Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Podle sukně se pozná, kdo je mlynářem.
(ruské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Šetkův, Šetkovský mlýn

Šetkův, Šetkovský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

27, 49

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Střezimíř

PSČ

257 87

Okres

Benešov

Katastrální území

Střezimíř

GPS

49° 31' 12.1'', 14° 37' 38.0''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Kniha Čeňka Habarta Sedlčansko... obsahuje i mlýny z nichž jeden již skoro sto let neexistuje. Stával, než v roce 1922 vyhořel, v osadě Nová Střezimíř, patřící k obci Střezimíř. Přesněji nejsou další hodnověrné údaje, že by byl obnoven. Přesto zde podle informací místních žili potomci posledního mlynáře až do konce 2. světové války. Ze zbytků zdiva lze předpokládat, že mlýnice byla samostatným objektem, ze kterého zůstalo do dnešních dnů obvodové zdivo. Ostatní budovy byly zbourány a stavební materiál použit při výstavbě zemědělských objektů ve vsi.

Poloha vůči obci

Jihovýchodně od obce Střezimíř

Vodní tok

Bonkovický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1793 - mlýn kupuje od Václava Pichnera Jakub František Fára

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

První republika (1919–1938)

Mlýn v roce 1922 vyhořel.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Poslední majitel mlýna byl v r. 1950 odsouzen soudem pro kolaborac, majetek zabaveni a byl vyhoštěn z obce neznámo kam. Stavení u mlýna vyhořelo, pravděpodobně jej spálil sám majitel.

Houžka Rudolf, 81 let

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Jinda
Fara
Prchlík
Hlaváček
Šekit
Štícha
Jára
Ševel
Šopejstal
Mlejnský
Mrázek
Mládek
Bejšovec
Petruš
Pichner
Čapek
Fučík
Jeníček
Zbíral
Zvěřina
Kroužek
Hrdlička
Vávra
Mikola
Suchan

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Neexistuje

Vodní kniha č. položky 123
uvádí v době zápisu jako držitele Jana Bartůňka, od r.1908 Josefa Bartůňka. Zápis se týká zejména zasazení normálních znamení při rybnících ze kterých mlynář bral vodu (Srážka, Komora/Prostřední Chobot, Chobot). Na povrchu žulových sloupů uvedena písmena J.B. a rok 1879. Z nejdolnějšího rybníka „Srážky“ přitéká voda strouhou do vlastní nádržky mlynářovi. Z nádržky se přivádí voda kamennou rourou 0,34 m širokou na vodní kolo o průměru 4,35 m a šířce 0,7 m. Zápis se zmiňuje o vyvazovací tabulce z r. 1880, kde jsou povinnosti vrchnosti vůči rybníkům a mlynáři.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Podle ještě jasných stop v terénu přicházela voda z horního rybníka do rybníka - nádržky nad mlýnem. Na lévé straně vycházel krátký náhon, který končil před vantroky.
xxx
Popis přívodu vody ke mlýnu podle vyprávění posledního pamětníka pana Vrtišky, který žil u rybníka Komora.

Mlýn neležel na přírodním vodním toku. Potřeboval přívod vody náhonem z výše položené nádrže, která by měla dostatek vody alespoň pro jeden cyklus mletí. Blízký rybník Srážkový takovým zdrojem vody nemohl být, jeho hladina byla prakticky ve stejné výšce jakou měly vantroky mlýna.
Proto jako zdroj vody pro mlýn byl využit poměrně vzdálený rybník Komora (dříve Dolní Chobot). V něm musel mlynář otevřít kbel (požerák) tak, aby z rybníka odtékalo dostatek vody pro pohon vodního kola i při klesání hladiny vlivem zvýšeného odtoku vody. Tato voda tekla Bonkovickým potokem do mezilehlého rybníka Srážkový. Na jeho boku bylo malé stavidlo, které po zvednutí hladiny mohlo být otevřeno a voda v potřebném množství tekla umělým náhonem do vyrovnávací vzdouvací nádrže mlýna a z té vantroky na vodní kolo. Po skončení mletí musel mlynář zavřít stavidlo na horním konci náhonu a také kbel na vzdáleném rybníce. Voda v něm se postupně znovunaakumulovala Bonkovickým potokem, voda v mezilehlém rybníce poklesla a přívod vody ke mlýnu se zastavil

Houžka Rudolf, 81 let

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

Autor

NázevMatriky fary Střezimíř

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchPage?388

Datum citace internetového zdroje21.11.2016

Autor

NázevMatriky fary Střezimíř

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchPage?388

Datum citace internetového zdroje21.11.2016

AutorČeněk Habart

NázevSEDLČANSKO, SEDLECKO A VOTICKO, díl I

Rok vydání1998

Místo vydáníPraha

Další upřesněníDíl. I. - s. 253