Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Ze záznamů o řešínských mlýnech a mlynářích z 16. a 17. století nelze rozlišit, kdy se jednalo o Malý a kdy Velký Zaječí mlýn.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V soupisu činží z roku 1804 je uváděn Anton Ulrich, který právě předal živnost svému nástupci Josefu Ulrichovi. Hospodařil na emfyteutických pozemcích, u mlýna měl 22 strychů, luk na 6 fůr sena. Mlýn měl 3 moučná složení, 1 pilu a 1 olejovou stoupu. Vrchnosti platil 13 zlatých a 33 krejcarů a 1 věrtel pšenice. Dále měl povinnost ročně nařezat vrchnosti2 sáhy falcovaných a 2 sáhy nefalcovaných prken proti zaplacení 1 krejcaru za řez. Josef Ulrich (tvar jména Joseph Ullerich) je uváděn také v roce 1839 ve stabilním katastru.
V roce 1873 držel mlýn další Ulrich, opět Josef. Ten se soudil s nájemcem sousedního Malého Zaječího mlýna o vodní právo.
Již o 3 roky později, v roce 1876, vlastnil mlýn a pilu Johann Schneider.
Dle sčítání obyvatel z roku 1910 byl dalším majitele mlýna mlynář a zemědělec Anton Denke (narozen roku 1858) s manželkou Annou, která pocházela ze Stotanzenmühle u Olešína. Na mlýně pracoval jejich syn Josef (narozen 1885), druhý syn Wilhelm (narozen 1896) se učil na mlynáře. Dále zde s nimi žily dcery Theresie, Anna a Karolina a matka mlynářky Karolina Glasauerová narozená roku 1826 na Storanzenmühle.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Při sčítání obyvatel v roce 1921 zde hospodařil stále Anton Denke, obyvatelé mlýna se nezměnili, pouze zemřela matka mlynářky a na mlýn přišel čeledín Josef Thurner.
V roce 1930 zde stále byl Anton Denke, objekt je evidován jako mlýn a pila.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1943 Anton Denke zemřel, majitelem mlýna a pily se stal jeho syn Wilhelm Denke, bydlel zde i jeho bratr Josef.
Když v roce 1946 navštívil mlýn revizor osídlovacího úřadu, Denkeovi zde ještě bydleli. Byl proveden soupis vybavení mlýna a pily a odhadnuta jeho cena. Protože o mlýn neprojevil nikdo zájem, žádný národní správce sem dosazen nebyl. Vybavení mlýna i pily bylo odvezeno do sběrných surovin. Poté se mlýna ujala místní správní komise Řešín, která patrně rozhodla o jeho demolici.
Na leteckém snímku z roku 1952 jsou vidět již jen zbytky zdiva a hromada suti.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1804 Anton Ulrich
1839 Josef Ulrich
1873 Josef Ulrich ml.
1876 Johann Schneider
1910 - 1943 Anton Denke
1943 - 1946 Wilhelm Denke
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: