Nejlepší mlýn je mezi vodou a větrem.
(německé přísloví)

Velký Zaječí mlýn; Grosse Hasenmühle

Velký Zaječí mlýn; Grosse Hasenmühle
20
Řešín
349 53
Tachov
Řešín
49° 54' 56.4'', 12° 57' 42.0''
Mlýniště bez mlýna
Velký Zaječí mlýn stál na náhonu, který začínal pod Malým Zaječím mlýnem výše po proudu Nezdického potoka. Oba mlýny jsou od sebe vzdáleny asi 300 m. Kolem mlýna vede žlutě značená turistická cesta.
samota, severovýchodně od obce
Nezdický potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ze záznamů o řešínských mlýnech a mlynářích z 16. a 17. století nelze rozlišit, kdy se  jednalo o Malý a kdy Velký Zaječí mlýn.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V soupisu činží z roku 1804 je uváděn Anton Ulrich, který právě předal živnost svému nástupci Josefu Ulrichovi. Hospodařil na emfyteutických pozemcích, u mlýna měl 22 strychů, luk na 6 fůr sena. Mlýn měl 3 moučná složení, 1 pilu a 1 olejovou stoupu. Vrchnosti platil 13 zlatých a 33 krejcarů a 1 věrtel pšenice. Dále měl povinnost ročně nařezat vrchnosti2 sáhy falcovaných a 2 sáhy nefalcovaných prken proti zaplacení 1 krejcaru za řez. Josef Ulrich (tvar jména Joseph Ullerich) je uváděn také v roce 1839 ve stabilním katastru.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1873 držel mlýn další Ulrich, opět Josef. Ten se soudil s nájemcem sousedního Malého Zaječího mlýna o vodní právo.

Již o 3 roky později, v roce 1876, vlastnil mlýn a pilu Johann Schneider.

Dle sčítání obyvatel z roku 1910 byl dalším majitele mlýna mlynář a zemědělec Anton Denke (narozen roku 1858) s manželkou Annou, která pocházela ze Stotanzenmühle u Olešína. Na mlýně pracoval jejich syn Josef (narozen 1885), druhý syn Wilhelm (narozen 1896) se učil na mlynáře. Dále zde s nimi žily dcery Theresie, Anna a Karolina a matka mlynářky Karolina Glasauerová narozená roku 1826 na Storanzenmühle.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Při sčítání obyvatel v roce 1921 zde hospodařil stále Anton Denke, obyvatelé mlýna se nezměnili, pouze zemřela matka mlynářky a na mlýn přišel čeledín Josef Thurner.

V roce 1930 zde stále byl Anton Denke, objekt je evidován jako mlýn a pila.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1943 Anton Denke zemřel, majitelem mlýna a pily se stal jeho syn Wilhelm Denke, bydlel zde i jeho bratr Josef.

Když v roce 1946 navštívil mlýn revizor osídlovacího úřadu, Denkeovi zde ještě bydleli. Byl proveden soupis vybavení mlýna a pily a odhadnuta jeho cena. Protože o mlýn neprojevil nikdo zájem, žádný národní správce sem dosazen nebyl. Vybavení mlýna i pily bylo odvezeno do sběrných surovin. Poté se mlýna ujala místní správní komise Řešín, která patrně rozhodla o jeho demolici.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1952 jsou vidět již jen zbytky zdiva a hromada suti.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ulrich
  • Schneider
  • Denke

Historie mlýna také obsahuje:

1804 Anton Ulrich

1839 Josef Ulrich

1873 Josef Ulrich ml.

1876 Johann Schneider

1910 - 1943 Anton Denke

1943 - 1946 Wilhelm Denke

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Zděná mlýnská budova obdélníkového tvaru, dřevěná rovněž obdélníková budova pily, další dřevěné hospodářské objekty.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dle soupisu z roku 1946:
            Mlýn: vodní kolo shnilé, šrotovník, stolice, 2 kameny o průměru 90 cm s lubem, násypný koš a další položky, odhadní cena zařízení mlýna 18 600 Kčs.
            Pila: vodní kolo o průměru 5 m z roku 1936, cirkulárka z roku 1938, stroj na výrobu šindelů, dřevěný katr, odhadní cena zařízení pily 25 000 Kč.
            Zaniklý
            • pila
            • náhon
            • odtokový kanál
            • lednice
            Pila měla nad mlýnem samostatnou odbočku náhonu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu o spádu 4,9 a 5,7 m, výkonech 3,4 a 3,8 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu o spádu 4,9 a 5,7 m, výkonech 3,4 a 3,8 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 11
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 11
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
            Rok vydání2017
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 232 - 234
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            21.5.2019 14:14 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.5.2019 20:29