prahem stavidla 1,005 m) 732 l/vt
1926 - 18. října byla stavba splavu a rekonstrukce hráze kolaudována
1931 - zakoupila mlýn místní raiffeisenka
1933 - 17. července kupují mlýn „Papírna“ Jan a Kristina Holcmanovi ze Sázavy, mlýn prodal Bohumil Vokráčka, který jej koupil asi o rok dříve od Spořitelního a záložního spolku za 190 000 Kč

KOUŘIMSKO

SÚA v Praze, Praha 1997

SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651.

8 KAMBERK

Majitel: svobodný pán Maximilián Šejda

Ve mlejně slově Hořením – Jakub (neznámé příjmení), poddaný mlynář 36 let s manželkou Anna, pěti syny a dcerou

Částečný výpisy z matrik far Šebířov, Zlaté Hory-Kamberk, Načeradec a Louňovice pod Blaníkem

https://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-S-S-Sebirov

https://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?1

VZHLEDEM, ŽE NENÍ PŘESNĚ UVEDEN MLÝN, OSOBY SE TĚŽKO PŘIŘAZUJÍ

29.9.1671 kmotrem při křtu Václav mlynář z Kamberka

29.8.1674 kmotrem při křtu Jiřík mlynář z Kamberka

František Mlynář z kamberskýho mlýna a Alžběta roz. Svobodová

*14.1.1680 Pavel

1.4.1685 kmotrou při křtu Alžběta Svobodová mlynářka ??? z Kamberka

Jiří Mrázek mlynář kamberský a Johanna

*20.3.1714 Anna Maria

*7.2.1716 Matěj

*28.3.1718 František

Václav Kříž mlynář z Kamberka a Eva

*30.3.1721 Jiří

*26.7.1723 Jakub

*8.6.1726 Anna

Martin Mastik a Anna, z Kamberského mlýna

*10.8.1734 Václav

*8.9.1736 František

*11.7.1742 Vojtěch

+6.9.1765 Magdalena manželka Víta Blechy mlynáře z Kamberka, 90 let

Vít Blecha z papírenského mlýna v Kamberku a Anna

*21.5.1767 Ludmila (kmotr František Mastik mlynář šebířovský)

Franz Gajsler papírník a Anna roz. Hašková

*14.11.1805 Anna

*13.8.1807 Václav

*3.9.1809 Marie

Josef Kril papírník a Marie roz. Adlerová

*12.12.1821 Wilhelmína

*24.5.1823 Mathilda

*31.7.1724 Karolína

*11.1.1826 Klára

*19.7.1827 Eduard +13.5.1828

*9.4.4829 Anna +1.12.1830

Josef Adler pachtýř papírny a Kateřina

*15.4.1827 Josef

Václav Mrázek (*19.10.1807; +??) mlynář, syn Tomáše Mrázka mlynáře a Anna

*4.2.1832 Antonín +

Ignác Disser (*1774; +4.4.1835) papírník a Anna

*15.5.1836 Johanna

*25.4.1838 Juliana

Petr Sauer papírník a Barbora

*1825 Terezie

*1830 Marie oo28.8.1851 Ignác N.

*4.9.1843 Kateřina

*27.1.1845 Karel

*29.2.1848 Josef

*1.8.1850 Karolína

Tomáš Toman (*1824; +9.6.1915 zemřel na mlýně Kalač) mlynář z Nového Mlýna Hojšín čp.1 a oo4.6.1849 Terezie roz. Sauer (*1825; +??) dcera papírníka z Kamberku čp.62

*13.8.1853 Marie +24.8.1853

               a oo Marie roz. Dušková (*1830; +14.5.1884) z Vracovic

+13.6.1865 Stejskal František mlynářský tovaryš /u Tomana/ v Kamberce čp.62, 25 let

František Bičan mlynář v Kamberku čp.62 a Anna roz. Maděrová z Jistebnice

*1835 Marie

+4.4.1860 Barbora Bičanová výměnkářka, 100 let

Václav Dvořák mlynář z Vratišova čp.8, syn Jana Dvořáka mlynáře z Vratišova čp.8 a matky Barbory roz. Kotašková, dcery mlynáře z Jistebnice a oo16.11.1856 Marie roz. Bičanová dcera mlynáře z Kamberku čp.62

*4.8.1858 Anna

*4.5.1860 Antonie

Karel Toman (*1850; +19.5.1892) mlynář v Kamberce čp.62 a oo9.1892 Marie roz. Zemanová z Chotčin

Václav Herynk mlynář v Kamberce čp.62 a Emilie roz. Tomanová z Hojšína čp.1

*9.1890 Jaroslav +4.5.1894

František Hlinský (*19.1.1863 Nová Ves u Ml. Vožice; +??) mlynář, syn mlynáře z Hrajovic a oo1.2.1887 Marie roz. Klokočková (*17.4.1865; +??) ze Zvěstova

*15.9.1896 Jaroslav +21.10.1896

*27.2.1899 Anděla

Kristián Prouza (*30.4.1854; +17.8.1928) mlynář v Kamberce čp.62 a oo8.8.1876 Josefa roz. Kejzlarová (*??; +20.7.1823)

Sčítání lidu pro čp. 62 obce Kamberk

https://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1869-Soudni-okres-Mlada-Vozice-K-Kamberk

Rok 1869

Tomáš Toman *1822, mlynářství/vlastník;

manželka Marie *1833

syn Karel *1848, mlynářství/stárek;
- František Samek *1851, mlynářství/mládek;

- Josef Dušek *1858, mlynářství/učeň;

a další jedna osoba.

Majetek – 2 kusy hovězího dobytka, 4 prasata.

Rok 1880

Tomáš Toman *29.12.1822 Hojšín, mlynářství/majitel mlýna;

manželka Marie *14.9.1834 Vracovice;

syn Karel *27.1.1848;
- Josef Dušek *1858 Vracovice, živnost mlynářská/pomocník;

- František Opel *17.8.1861, živnost mlynářská/pomocník;

- Čeněk Šimánek *1.11.1866, živnost mlynářská/učedník;

a další dvě osoby.

Majetek – 9 kusů hovězího dobytka, 7 prasat.

Rok 1890 – Sčítací archy se nedochovaly.

Rok 1900

František Hlinský *16.1.1863, mlynářství/vlastník, trvale přítomen od r.1894;

manželka Marie *17.4.1865;

syn Ladislav *4.12.1887;
syn Emil *24.4.1890;
dcera Anna *14.9.1892;
syn Roman *13.6.1894;
dcera Anděla *27.2.1898
otec Josef Hlinský *15.2.1832 Načeradec, vdovec.
Majetek – 1 kráva.

Rok 1910 - vlastník domu Prouza Kristián

Kristian Prouza *13.4.1854 (v Kamberku od r.1906), ženatý/nežije s manželkou, mlynářství/majitel živnosti, polní hospodářství/majitel pozemků

hospodyně Tereza Sládková *18.5.1859, svobodná.
Majetek – 2 kusy hovězího dobytka.

Rok 1921 – majitel domu Prouza Kristián

Kristian Prouza *5.4.1854, rozloučený, mlynářství/mlynář, „od roku 1909 živnost se neprovozuje následkem stržení jezu vodní katastrofou“.

- spolumajitelka Terezie Sládková *27.6.1871, rozloučená, mlynářství/mlynářka, „od 4. února 1909 mlýn úplně stojí následkem stržení jezu vodní katastrofou“.