Když je mlýnský náhon suchý, osel tancuje.
(německé přísloví)

Horní, Podchlumský, Žákův, Hromádkovský mlýn

Horní, Podchlumský, Žákův, Hromádkovský mlýn
5
Podchlumí
Ryšín
27021
Rakovník
Ryšín
50° 4' 22.3'', 13° 46' 52.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn doložený již k roku 1360, pozoruhodný je ve skále vylámaný náhon ze 16. stol. Spor o držení mlýna z roku 1580 inicioval vydání zemského zákona, dle něhož se mlýny nesměly prodávat osobám stavu rytířského, nýbrž jen lidem robotným.
650 m západně od kapličky v Ryšíně
Rakovnický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1360 smlouva o užívání vody ke mlýnu, na níž se odvolává mlynář Matěj Blšanský v roce 1578 

po 1420 za husitských válek mlýn vypálen a zpustl

1520 náchlební mlynář Jan Nedvěd, panský mlýn o 3 kolech

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1531 náchlební mlynář  Jakub Vocelka, vlastní zároveň Loučný (Dolní) mlýn

Jan Hromádka st. koupil mlýn od vrchnosti za 45 kop

mlýn strhla velká voda, zbořeniště se ujal Jakub Vocelka z Loučného mlýna, začal ve skále vylamovat novou strouhu

1565 zdědil Vít Hromádka (syn Jana Hromádky)

1571 prodal mlýn Matěji Blšanskému ze Senomat, ten nechal zvýšit jez a dokončit náhon ve skále, což  vyvolalo spor s držitelem vsi Chlumu Albrechtem Kunešem z Lukavce, který se bránil zvýšení jezu, neboť tím byla jeho luka a pole při potoku ohrožena zatopením.

Spor vyhrál na základě dobrozdání přísežných mlynářů Blšanský, odvolávaje se na smlouvu z roku 1360, podle které byl mlynář  povinen "opatřiti stavidlo půltřetím loktem zšíři, které by nyní a na všecky časy budoucí v tom jezu zůstávalo a kdykoliv pan Albrecht Kuneš nebo dědicové jeho a budoucí by v tom jezu lovili a vodu dolů stavědlem pustiti chtěli, budou den předtím povinni nynějším i budoucím majitelům toho mlýnce o tom dáti věděti, aby mlynář věděl, čím se spraviti". Maproti tomu držitelé mlýna jsou pánům z Chlumu "na věčné časy platem 5 grošů při sv. Jiří a při sv. Havlu od času sepsání (t.j. 1578) povinni".

Od Blšanského koupil mlýn Jan z Lichtenfeldu, křivoklátský písař za 220 kop grošů. Křivoklátský hejtman a lesmistr s tím však nesouhlasil a 1580 podal žalobu ke královské komoře, která rozhodla, že napříště se mlýny nesmějjí prodávat osobám stavu rytířského, nýbrž jen lidem robotným.

1590 majitel Ryšínský, nájemce mlynář Martin Loučný, na Křivoklát platí úrok 70 strychů žita a 4 vykrmené vepře ročně.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

za třicetileté války mlýn zpustošen, následně obnoven

nájemce Jan Slapnička "chvíli co chvíli žádal o úlevy v patech pro chudobu a nemožnost"

1644 vrchnost snížila nájemné na 30 strychů žita a dva vykrmené vepře

nájemce Kryštof Hartman

1680 mlýn má 2 složení, nájem 40 strychů žita a dva vykrmené vepře (nebo peněžní náhrada), k mlýnu náleží pod 1 strych 1 věrtel polí a louka pro jeden vůz sena

mlýn mele pro obce Hvozd, Velký Újezd, Malinovou a Příčinu s Lubnou

1771 vrchnost prodala mlýn za 250 zlatých Josefu Žákovi a jeho manželce Veronice

po smrti Josefa Žáka byl určený dědic - syn Jan - ještě nezletilý, od 1795 zde hospodaří starší syn František

1804 Jan převzal dědictví, ale nedaří se mu

1832 mlýn v nucené dražbě, prodán za 2 801 zl. konv.m. Antonínu Vydrmanovi z Pecínova

1841 majitel Wiedermann

1844 po smrti Antonína Vydrmana vdova postoupila mlýn synu Antonínovi

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1851 1/2 mlýna Marie Vydrmanová

1859 1/2 Julie Vydrmanová

1868 - mlynář Antonín Víderman,  narozený syn Josef Viderman (KM)

1924 Alois a Božena Lapkovi

1935 dcera Božena, provdaná poprvé Hegerová, podruhé Hrašová

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1951 Jaroslav Lapka

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nedvěd
  • Vocelka
  • Hromádka
  • Blšanský
  • Eyšínský
  • Loučný
  • Slapnička
  • Hartman
  • Žák
  • Vydrman
  • Wiedermann
  • Lapka

Historie mlýna také obsahuje:

1520 Jan Nedvěd

1531  Jakub Vocelka

Jan Hromádka 

Jakub Vocelka 

1565 Vít Hromádka 

1571  Matěji Blšanský ze Senomat

Jan z Lichtenfeldu

1590 Eyšínský

nájemce Martin Loučný

nájemce Jan Slapnička

nájemce Kryštof Hartman

 1771-1795 Josef Žák

1795-1804 František Žák

1804-1832 Jan Žák

1832-1844 Antonín Vydrman

1841 majitel Wiedermann

1844  Antonín Vydrman ml.

1851 1/2 Marie Vydrmanová

1859 1/2 Julie Vydrmanová

1868 Antonín Viderman

1924-1935 Alois Lapka

1935-1951 Božena Lapková, provd. 1. Hegerová, 2. Hrašová

1951- Jaroslav Lapka

Inventář mlýna Kryštofa Hartmana:

2 vodní kola

8 zděří na dvou hřídelích

8 zděří na kládicích

2 moučné truhly

2 koše nad mlýny

2 železná vřetena

2 kypřice

2 pánvičky

4 čepy na hřídelích

4 mlecí kameny (2 spodní a 2 vrchní)

3 zděře v kamenech

1 kleště ku zdvihání kamenů

2 okované kladice

1 staré čtvrtce

1 staré na sýpce

1 kámen ve světnici

2 stará okna zasazená v olovu

1 žejbrovnice

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      přízemní
      1832 (popis při nucené dražbě): mlýnice, vantroky, komora, svět¨nice a klenutá kuchyně, lednice, klenutý sklep, chlév pro krávy, stáj pro koně, oboje ze dřeva, kolna na dřevěných sloupech, stodola s mlatem a 7 chlívků pro vepře a drůbež
      Budovy uspořádány do písmene C rovnoběžného s potokem, na východním konci zajímavá roubená stodola.
            Žádná položka není vyplněna
            Nezjištěn
            • výroba elektrické energie
            1930 výroba elektřiny pro vlastní osvětlení
            • jez
            • náhon
            Náhon zčásti vylámaný ve skále.

            1571 koupill mlýn Matěj Blšanský ze Senomat a nechal zvýšit jez a rozšířit náhon ve skále, což vyvolalo spor s držitelem vsi Chlumu Albrechtem Kunešem z Lukavce, který se bránil zvýšení jezu, neboť tím byla jeho luka a pole při potoku ohrožena zatopením.

            Spor vyhrál na základě dobrozdání přísežných mlynářů Blšanský, odvolávaje se na smlouvu z roku 1360, podle které byl mlynář povinen "opatřiti stavidlo půltřetím loktem zšíři, které by nyní a na všecky časy budoucí v tom jezu zůstávalo a kdykoliv pan Albrecht Kuneš nebo dědicové jeho a budoucí by v tom jezu lovili a vodu dolů stavědlem pustiti chtěli, budou den předtím povinni nynějším i budoucím majitelům toho mlýnce o tom dáti věděti, aby mlynář věděl, čím se spraviti". Naproti tomu držitelé mlýna jsou pánům z Chlumu "na věčné časy platem 5 grošů při sv. Jiří a při sv. Havlu od času sepsání (t.j. 1578) povinni".
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,262 m3/s, spád 3,3 m, výkon 8,64 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 20
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 20
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 116 - 117
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            4.11.2018 23:21 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 8.11.2018 21:18
            charlie1101 28.12.2023 16:15