Hrubá mouka nastálo je lepší než jemná čas od času.
(německé přísloví)

Nový, Palánkův mlýn

Nový, Palánkův mlýn
85/17
Ostopovice
66449
Brno-venkov
Ostopovice
49° 10' 0.4'', 16° 32' 55.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se nachází mezi dálnicí D1 a městkou částí Brno Starý Lískovec. Katastrálně však spadá pod Ostopovice. Mlýnice je zchátralá a nevyužívaná, obytná část je po rekonstrukci avšak nezdá se obydlená. V terénu je patrný náhon. Stav technologie se nepodařilo zjistit.
Leskava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Do počátku 20. století byl majitelem mlýna pan Antonín Markytán. Ten však mlýn v roce 1913 prodal panu Ferdinandu Palánkovi a jeho manželce.

Ten starý mlýn zrušil a nechal postavit mlýn nový. Nechal ke mlýnu vybudovat zpevněnou silničku z Ostopovic a dále pochopil význam moderních pohonných strojů, turbín, pro zvýšení výkonu a produkce v oboru. Jako první v českých zemích a druhý v tehdejším mocnářství si objednal u tehdy monopolního výrobce těchto strojů na světě nový vynález, Kaplanovu turbínu. V té době nebyla samozřejmostí a těžce si probojovávala své místo v hydroenergetice. Zhotovitelem díla byla brněnská ocelárna a slévárna šedé slitiny Ignáce Storka, dnes Šmeral a.s. Tato firma se jako jediná nejenom u nás, ale i v Evropě nebála jít s Kaplanem do výzkumného i výrobního neznáma. Realizovala jeho výzkumnou laboratoř na brněnské technice a také odzkoušela a vylila první prototyp této turbíny pro rakouskou textilku ve městě Velm. Druhou zakázkou této firmy byla právě realizace na ostopovickém mlýně pana Palánka. Turbína s označením KT38 byla postavena pro spád 5 m s průměrem kola 115 mm. Dosahovala 1800 ot./min. s garantovanou účinností 75 % při průtoku 0,035 m3/s. Takto vysoká účinnost na svou dobu byla dosahována regulací oběžného a rozváděcího kola. Turbína dosahovala maximálního výkonu 4,8 koňské síly, což činí 1 kW. Stroj byl uveden do provozu již po vzniku nového státu, 23. října 1919. V československém mlynářství se Kaplanova turbína obdobného typu objevila ještě jednou, a to u pana F. Gráfa ve znojemských Nicmanicích v letech 1922 až 1923. Obě turbíny sloužily svým provozovatelům po řadu let a ukázaly cestu k inovacím vodního pohonu v našem mlynářství.  

(Václav Duda)

V roce 1933 koupili tento mlýn manželé Antonie a Alois Lančíkovi.

V roce 1935 se stali spolumajiteli Růžena, rozená Lančíková, a Josef Jemelkovi. Tito manželé měli dvě dcery, Evu, narozenou roku 1936, a Antonii, narozenou roku 1938.

(Václav Duda)

Pan Josef Jemelka byl v době protektorátu gestapem uvězněn a popraven, protože pomáhal lidem a semlel jim více obilí, než původně měl.

(Václav Duda)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn zůstal v provozu do 50. let a vedl ho pan Lančík.

Eva Jemelková se provdala za Václava Šikrala a asi do roku 1960 se stali majiteli mlýna.

Antonie Jemelková se provdala a byla Navarová. Z Ostopovic se s manželem odstěhovala  neznámo kam.

(Václav Duda)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Markytán
  • Palánek
  • Lančík
  • Jemelka

Historie mlýna také obsahuje:

-1913 Antonín Markytán

1913-1933 Ferdinand Palánek

1933-1950 Alois Lančík

1935-1943 Josef Jemelka

1950-1960 Václav Šikral

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        • dveře
        • okno
          • existující torzo uměleckého složení
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          Zahrada má dvě úrovně, kde je násep, tam býval kdysi rybník, který poháněl vodní kolo.

          Typturbína Kaplanova
          StavNezjištěn
          PopisFerdinand Palánek pochopil význam moderních pohonných strojů, turbín, pro zvýšení výkonu a produkce v oboru. Jako první v českých zemích a druhý v tehdejším mocnářství si objednal u tehdy monopolního výrobce těchto strojů na světě nový vynález, Kaplanovu turbínu. V té době nebyla samozřejmostí a těžce si probojovávala své místo v hydroenergetice. Zhotovitelem díla byla brněnská ocelárna a slévárna šedé slitiny Ignáce Storka, dnes Šmeral a.s. Tato firma se jako jediná nejenom u nás, ale i v Evropě nebála jít s Kaplanem do výzkumného i výrobního neznáma. Realizovala jeho výzkumnou laboratoř na brněnské technice a také odzkoušela a vylila první prototyp této turbíny pro rakouskou textilku ve městě Velm. Druhou zakázkou této firmy byla právě realizace na ostopovickém mlýně pana Palánka. Turbína s označením KT38 byla postavena pro spád 5 m s průměrem kola 115 mm. Dosahovala 1800 ot./min. s garantovanou účinností 75 % při průtoku 0,035 m3/s. Takto vysoká účinnost na svou dobu byla dosahována regulací oběžného a rozváděcího kola. Turbína dosahovala maximálního výkonu 4,8 koňské síly, což činí 1 kW. Stroj byl uveden do provozu již po vzniku nového státu, 23. října 1919. V československém mlynářství se Kaplanova turbína obdobného typu objevila ještě jednou, a to u pana F. Gráfa ve znojemských Nicmanicích v letech 1922 až 1923. Obě turbíny sloužily svým provozovatelům po řadu let a ukázaly cestu k inovacím vodního pohonu v našem mlynářství.
          Typturbína Kaplanova
          StavNezjištěn
          PopisFerdinand Palánek pochopil význam moderních pohonných strojů, turbín, pro zvýšení výkonu a produkce v oboru. Jako první v českých zemích a druhý v tehdejším mocnářství si objednal u tehdy monopolního výrobce těchto strojů na světě nový vynález, Kaplanovu turbínu. V té době nebyla samozřejmostí a těžce si probojovávala své místo v hydroenergetice. Zhotovitelem díla byla brněnská ocelárna a slévárna šedé slitiny Ignáce Storka, dnes Šmeral a.s. Tato firma se jako jediná nejenom u nás, ale i v Evropě nebála jít s Kaplanem do výzkumného i výrobního neznáma. Realizovala jeho výzkumnou laboratoř na brněnské technice a také odzkoušela a vylila první prototyp této turbíny pro rakouskou textilku ve městě Velm. Druhou zakázkou této firmy byla právě realizace na ostopovickém mlýně pana Palánka. Turbína s označením KT38 byla postavena pro spád 5 m s průměrem kola 115 mm. Dosahovala 1800 ot./min. s garantovanou účinností 75 % při průtoku 0,035 m3/s. Takto vysoká účinnost na svou dobu byla dosahována regulací oběžného a rozváděcího kola. Turbína dosahovala maximálního výkonu 4,8 koňské síly, což činí 1 kW. Stroj byl uveden do provozu již po vzniku nového státu, 23. října 1919. V československém mlynářství se Kaplanova turbína obdobného typu objevila ještě jednou, a to u pana F. Gráfa ve znojemských Nicmanicích v letech 1922 až 1923. Obě turbíny sloužily svým provozovatelům po řadu let a ukázaly cestu k inovacím vodního pohonu v našem mlynářství.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisZachyceno na obrázku z roku 1890
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          PopisVe 30. letech elektrický mlýn, Dieselův motor poháněl dynamo
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          PopisVe 30. letech elektrický mlýn, Dieselův motor poháněl dynamo
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          PopisVe 30. letech elektrický mlýn, Dieselův motor poháněl dynamo
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          PopisVe 30. letech elektrický mlýn, Dieselův motor poháněl dynamo
          Historické technologické prvky
          AutorVáclav Duda
          NázevOstopovický mlýn jak ho neznáme
          Rok vydání2018
          Místo vydáníOstopovice
          Další upřesněníOSTOPOVICKÝ ZPRAVODAJ ročník XXVII, číslo 3strana 8
          Odkazhttp://www.ostopovice.cz/dokumenty/zpravodaj/2018_03.pdf
          Datum citace internetového zdroje01 2021
          AutorVáclav Duda
          NázevOstopovický mlýn jak ho neznáme
          Rok vydání2018
          Místo vydáníOstopovice
          Další upřesněníOSTOPOVICKÝ ZPRAVODAJ ročník XXVII, číslo 3strana 8
          Odkazhttp://www.ostopovice.cz/dokumenty/zpravodaj/2018_03.pdf
          Datum citace internetového zdroje01 2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          28.4.2019 18:45 uživatelem el_brujo

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.5.2019 20:11
          doxa (Jan Škoda) 4.1.2021 11:09