Agas asellum.
(latinské přísloví)

Cihlářův mlýn

Cihlářův mlýn
19
Leskovec
749 01
Opava
Leskovec u Vítkova
49° 47' 7.8'', 17° 53' 16.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nejstarší zmínka o mlýně o jednom složení v Leskovci je z r. 1720. Poslední mlynář na tomto mlýně Josef Cihlář se připomíná ještě v roce 1910, kdy však provozoval mlynářskou činnost jen jako vedlejší činnost k zemědělskému hospodaření. Mlýn byl v provozu ještě krátce po druhé světové válce, dnes slouží jako rodinný dům.
Polosamota jižně od obce
Gručovický potok
nepřístupný

Obecná historie:

Nádherný čtyřpodlažní vodní mlýn stojí v údolí potoka Gručovka pod dvěma rybníky na katastru obce Leskovec. Nejstarší zmínka je v gruntovních knihách z roku 1720, kdy byl uváděn mlýn na mouku a olejna, která vyráběla olej ze lnu. Dále víme, že v roce 1732 koupil mlýn Jakub Šturm od svého otce. Později patřil Jiřímu Kolovratovi, dále dlouhou dobu rodině Wolfových, později byl pronajímán. Současným majitelům, rodině Cihlářů, patří mlýn od roku 1864, kdy jej koupil Josef Cihlář. Jeho vnuk Josef opatruje mlýn dodnes.

Jeho předci vyměnili ve čtyřicátých letech minulého století vodní kolo o výkonu 4,07 kilowatt za turbínu a záložní naftový motor. Elektřina zde byla zavedena v roce 1936. Od padesátých let převzalo mlýn JZD Gručovice, mouka z pšenice i žita se zde mlela do roku 1964, ještě dalších 5 let se šrotovalo, až provoz mlýna v roce 1971 ustal úplně. Mlýn byl v restituci po roce 1989 vydán zpět rodině Cihlářů. Pan Cihlář o mlýn pečuje, ale mlynářské řemeslo se zde již neprovozuje. Na mlýně je umístěna velká cedule „ODPOČÍVÁM OD ROKU 1971“. V udržované budově se dodnes dochovala unikátní technologie poloautomatického válcového mlýna, s téměř kompletním strojním vybavením. Velká část náhonu byla již zasypána, podobně turbína byla dávno odstraněna. Ve dvoře mlýna stojí skromná stavba bývalé olejny, patrně jediná dochovaná tohoto typu v široké oblasti.

x  x  x

V obci Leskovec ležící asi osm kilometrů jižně od Hradce nad Moravicí se na Gručovickém potoce nacházel mlýn o jednom složení. V gruntovních knihách se nalézá nejstarší zmínka o tomto mlýně v roce 1720. Toho roku v den sv. Michaela (29. září) byl prodán mlýn s jedním složením a olejnou za 200 tol.
Dne 15. dubna 1732 koupil malý mlýn s jedním složením a olejnou od svého otce Jakub Šturm za 150 tol. Z této částky nebyl složen žádný závdavek a ročně měl nový majitel splácet po 6 tol. Z předcházejícího kupu zbývalo zaplatit ještě 9 tol. 25 gr. a 11/2 hal. do vrchnostenských důchodů a 30 tol. 10 gr. a 101/2 hal. synovi Adama Klemona. Zbývajících 110 tol. pak náleželo prodávajícímu. K mlýnu tehdy patřilo i 21 šeflů pole „Na sedlisku“. Mlynář ročně odváděl do vrchnostenských důchodů o sv. Jiří 32 gr. 9 hal., o sv. Janu 32 gr. 9 hal., o sv. Michaelu 1 tol. 29 gr. 6 hal. a o Vánocích 1 tol. 29 gr. 6 hal. Mimoto odváděl mlynář o sv. Michaelu 12 šeflů žita. Byl také zproštěn roboty a nemusel na rozdíl od jiných mlynářů chovat panského honícího psa. Jakub Šturm zemřel 8. dubna 1740 v 38 letech a pozůstalá vdova Magdaléna se ještě téhož roku 24. července provdala za Jiřího Kolovrata ze Skřipova. Jemu také v prosinci roku 1740 prodala mlýn za 150 tol. Jiří Kolovrat na mlýně hospodařil necelých 12 let než mlýn převzal Antonín Wolf, manžel jeho nevlastní dcery.
Antonín Wolf prodal svůj laudemiální mlýn v Leskovci 15. listopadu 1792 svému nejstaršímu synovi Františku Wolfovi za 200 tol. sl. Kupující položil závdavek prodávajícímu ve výši 26 tol. Zbývající suma byla rozdělena na osm podílů po 21 tol. 27 gr., které připadly sourozencům Terezii (* v prosinci 1761), Barboře (* 1. prosince 1764), Veronice (* 12. ledna 1767), Magdaléně (* 20. července 1767), Janě (27. června 1777), Antonínu (* 2. listopadu 1774), dále pak prodávajícímu otci Antonínu Wolfovi a poslední díl náležel novému majiteli mlýna Františku Wolfovi (* 23. listopadu 1756). Spolu s mlýnem převzal František Wolf jednoho koně, jeden volský potah, jeden okovaný vůz, dva háky (spolu) s radlicí, čtvery brány, dále pak tři krávy, tři jalovice a čtyři podsvinčata. Nový majitel mlýna však s mlýnem převzal i povinnosti spojené s jeho svobodnými sourozenci. A tak byl povinen svému bratru Antonínovi dát v případě sňatku jeden volský potah v ceně 15 tol., „půl“ vozu v ceně 6 tol., jeden hák v ceně 1 tol., dvoje brány v ceně 1 tol. a jedno podsvinče nebo za něho dát 2 tol. v penězích. Svým svobodným sestrám Veronice, Magdaléně a Janě byl povinen poskytnout jednu krávu, jednu jalovici a jedno podsvinče nebo místo nich položit 30 zlatých. Všem pak byl povinen vystrojit svatbu „na dva stoly“, případně místo toho každému z nich dát na svatbu 2 tol. Další povinností nabyvatele mlýna bylo poskytnout odcházejícímu hospodáři a jeho ženě výměnek. Zde se jednalo v prvé řadě o bydlení „na výminku“ až do smrti hospodáře a jeho ženy. Dále pak 6 šeflů žita, 2 šefly ječmene, 1 věrtel pohankových krup, 1 věrtel ječmenných krup, 1 věrtel pšenice, 1 podsvinče v ceně 6 zl. aj. Pokud by odstupující hospodář zemřel dříve než jeho žena, má ona nárok na polovinu výminku.
O den dříve než svobodný a bezdětný František Wolf 10. února 1820 zemřel, koupil od něho mlýn v Leskovci jeho mladší bratr Antonín za 360 zl. v. m. S mlýnem obdržel Antonín Wolf i veškeré nalezené mlynářské nářadí, a také krupník aj. včetně veškerého domácího a zemědělského nářadí.
Po Antonínovi následoval jeho syn František Wolf, který se na mlýně připomíná v letech 1840-1856. V pozdějších letech byl mlýn v Leskovci pronajímán. Z nájemců mlýna známe Jana Řehánka a Eduarda Schwaba, syna mlynáře z Lesních Albrechtic. V roce 1872 byl mlynářem v Leskovci František Jašek, od roku 1887 na mlýně hospodařil Josef Cihlář (* 19. května 1862), který se na mlýně v Leskovci čp. 19 připomíná ještě v roce 1910. V té době ale už mlynářství provozoval pouze jako vedlejší činnost, když hlavním zdrojem obživy bylo zemědělské hospodářství. Mlýnské kolo o výkonu 4,07 kW pohánělo mlýn v Leskovci u Březové ještě roku 1930 a mlýn sloužil svému účelu ještě po druhé světové válce.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínka o tomto mlýně se nalézá v gruntovních knihách 29. září 1720, kdy byl prodán mlýn s jedním složením a olejnou na Gručovickém potoce za 200 tolarů. 

Dne 15. dubna 1732 koupil mlýn od svého otce Jakub Šturm za 150 tolarů.  Ten zemřel 8. dubna 1740 v 38 letech a pozůstalá vdova Magdaléna se ještě téhož roku 24. července provdala za Jiřího Kolovrata ze Skřipova. Jemu také v prosinci roku 1740 prodala mlýn za 150 tolarů. Jiřík Kolovrat na mlýně hospodařil necelých 12 let, než mlýn převzal Antonín Wolf, manžel jeho nevlastní dcery.

Antonín Wolf prodal svůj laudemiální mlýn v Leskovci 15. listopadu 1792 svému nejstaršímu synovi Františku Wolfovi za 200 tolarů slezských. O den dřív,než svobodný a bezdětný František Wolf 10. února 1820 zemřel, koupil od něho mlýn v Leskovci jeho mladší bratr Antonín za 360 zlatých v.m. S mlýnem obdržel Antonín Wolf i veškeré nalezené mlynářské nářadí, a také krupník aj. včetně veškerého domácího a zemědělského nářadí.

1836 František Wolf

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Po Antonínovi následoval jeho syn František Wolf, který se na mlýně připomíná v letech 1840 - 56. 

V pozdějších letech byl mlýn v Leskovci pronajímán. Z nájemců mlýna je znám Jan Řehánek a Eduard Schwab, syn mlynáře z Lesních Albrechtic. 

V roce 1872 byl mlynářem v Leskovci František Jašek, od roku 1887 na mlýně hospodařil Josef Cihlář /nar. 19. května 1862/, který se na mlýně v Leskovci čp. 19 připomíná ještě v roce 1910. V té době už ale mlynářství provozoval pouze jako vedlejší činnost, když hlavním zdrohem obživy bylo zemědělské hospodářství.  

Mlýnské kolo o výkonu 4,07 kW pohánělo mlýn v Leskovci ještě roku 1930. 

1930 Adolf Cihlář

Mlýn sloužil svému účelu ještě po druhé světové válce.

Od padesátých let převzalo mlýn JZD Gručovice, mouka z pšenice i žita se zde mlela do roku 1964, ještě dalších 5 let se šrotovalo, až provoz mlýna v roce 1971 ustal úplně.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn byl v restituci po roce 1989 vydán zpět rodině Cihlářů.

Dnes slouží bývalý mlýn v Leskovci čp. 19 podle katastru nemovitostí jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šturm
  • Kolovrat
  • Wolf
  • Řehánek
  • Schwab
  • Jašek
  • Cihlář

Historie mlýna také obsahuje:

1732-1740 Jakub Šturm

1740-1752 Jiří Kolovrat

1752-1792 Antonín Wolf

1792-1820 František Wolf

1820-1840 Antonín Wolf

1840-1856 František Wolf

nájemci:

Jan Řehánek

Eduard Schwab

1872 František Jašek

1887-1910 Josef Cihlář

1930 Adolf Cihlář

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    04 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • existující poloumělecké složení
          V udržované budově se dodnes dochovala unikátní technologie poloautomatického válcového mlýna, s téměř kompletním strojním vybavením.
          3 válcové stolice od firmy Josefa Prokopa synové
          Žádná položka není vyplněna
          1720: 1 složení
          Dochovaný
          • olejna
          Ve dvoře mlýna stojí skromná stavba bývalé olejny, patrně jediná dochovaná tohoto typu v široké oblasti.
          • náhon
          Velká část náhonu byla již zasypána.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,143 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,07 kW (5,5 HP).
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,143 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,07 kW (5,5 HP).
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Popisinstalována ve 40. letech
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popisinstalován ve 40. letech
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popisinstalován ve 40. letech
          Historické technologické prvky
          AutorSolnický, Pavel
          NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
          Rok vydání2007
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 200 - 201
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSolnický, Pavel
          NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
          Rok vydání2007
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 200 - 201
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorRadim Lokoč, Petr Zahnaš, Pavel Rapušák, Petr Chroust
          NázevOživlý svět technických památek - větrné a vodní mlýny
          Odkazhttp://www.technicke-pamatky.cz/sekce/79/mlny/
          Datum citace internetového zdroje01 2021
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 20

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          6.3.2018 15:28 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.3.2018 20:34
          doxa (Jan Škoda) 12.6.2024 14:27