V roce 1840 mlýn vlastnil Paris Johan (viz Indikační skica). Klaudovský mlýn býval panským mlýnem. Dle zápisu ze dne 2. června 1759 koupil tento mlýn od důchodu Františka, Václava hraběte z Vrtby Matěj Paris za 340 zlatých rýnských. Té doby byl tento mlýn o jednom složení a nalézala se v něm stoupa. Ku mlýnu tomuto patřilo 6 strychů 2 věrtele 2 2/3 urbálních polí. On povinen byl panství konopišťskému každý rok za živení vepře hotově zaplatiti obnos 25 zlatých rýnských, odváděti na panskou sýpku 25 strychů žita in natura, jež účtováno bylo, ať bylo laciné neb drahé po 1 zlatém 40 krejcarech rýnských; platiti daně, plat tahační a z kol a posílati panství ve žně po 6 dní jednoho žence ku dvoru na robotu. Dále byl povinen odebírati z panské vinopalny 20 žejdlíků páleného (kořalky) v ceně po 6 krejcarech. On nesměl po dny sváteční a v neděli, před mší svatou, a pokud služby Boží trvaly, melivo ani přijímati ani vydávati, dvory panské a lidi poddané melivem před jinými fedrovati, chrty panské, jemu odevzdané, opatřovati, za což mu na každého chrta vydáno bylo z panské sýpky 1 strych ječmena. On povinen byl do panské konopišťské flussárny každý rok 2 strychy popele dřevěného odváděti, a bylo-li popele více, musel jej tomuto flussaři v ceně smluvní prodati. Správy mlýna musel sám obstarávati, na to bylo mu od panství vykazováno 12 kmenů a 1 dub. Z panského mletí povinen byl odváděti: z 1 strychu pšenice neb žita: 5 věrtelů mouky a 1 věrtel otrub, z 1 strychu ječmena: 3 věrtele drobných a 2 1/2 věrtele tlustých krup, Z 1 strychu zadního obilí: 5 věrtelů šrotu aneb z 1 strychu ovsa 6 věrtelů šrotu, z 1 strychu prosa 2 věrtele jáhel. Poněvač v roce 1757 byla veliká povodeň, která mu louky odplavila, dala se mu náhrada. Matěj Paris mlýn ten zlepšil, zřídiv při něm druhé složení. Když zemřel, hospodařila na něm pozůstalá po něm vdova Alžběta Parisová do roku 1785. Z manželství jejich narodily se dítky: Matěj, Jan, Ludmila a Judyta. Ludmila provdala se za Kohoutka do Nesvačil a Judyta za Holuba. Dle zápisu ze dne 3. září 1785 odevzdala Alžběta Parisova tento mlýn o dvou složeních se stoupami nejmladšímu synu Matěji Parisovi v ceně 430 zlatých rýnských. On hospodařil na něm 20 roků. Měl dítky: Jana, Kateřinu, Prokopa, Františka, Josefa, Václava a Annu. Dcera Kateřina provdala se za Františka Procházku do Nesvačil. Dle protokolu ze dne 31. října 1805 dostavil se na kancelář hospodářskou a poukazuje k tomu, že je 57 roků stár a že dále hospodařiti nemůže, postoupil mlýn ten synu Janu Parisovi v ceně 4 000 zlatých rýnských. Té doby patřilo k tomu mlýnu 6 jiter 604oo polí, 963oo luk a zahrad. Ján Paris hospodařil na tom mlýně do roku 1847, tedy 42 roků. On měl děti: Antonína, Jana, Františka, Annu, Marianu a Antonii, dceru Annu provdal za Vilímka. Dle zápisu ze dne 2. července 1847 postoupil tento mlýn synu Antonínu Parisovi v ceně 2 078 zlatých 6 krejcarů, z níž měl on ostatním dětem vyplatiti podíly po 400 zlatých. Té doby patřilo k tomu mlýnu 6 jiter 604oo polí, 508oo luk, 455oo zahrad. Antonín Paris hospodařil 36 roků, a když syn jeho František se oženil, postoupil mlýn ten dle smlouvy ze dne 4. června 1883 jemu a jeho manželce Františku a Anně Parisovým.
V r. 1930 je psán majitel Boh. Parys (RR).
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
