Historie
Obecná historie:
Zaniklá osada či vesnice stávala v bažinaté oblasti jednoho z přítoků na horním toku Nemanického potoka při silnici směr Závist. Osídlení vzniklo pravděpodobně někdy v 16. století, k Čechám však území připadlo až úpravou hranic r. 1764. Definitivní zkázu pro Lískovec znamenalo vytvoření hraničního pásma v padesátých letech 20. století a jeho rozšíření v sedmdesátých letech 20. století, kdy byl srovnán se zemí. Po administrativní stránce spadala osada pod Lučinu (Grafenried).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Původně stoupa na drcení křemene pro nedaleké sklářské provozy. Na II. vojenském mapování – Františkovo (1836-1852) jako Pocher.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 – mlynář Josef Wiedl (*1856).
Seznam vodních děl Republiky československé 1930: Čerchovka – Haselberg 24 – Terezie Maierová , mlýn a mletí kůry, 1 kolo na svrchní vodu, 0,082-4,02-2,8.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Ještě před druhou světovou válkou zde stálo 33 stavení, po odsunu Němců však nedošlo k dosídlení.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V padesátých letech 20. století byl srovnán se zemí.
Vývoj po roce 1989
Dnes ze mlýna zbývají trosky kamenné lednice, zbytek dřevěné hřídele vodního kola a část betonových vantrok. Rozeznatelná je i část náhonu a kamení z druhé budovy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
