Mlýn bez chodu, zvon bez zvuku,
zem bez chlapců nikdo nechce mít.
(německé přísloví)

mlýn Na Krahulici

mlýn Na Krahulici
24, 44
Přešín
336 01
Plzeň-jih
Přešín
49° 33' 48.5'', 13° 37' 18.3''
Mlýniště bez mlýna
Dříve památkově chráněný mlýn. Dnes zbořen a zbyly jen hospodářské stavby.
Přešínský potok
15155/4-298 (3. 5. 1958 - 1. 2. 2014)
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1924 Václav Kalivoda se vzdal mlynářské živnosti

1930 František Kalivoda

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

poslední mlynář Josef Kalivoda (syn Václava K.)

1940 mlýn nebyl v provozu

v provozu údajně do pol. 50. let

1. 2. 2014 zrušena památková ochrana

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kalivoda

Historie mlýna také obsahuje:

1924 Václav Kalivoda

Josef Kalivoda

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      Z areálu mlýna založeného v 19. století zachované obytné stavení s navazujícími chlévy a torzem stodoly. Mlýnice byla zbořena v roce 1988.
      památková ochrana zrušena 1) Obytné stavení 2) Chlév Mlýn Na Krahulici, na samotě při Přešínském potoku. Stavení mlýna úplně zbořeno v r. 1998. Mlýn původně opřený o hráz malého rybníka. Souběžně s bývalou budovou mlýnice dosud stojí stavení chlévů s přilehlým obytným stavením. K chlévům kolmo přiléhá torzo stodoly. Vjezd do dvora původně vložen mezi stodolu a mlýnici. Obytné stavení s chlévy mladšího data než zbořená mlýnice.
      Mlýn Krahulice se skládá z vlastního stavení mlýna, opřeného bokem o hráz rybníka, ze souběžného - dvorem odděleného - obytného stavení, spojeného s chlévy a z příčně disponované stodoly, mezi níž a mlýnem zůstává v koutě vjezd na dvůr. Obytné stavení a chlévy a stodola novější. Stavení mlýna je zděné, omítané, o 2 x 3 osách, vestavěná do svahu pod rybníkem tak, že ve štítovém průčelí působí dojmem patra. Také spodní část mlýnice je pod úrovní vstupu ze svažitého dvora. Střecha je sedlová krytá eternitem, trojúhelné štíty, průčelí a z části bok do dvora členěny lisenovými rámy. V průčelí k potoku, nad zahrádkou, dvě segmentově zakončená okna zazděná /v době prohlídky, 4.9.1970 ještě neomítnutými cihlami/, ve štítě ležaté obdélné nové okno, v dolní polovině se 3, v horní se 2 tabulkami. Z boku - směrem od štítového průčelí doleva : mezi 2 lisenami trojdílné okno, pak obdélná, dosud neomítnutá předsíňka s pultovou střechou a z ní do domu teprve dveře ze svislých latěk a s proskleným obdélným otvorem pod horním okrajem, a konečně segmentově zaklenuté okno jako v průčelí, rovněž zazděné cihlami. Zadní štítové průčelí má segmentově zaklenuté dveře v ose a ve štítě 3 okénka a slepé kruhové okno nad nimi /ke štítové stěně přiléhá ještě 2osý přístavek s dveřmi, oknem a dřevěným /prkenným/ štítem, se sedlovou eternitovou střechou/. Dozadu k hrázi 1 okénko nízké, segmentově zakončené a dvě široká trojdílná. Uvnitř, ze strany zadního štítového průčelí, býv. mlýnice s trámovým stropem, rozdělená na 2 podlaží: dolů vedou vpravo do vchodu dřevěné schody. Prostora předělena rozestavěnou, 2 x pravoúhle zalamovanou cihelnou příčkou. Z předsíňky před podélnou částí se vstupuje do předsíně, z ní rovně do pokojíku s trojdílným oknem, vlevo do rozestavěné místnosti vzniklé přepažením mlýnice, a vpravo, k průčelí do velkého pokoje se 2 trojdílnými okny v bočních stěnách.
      Objekt zapsán jako významná technická památka - mlýn se zachovaným českým mlýnským složením. Tento aspekt se podařilo právě probíhající adaptací zlikvidovat.
      Znehodnoceno probíhající adaptací. Podle sdělení majitele byl 10 let marně zván k posouzení a doporučení úprav konzervátor či pracovník muzea z Blovic p. Škrábek. Adaptaci zahájil nový majitel nebo nájemce této části čp. 44 teprve r. 1970. Sděleni bývalého mlynáře pracovníci SÚPPOP neověřovali.
      26.9.1991 Areál mlýna čp. 44 sestává z vlastního stavení mlýna s dosud funkčním náhonem, výměnku s chlévy, otevřené kolny s holubníky v podstřeší a stodo­ly. V 70. letech byly provedeny nevhodné úpravy, které postihly především objekt mlýna. Byla nahrazena původní okna se segmentovými oblouky, přistavěna předsíňka a nově tvarována střecha. Interiér byl zbaven původního zařízení. Ostatní objekty byly úpravami prakticky nedotčeny. Areál je nadále zacho­ván jako celek, který je významným prvkem dotvářejícím obraz místní krajiny. K celkovému obrazu přispívá i rybníček s náhonem a vzrostlou zelení.
      10.1.2014, majitelka Ivana Šnourová: „Po zakoupení pozemků v roce 2012 bylo zjištěno, že objekt na těchto pozemcích je zapsán jako významná technická památka se zachovalým českým mlýnským složením a že se jedná o výrazný krajinný prvek.
      Skutečnost je taková, že po demolici celého mlýna a nešetrném zboření celé stodoly bývalým majitelem v roce 1998 došlo ke kompletnímu znehodnocení areálu. Původně obytné stavení včetně chlévů bylo rozsáhle poškozeno, od demolice stodoly došlo k narušení zdi chlévů, a její postupné hroucení. Střecha neplní svou funkci a sklep je zborcený.
      V roce 2008 byl podán ze strany NPÚ návrh na zrušení památkové ochrany z důvodu demolice nejcennějších částí mlýna a tím k zániku technické památky a výrazného krajinného prvku. Mimořádně závažný důvod, pro který opětovně žádám o zrušení kulturní památky dokládám na přiložených fotografiích, na kterých je patrná úplná ztráta památkové hodnoty již neexistujícího mlýna „Na Krahulici“. “
      Areál mlýna byl nevratně znehodnocen demolicí nejcennější součásti - mlýnice a stodoly. Zbývající budovy bez vazby na celek nevykazují památkové hodnoty, pro které by bylo nutné trvat na jejich další ochraně.
      Areál mlýna č.p. 44 „Na Krahulici“ je demolicí částí mlýna znehodnocen. Objekt je zapsán jako významná technická památka se zachovaným českým mlýnským složením, výrazný krajinný prvek. Dle skutečného zjištění stavu věci, areál této památkové hodnoty pozbyl.
      Areál mlýna „Na Krahulici“ čp. 44 při Přešínském potoku byl zapsán do státního seznamu kulturních památek rozhodnutím ŠKK ONV č. 37/63 ze dne 22.05.1963. Nejhodnotnější částí areálu byl mlýn datovaný do 19. století se zachovaným technickým vybavením nacházející se v jihovýchodní části areálu u hráze rybníka, obytné stavení s chlévy v západní části a stodola v severní části areálu byly historicky mladší než samotný objekt mlýna. V roce 1998 došlo k demolici objektů mlýna a stodoly a poškození zbývajícího objektu obytného stavení s chlévy, čímž došlo k zániku nejdůležitějších památkových a historických hodnot a celkovému znehodnocení areálu.
      Dne 16.06.2008 dal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni ve svém vyjádření č.j. 3892/08 podnět ke zrušení prohlášení areálu. S ohledem na výše uvedené jsme toho názoru, že faktický zánik stavby je možno považovat za mimořádně závažný důvod prozrušení prohlášení věci za kulturní památku podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a souhlasíme se zrušením památkové ochrany areálu.
      Objekt mlýna byl kompletně zdemolován již v roce 1998, stavba stodoly se zachovala jen v nepatrných torzech. Výminek s hospodářskou částí jsou ve velmi špatném stavebně-technickém stavu a jsou částečně zasaženy nevhodnými novodobými úpravami. Hlavní památkově hodnotné dominanty areálu (mlýnice a stodola) zcela zanikly a doprovodné stavby samy o sobě, bez vazby na celek, nevykazují dostatečné hodnoty a znaky kulturní památky.
      • prostup pro hřídel vodního kola
        • zcela bez technologie aj.
        zařízení odvezeno
        Žádná položka není vyplněna
        1924 staré české složení
        mlýnice údajně dochována ještě 2000
        • akumulační nádržka
        • lednice
        2 rezervní nádrže pro případ sucha, mlynář v nich choval kapry, dnes silně zanesené
        dochovány zbytky lednice
        1940 položen cejch - žulový patník
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,064 m3/s, spád 5 m, výkon 2,7 HP
        1940: prům. 8,9 m, šířka 55 cm, hloubka korečků 25 cm, spád 6,6 m, max. hltnost 140 l/s, výkon 7,4 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,064 m3/s, spád 5 m, výkon 2,7 HP
        1940: prům. 8,9 m, šířka 55 cm, hloubka korečků 25 cm, spád 6,6 m, max. hltnost 140 l/s, výkon 7,4 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníweb NPÚ
        Odkazhttp://iispp.npu.cz/
        Datum citace internetového zdroje29.11.2016
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníweb NPÚ
        Odkazhttp://iispp.npu.cz/
        Datum citace internetového zdroje29.11.2016
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 31
        AutorVendula Hnojská
        NázevToulky po vodě - mlýny na přítocích řeky Úslavy
        Rok vydání2011
        Místo vydáníBlovice
        Další upřesněnís. 109-110

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        29.11.2016 15:02 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        doxa (Jan Škoda) 26.5.2025 16:08