https://www.youtube.com/watch?v=TAEuUWQmylA - odkaz na video
historie Kraschermühle
Historie mlýna je sice ukryta v nepsaných dějinách zdejšího kraje, ale některé indicie naznačují, že první mlýn zde stál ještě v časech předhusitských.
Tento mlýn byl obnoven roku 1558 zástavním pánem vsi Krašov panem Melicharem z Údrče a v jeho držbě byl do roku 1570.
Dalším majitelem mlýna byl Heinrich Gräfinger von Salleg 1570 - 1582 po něm byl majitelem mlýna Adam Ratibořský z Chcebuze 1582 - 1597 Ten prodal mlýn Hasištejnským z Lobkowitz 1594 - 1623 od Lobkowitzů panství a také tento mlýn koupil vévodský rod SACHSEN - LAUENBURG 1623 - 1690
Roku 1690 se panství a také mlýn stává majetkem další význačné rodiny tehdejší Evropy.
Toho roku se FRANCISCA SIBYLLA AUGUSTA,vévodkyně Sachsen - Lauenburg (vdala za tehdy nejkrásněšího,nejslavnějšího a nejudatnějšího šlechtice Evropy,za muže zvaného ,,Türklui,,- Turecký Ludvík-jeho život byl plný válek s Turky,ve všech vítězil až do roku 1707 kdy slavně padl.....)
LUDWIGA WILHELMA markraběre BADEB - BADEN
rytíře řádu Zlatého rouna V držení markrabat Baden - Baden byl mlýn a panství v letech
1690 - 1783 Totální požár,který 2.8.1774 srovnal se zemí ves Krašov s poplužním dvorem a zámkem, naštěstí mlýn nezasáhl.Hluboké údolí jej tehdy uchránilo.
A možná již v této době přišel na zdejší mlýn první písemně doložitelný rod.
První zapsaný mlynář v matrice je JOHANN GEORG WILHELM GRÖSCHL - 1785 - 1800 po tomto rodu přišel mlynář Ratka,který pocházel z rodu mlynářského z nedalekého Ratkauermühle JOSEPH RATKA - 1802 - 1819 a pak převzal mlýn jeho syn MARTIN RATKA - 1819 - 1864 pak na mlýn přišel Johann Stowasser z Vahanče u Bochova. Byl synem domkaře a krejčího a jedna z větví tohoto rodu byla povýšena roku 1668 do rytířského stavu.....
JOHANN STOWASSER po jeho smrti se jeho syn Alois ujal krátce živnosti,ale pak musel narukovat na frontu a padl roku 1943 ALOIS STOWASSER + 1943 jako příslušník Wehrmachtu v bojích o Rostov na Donu,kde je i pohřben... Po odchodu mlynáře a jeho rodiny se z opuštěného mlýna pozvolna stávaly ruiny.
Mlýnské kolo, resp. železná kování byli na mlýně k vidění někdy kolem roku 1979/80 a jeho kovové části ještě v létě 2009.
(Kovář)
