V 80. letech 17. století postavil mlýn Adam Ruta původně na vrchnostenských pozemcích albrechtických pánů Lamotte z Frintroppu, povolení k jeho stavbě dostal roku 1679. Z mlýna bude platit 12 zl. úroku. Původně obdržela mlýnská usedlost čp. 4, asi o sto let později je uváděna jakou součást obce Třtí s čp. 32.
V roce 1690 převzal po smrti svého otce mlýn syn, také Adam Ruta (možná totožný s Adamem Rutou, který 1691 obnovil mlýn v Kohoutovicích). V roce 1721 přešlo vlastnictví na mlýnské usedlosti na syna Františka Rutu, který za ni zaplatil 300 zlatých. Od Františka pak převzal mlýn v roce 1755 jeho zeť Václav Komersy za 100 zlatých.
Dál následovali mlynáři roku 1781 Vincenc Jirouš za 900 zlatých a Antonín Jager za 1200 zlatých také roku 1781.
V roce 1787 je zde poprvé zmiňován příslušník významného mlynářského rodu Rechcíglů (příjmení psáno v různých podobách, také Rögkziegel). V oblasti Mohelky a Českodubska je to jeden z nejslavnějších mlynářských rodů. Příslušníci tohoto rodu provozovali postupně několik zdejších mlýnů a jejich potomci žijí v kraji dodnes.
V letech 1784-1792 jsou v loukovské matrici uváděni ve slavíkovském mlýně Beneš Reichl z Dlouhého Mostu s manželkou Veronikou rozenou Regziglovou z Janova nad Nisou čp. 124, svatba 15.11.1784, v roce 1.8.1787 se jim na mlýně narodil syn Beneš.
Již v roce 1789 jsou na mlýně uváděni manželé František Rögkziegel a Alžběta rozená Böhmová z Lučan v souvislosti s narozením jejich syna 26. prosince toho roku. František a Alžběta Rechcíglovi se stali nejstarším pokolením tohoto mlynářského rodu na Mohelce. Oba zemřeli v požehnaném věku, Alžběta v roce 1822 v 76 letech, František v roce 1835 v 94 letech.
František Rechcígl junior se 3. srpna 1811 oženil v kostele ve Vlastibořích s Ludmilou Neumannovou. Ve slavíkovském mlýně se manželům narodilo celkem 12 dětí, pro sledování mlynářského rodu byly významní 2 synové, a to Antonín a Petr.
Antonín narozený 11. 5. 1823 se stal pokračovatelem v rodném slavíkovském mlýně. Oženil se s Annou Šiftovu z Jiviny, která však 1854 zemřela, Z manželství vzešly 2 děti, dcera Anna a syn Josef. Podruhé se oženil s Marií Havlíkovou ze Svijanského Újezda č. 3. S ní měl jednoho syna Karla.
Jeho bratr Petr Rechcígl (*10.1.1819) se 30.11.1850 ve Vlastibořicích poprvé oženil s Františkou Hlavatou z Březové (již 11.7.1844 s ní měl nemanželského syna Petra, kterého 1864 legitimizoval), pracoval jako šenkýř a bydleli v domku vedle mlýna. Před rokem 1857 si pronajal mlýn v Letařovicích, kde se však 10.12.1857 Františka nešťastnou náhodou v noci utopila. 25.5.1858 se v Hodkovicích znovu oženil s Kateřinou Koškovou z rodiny mlynáře ze Třtí a nějakou dobu bydleli ve mlýně ve Třtí. Petr Rechcígl 1865 zakoupil mlýn v Letařovicích pro syna Petra (*1844), kde pak lze sledovat osudy této větvě mlynářského rodu Rechcíglů.