Z doby příchodu mlynáře Chýly na Kalouníkov se v rodině tradovala jedna historka: Po svém příchodu zjistil, že musí vyměnit chatrnou hřídel, která konala svou službu již drahně let před tím. Prý ji zaplatil ještě otec mlynáře Chromého. Hřídel byla dřevěná a nebyla levnou záležitostí. Proto byl jeden rok zakoupen rovný, krásný dubový kmen, který přivezl pantáta Smělý ze Staré Hutě až od Knížecích studánek, Fürstenbrunnen se říkalo. A až druhým rokem se začalo přemýšlet na jeho zhotovení. Po poradě zavolali sekerníka Jakuba Dýmáka, tesaře z čp.39 ze Staré Hutě, aby dub přeměnil v hladkou hřídel. Pondělí bylo pro Dýmáka vždy dnem odpočinku po bouřlivé neděli a tak přišel až v úterý. Za ním i jeho věrná Káča, která přinesla zbytek vercajku. Dýmák byl chlapík velký, silný a sám si vše vyměřil a dělal hravě vodní i paleční kola. Nesnášel však rady a pokyny, dělal vždy jen podle svého. Než začal dělat, vypil si svůj pulčík, přičemž si lízla i Káča. Pokud trvala Dýmákovi práce déle, zmizela vždy Káča na několik dní, záhy se však objevila a posedávala u svého Kuby, dívajíc se, jak mu jde práce od ruky. A on sám říkal, že mu jde práce líp od ruky, když je Káča s ním. Práce na hřídeli pokračovala, každý Kubu obdivoval. Až jednoho májové dne přišel na Kalouník člověk a nesl dva obrazy a rovnou šel k hřídeli, kde pan otec přihlížel Dymákově práci. Spolu i krajánek, děti a čeledín. Kousek opodál seděla Káča a zašívala Kubovu košili. Příchozí pozdravil pana otce Václava Chýlu, ukázal mu obrazy a nabízel je ke koupi. Byly to portréty císaře a císařovny. Pan otec nabídku odmítl, vymlouval se na nedostatek peněz a, že nová hřídel spolkla všechny úspory, takže si obrazy neobjedná. Ten se nedal odbýt. I tu se Kuba narovnal, koukl na obrazy a bez rozmyslu řekl: „Kdo by to kupoval, vždyť je to Kuzma a tamto Bětka Barborková“. Pan otec se lekl, vstal a chtěl odejít, ale neznámý se ostře zeptal: „Jak jste je pojmenoval?“ Kuba věděl hned, kolik uhodilo, sehnul se a dělal dál. Příchozí sebral své obrazy a s poznámkou. „Zapamatujte si, co jste řekl“ odešel. Po jeho odchodu bylo zle. Pan otec vyčítal Kubovi jeho lehkomyslnost a tušil, že bude udán. Kuzma byl tou dobou známý lapka a Bětka Barborková o nic lepší. Předtucha mlynáře Chýly se naplnila, když druhý den přišel z Dobříše žandár a Kubu odvedl. Bylo to smutné loučení. Kuba plakal a nejvíc Káča. Výslechy připravily i mlynáři mnoho nepříjemností, a Kuba? Byl odsouzen na osmnáct měsíců pro urážku Jeho veličenstva. Po odpykání trestu se Kuba vrátil zlomený, neschopný dřívější fortele. Začal pít a zanedlouho odešel za Káčou, která zemřela, když seděl.
