mlýn Práchovna, Prácheňský, Viltovský mlýn

Mlýn Práchovna čp.101/II dal jméno nejen ulici, v které stojí, ale celé čtvrti. Říká se mu také „Prácheňský mlýn“ nebo „Viltovský mlýn“. Jméno „Práchovna“ nemá jasný původ. Podle J.Šáry může být odvozeno od slova „práh“, protože v městských knihách je doložena žádost Matěje Babického, majitele tohoto mlýnu, který 15. srpna 1576 zve radní, aby vyslali do jeho mlýna komisi, která by obhlédla jeho práh. Slovo „práh“ tu patrně znamená totéž co „jez“. Babický chtěl předejít stížnostem, že vystavěl u svého mlýna jez příliš vysoký.

Druhý výklad jména Práchovna je od slova „prach“, rozuměj střelný prach. Podle M.Sedláka se části obce u železničního viaduktu říkalo ještě roku 1895 „V Bročníku“. Na mapě z roku 1907 se tak říká nedalekému území na protějším břehu Padrťského potoka. Spojení slov „bročník“ a „práchovna“ prý napovídá na nějakou dávnou výrobu nebo skladiště munice.

V roce 1784 poškozen dům při požáru města. Až do 2. poloviny 19. století sloužil dům čp.101/II jako tradiční mlýn. Posledním mlynářem tu byl Karel Till (majitelem od roku 1868).

Roku 1888 koupila mlýn firma „Friedrichshütte Schöller und Comp.“ provozující nedalekou Bedřichovu huť čp.152/II v Zeyerově ulici (viz kapitola „Jižní předměstí“). Roku 1902 přešel mlýn spolu ze zaniklou Bedřichovou hutí do majetku podnikatele Maxe Hopfengärtnera. Ten podal roku 1904 u okresního hejtmanství žádost o povolení ke stavbě vodní elektrárny v bývalém mlýnu. Do mlýnského náhonu byla pak vložena turbína a vyrobenou energii o síle 16 koňských sil používal Hopfengärtner k pohonu čerpadla, které hnalo vodu z Padrťského potoka do vodárny, sloužící jeho podniku.  Vodárna čp.191/II stála při veselské silnici a zachovala se dodnes (viz níže). Kromě toho v elektrárně produkována elektřina na pohon strojů a na osvětlování přímo v Hopfengärtnerově továrně. Po 1.světové válce vodní elektrárna zrušena, protože rokycanské podniky napojeny na městskou elektrickou síť. V červenci 1921 se uvádí, že  Zbirožské železárny Maxe Hopfengärtnera, a.s. jako majitel vodního díla čp.101/II jej hodlají zrušit. V roce 1921 pak firma Hopfengärtner skutečně mlýn zrušila a obec převzala povinnost udržovat dva můstky a cestu u domu čp.101/II za to, že obci postoupila pozemek č.kat.2591 o ploše 410 čtverečních metrů u železničního viaduktu. Při regulaci Padrťského potoka v 30.letech 20.století pak zabrána část pozemku a část použita na zřízení veřejné komunikace (šlo o úzký pozemek probíhající podél břehu potoka od Práchovny až pod železniční viadukt). V roce 1936 firma Ferra (nástupce firmy Hopfengärtner) prodala dvojdomek u železničního přejezdu a požádala obec, aby upustila od zástavního práva za povinnost udržovat 2 můstky a cestu u mlýna čp.101/II, což v září 1936 obecní zastupitelstvo schválilo.

Koncem 30.let 20.století provedena v rámci usedlosti čp.101/II dodatečná parcelace, jíž zde vznikly nové samostatné obytné objekty. Jaroslav a Růžena Kubíkovi z domu čp.101/II totiž požádali 14.prosince 1937 o povolení k rozdělení stavební parcely č.kat.398 a pozemkové parcely č.kat.2587 a č.kat.2588 na 3 stavební místa. 29.prosince 1937 provedeno komisionelní řízení. Zástavbu měly  tvořit jednopatrové nebo přízemní rodinné domy. 30.prosince 1937 městská rada doporučila záměr ke schválení a v únoru 1938 na schůzi obecního zastupitelstva vše schváleno.

Zanedlouho pak vznikl objekt čp.540/II . Tato starobylá původní součást areálu mlýna dostala okolo roku 1940 vlastní číslo popisné. Je to patrový objekt se sedlovou střechou, orientovaný příčně do ulice. 9.března 1939 obecní rada vydala stavební povolení k nástavbě prvního patra na dům čp.540/II.

Podobně vznikl i dnešní dům čp.539/II severně od mlýna.  Jde o patrový domek, dnes s modernizovaným průčelím a nevhodnými trojdílnými okny.

Vlastní Práchenský mlýn čp.101/II je dnes přízemní, nenápadný objekt, který příliš neupomíná na to, že je jednou z nejstarších staveb v této čtvrti. Jeho zdivo je prý nejméně 250 let staré. Samotný mlýn, jak víme, je daleko starší. Jeho severní stěna hledí do mlýnského náhonu a na starý původ upomíná tloušťka zdiva (100 cm). Ostatní stěny jsou 80-90 cm široké.