Jirský, Jiřský mlýn; Georgmühle

V dvorských deskách je nejstarší zmínka k tomuto mlýnu datována k roku 1454, která zní: „ molendium in malem Rapotinie“. Mlýn a 3 dvory v Malém Rapotína postoupila Anna Filibeřová z Tachova rodině Frankengrünerů.

Tachovský urbář z roku 1555 na mlýně uvádí mlynáře Georga Mülnera, který vrchnosti odváděl nájem ze mlýna ve výši 15 grošů na sv. Jiřího a sv. Havla.

V roce 1637 hospodařil na mlýně Franz Lorenz, v roce 1665 to byl Thomas Träger. Rod Trägerů měl mlýn pronajatý dlouhodobě, hospodařil zde ještě koncem 18. století.

V Tereziánském katastru z roku 1757 je zapsán panský mlýn o dvou kolech na stálé vodě.

Koncem 18. století (80. a 90. léta) hospodařil v Georgmühle Johann Träger s manželkou Margarethou. V matrikách jsou zápisy o narození jejich dětí Antona, Kathariny, Johanna, Thomase.

V průběhu prvního desetiletí 19. století se na Georgmühle objevuje jméno Michael Mühlbauer s manželkou Barbarou rozenou Rauch. Při narození dcery Kathariny v roce 1811 je Michael Mühlbauer v matrice zapsán jako mlynář z Georgmühle čp. 14. Následovaly děti Christoph (1813), Adam (1815), Franz (1818), Anna (1821). V prosinci 1822 mlynářka Barbara zemřela ve věku 43 roků na zápal plic. Mlynář se v srpnu 1823 podruhé oženil. Jeho druhou ženou se stala Anna Friedl z Tachova, jejíž matka pocházela Luglmühle v Tachově čp. 312. V květnu 1824 se jim narodil syn Johann, v srpnu 1825 další syn Franz Anton. V roce 1826 mlynář Michael Mühlbauer zemřel ve věku 50 roků.

Dle údajů ve stabilním katastru k roku 1838 byl v té době mlýn a Jirský rybník nad mlýnem panský ve vlastnictví knížete Windischgrätze, mlynář zde byl v nájmu. V té době zde byl mlynář Adam Haubner.

Další v pořadí je v matrikách na Jirském mlýna jako mlynář uváděn Josef Baschka (psáno též Baschke) s manželkou Margarethou a dcerami Katharinou a Magdalenou.

Mlýn stále náležel tachovské vrchnosti. V polovině 19. století se vrchnostenský úřad rozhodl, že bude provedena rekonstrukce mlýna. Z této doby se dochovaly dva plány, jeden z roku 1854, druhý o něco mladší. Není známo, zda k přestavbě mlýna skutečně došlo. Již kolem roku 1860 přestal objekt fungovat jako mlýn, a vrchností sem byl dosazen vrchnostenský porybný. Pravděpodobně se jednalo o Johanna Schwarze (narozen 1832). Ten je zde uváděn také při sčítání lidu v roce 1880 žil s manželkou a 4 dětmi.

Dle sčítání lidu v roce 1921 byl bývalý mlýn v držení rodiny Windischgrätzů. V nájmu zde žil Johann Schwarz, syn předchozího narozený roku 1863, s manželkou Marií.

Rodina Johann Schwarze bydlela v budově bývalého mlýna až do roku 1945, kdy byla odsunuta do Německa.

Budova bývalého mlýna zanikla někdy v průběhu 50. let. Na leteckém snímku z roku 1947 ještě stojí v poměrně zachovalém stavu se střechou, na leteckém snímku z roku 1958 jsou vidět již jen zbytky obvodových zdí.

Neexistuje. Na místě mlýniště, které se nachází mezi silnicí č. 199 z Tachova do Trnové a parkovištěm u firmy Rotarex, je dnes louka porostlá řídce stromy. Vrchnostenský rybník nad mlýnem se dochoval, od mlýniště je oddělen výše uvedenou silnicí vybudovanou po roce 1945.