Každý mlýn má své zrno k mletí.
(německé přísloví)

Malý Zaječí mlýn; Kleine Hasenmühle

Malý Zaječí mlýn; Kleine Hasenmühle
21
Řešín
349 53
Tachov
Řešín
49° 54' 60.0'', 12° 57' 23.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn ležel pod hrází Zaječího rybníka, podle kterého dostal jméno, na pravé straně Nezdického potoka. Kolem trosek mlýna vede žlutě značená turistická cesta.
samota, severně od obce
Nezdický potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Rybník Haben Teich byl založen jako zásobárna pro vrchnostenské mlýny položené níže na potoku. Založili ho Löwensteinové, kteří panství Bezdružice získali v roce 1712. Rybník je uváděn již v tereziánském katastru v roce 1713. Mlýn vznikl pravděpodobně současně s rybníkem. Název Kleine Hasenmühl lze nalézt v soupise poplatků podaných pro čelivskou faru z roku 1777. Tehdy jsou zde uváděni Thomas Töpner s Barborou Schottin a Thomas Brosch.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1871 koupil mlýn majitel grafitových závodů Hoffmann z Plzně, který dal patrně ve mlýně zřídit stoupu s plavírnou grafitu.

Dle sčítání obyvatel v roce 1910 byl majitelem Josef Leithäusl (narozen roku 1872), který zde provozoval mlynářskou a zemědělskou činnost. Na mlýně s ním žila manželka Elisabetha, syn Thadeash (narozen roku 1908) a na výměnku otec mlynáře Johann Leithäusl, který na mlýn pravděpodobně přišel v roce 1881.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle sčítání obyvatel v roce 1921 hospodařil na mlýně stále Josef Leithäusl, jeho otec Johann mezitím zemřel. Na mlýně byli kromě rodiny mlynáře také děvečka a mlýnský tovaryš.

V roce 1930 je na mlýně stále uváděn Josef Leithäusl.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Leithäuslovi byli na jaře 1946 odsunuti a jejich mlýn byl zabaven. Dne 6. 12. 1946 přišel na mlýn revizor osídlovacího úřadu a zjistil, že od odsunu majitelů zůstal mlýn opuštěný, MNV Řešín neprovedl žádnou inventuru majetku, mlýn je opuštěný a je do něj volný přístup. Revizor odpadl cenu zařízení na 6 350 korun, ze zařízení jmenuje vodní kolo na vrchní vodu o průměru 4 m a palečním kolem na hřídeli, šrotovací stolici, 2 kameny o průměru 90 cm s dřevěným lubem, loupačku. V roce 1948 bylo zařízení prodáno za 3 000 Kč národnímu podniku Sběrné suroviny.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1952 je na leteckém snímku vidět, že ze mlýna zbyly pouze holé obvodové zdi.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Töpner
  • Leithäusl

Historie mlýna také obsahuje:

1777 Thomas Töpner

1871 Hoffmann

kolem 1881 Johann Leithäusl

1910 Josef Leithäusl

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Zděná obdélníková budova z kamenů bez použití cihel, síla zdiva 70-80 cm, mlýnice o půdorysu 6 x 8 m. Při mlýně byly zděné hospodářské budovy.
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Soupis rok 1946 - vodní kolo na vrchní vodu o průměru 4 m a palečním kolem na hřídeli, šrotovací stolici, 2 kameny o průměru 90 cm s dřevěným lubem, loupačka
          Zaniklý
          • stoupa
          1871 - stoupa s plavírnou grafitu
          • rybník
          Mlýn stál pod hrází rybníka
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu průměru 4 m, spádu 4,4 m a výkonu 3,4 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu průměru 4 m, spádu 4,4 m a výkonu 3,4 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 11
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 11
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Procházka
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
          Rok vydání2017
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněnístr. 230 - 231
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          21.5.2019 13:18 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.5.2019 20:34