1531 náchlební mlynář Jakub Vocelka, vlastní zároveň Loučný (Dolní) mlýn
Jan Hromádka st. koupil mlýn od vrchnosti za 45 kop
mlýn strhla velká voda, zbořeniště se ujal Jakub Vocelka z Loučného mlýna, začal ve skále vylamovat novou strouhu
1565 zdědil Vít Hromádka (syn Jana Hromádky)
1571 prodal mlýn Matěji Blšanskému ze Senomat, ten nechal zvýšit jez a dokončit náhon ve skále, což vyvolalo spor s držitelem vsi Chlumu Albrechtem Kunešem z Lukavce, který se bránil zvýšení jezu, neboť tím byla jeho luka a pole při potoku ohrožena zatopením.
Spor vyhrál na základě dobrozdání přísežných mlynářů Blšanský, odvolávaje se na smlouvu z roku 1360, podle které byl mlynář povinen "opatřiti stavidlo půltřetím loktem zšíři, které by nyní a na všecky časy budoucí v tom jezu zůstávalo a kdykoliv pan Albrecht Kuneš nebo dědicové jeho a budoucí by v tom jezu lovili a vodu dolů stavědlem pustiti chtěli, budou den předtím povinni nynějším i budoucím majitelům toho mlýnce o tom dáti věděti, aby mlynář věděl, čím se spraviti". Maproti tomu držitelé mlýna jsou pánům z Chlumu "na věčné časy platem 5 grošů při sv. Jiří a při sv. Havlu od času sepsání (t.j. 1578) povinni".
Od Blšanského koupil mlýn Jan z Lichtenfeldu, křivoklátský písař za 220 kop grošů. Křivoklátský hejtman a lesmistr s tím však nesouhlasil a 1580 podal žalobu ke královské komoře, která rozhodla, že napříště se mlýny nesmějjí prodávat osobám stavu rytířského, nýbrž jen lidem robotným.
1590 majitel Ryšínský, nájemce mlynář Martin Loučný, na Křivoklát platí úrok 70 strychů žita a 4 vykrmené vepře ročně.