Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Plachý mlýn se nachází mezi městem Kostelcem na Hané a obcí Čelechovice na Hané při Mlýnské strouze směřující do Českého potoka. Tato samota v polích má bohatou historii, která směřuje až do raného středověku. Tehdy se mlýn nazýval Chudenský a měl spojitost s Čelechovicemi. Ves bývala zeměpanským majetkem českých králů a z r. 1315 máme písemnou zmínku, že král Jan Lucemburský dal za 100 hřiven grošů do zástavy Fridušovi z Linavy sedm lánů Čelechovických a Chudenský mlýn.
Následně mlýn r. 1321 vyplácí a získává Vok I. z Kravař, majitel plumlovského hradu. V r. 1446 držela mlýn jistá Uršula Frišmaulova a Jiří z Kravař a ze Strážnice mlýn dává za vojenské služby Janovi z Dřinového. Ten následně dědí bratr Petr. Další zmínka je z r. 1464, kdy mlýn i Čelechovický dvůr získává zápisem do zemských desek Ludmila z Lešan, která ho převádí Jindřichovi z Pěnčína. Následnými vlastníky jsou Jiří Nosek z Hostěhrádek a Anna z Puklic. Mlýn tak neustále střídá majitele. Přestože asi nepatřil mezi mimořádně výdělečné, svojí polohou byl žádaným zbožím.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes po četných přestavbách a změně katastru, kdy přešel pod Kostelec, je soukromým obydlím. Mlýnská strouha byla pozměněna a vedle mlýna vznikla r. 1882 železniční trať. Snad jen archeologický průzkum by mohl objasnit přesnější podobu Plachého či tehdy ještě Chudenského mlýna.
Text: historie 1.4. 2014 - Ivo Rozehnal - zdroj web celechovice-na-hane a diplomová práce is.muni.cz
V roce 2023 na prodej za necelých 5 mil. Kč. (RŠ)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1834 Karel Zucker (Cukr)
1930 Rudolf Kavan
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
K roku 1758 se váže pověst o jednom z kosteleckých obyvatel. Tehdy pruská vojska plánovala noční přesun směrem k Olomouci, ale protože neznali zdejší kraj, potřebovali průvodce. Tehdy si vzali Frantu Znebejanka. Tomu před léty při prvním vpádu prusů na Moravu vydrancovali grunt. Franta se odvážil k pomstě, když celou noc vojsko vodil kolem městečka. Ráno Prusové lest prohlédli a Znebejanka pověsili na vrbě u Plachého mlýna.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
