Jaroslava Pixová: Mlýny na Zlatém potoce, Putim 2014, Strana 87 (Výpis)
Forkův Mlýn čp.19
Od Žahourova mlýna dojdeme kolem potoka asi po jednom kilometru k dalšímu mlýnu. Říká se mu Forkův, nebo také Kleinův. Uvádí se, že jde o původně renesanční mlýn ze 16. století a řadí se ke kulturním památkám. Měl existovat již za Petra Voka z Rožmberka (1539-1611) a říkalo se mu Forkův. V té době měl tři vodní kola. Patří k malé vesničce Kralovice, která se rozprostírá v kopci nade mlýnem. Je tu postaveno 29 domů a žije zde necelá padesátka stálých obyvatel. První zmínka o osadě je z roku 1334, kdy byla v majetku kláštera ve Zlaté Koruně, později patřila pod libějovický velkostatek...
V roce 1682 měl mít tento mlýn dvě vodní kola s příslušenstvím a stoupu na kroupy. Vejmelného pšenice se mělo každoročně odvádět dva korce a žita šedesát korců. Místo krmení jednoho vepře odváděl mlynář ročně 7 zlatých. Mlýn byl postaven z kamene, vápna a hlíny a krytý šindeli. Mlynářovo obydlí sestávalo z neklenuté světnice, komory, kuchyně s komínem a půdy. U mlýna byla stáj na deset krav. Ve mlýně mleli své obilí lidé z Frantol, Malonin, Lazišťky a Klenovic. Z Tereziánského katastru z první poloviny 18. století se můžeme dozvědět, že kralovický mlýn měl jedno kolo na stálé vodě.
Urbář Velkostatku Libějovice z r.1600 uvádí ve vsi Kralovicích: „Krystl Forka mlynář...“ viz. https://digi.ceskearchivy.cz/770017/1
V soupisu poddaných z roku 1607 je uvedeno: „na mlejně Krystle Forky: Krystl z Frantol 30 let a Marta 20 let. Děti: Matěj 15 let, Eva 14, Marjána 12 a Anežka 4 roky.“ Přímo ve vsi Kralovice se nachází ještě Forkův grunt. Současně s názvem Forko Mühle byl také označován jako Matschl Mühle. A to již koncem 17. století. Název přetrvával i za mlynáře Jana Kleina. Jméno Matschl se také vyskytovalo například na samotě Poboč nedaleko Kralovic, ale to už bylo kolem roku 1900. Příslušníci tohoto jména se však nacházeli i v celém okolí mnohem dříve . Např. ve Frantolech či Chrobolech.
Nejstarší mlynáři. Co se týče nejstarších mlynářů, v roce 1648 je jako kmotr u jednoho křtu uveden Christl Schnelzer z Matschl mühle. To by navazovalo na údaje ze soupisu poddaných, kde se píše o Krystlovi
Urbář Velkostatku Libějovice z r.1650 uvádí ve vsi Kralovicích: „Tomáš Forka mlynář...“ viz.https://digi.ceskearchivy.cz/770016/1
V roce 1669 je na mlýně zaznamenán Andreas Forko s manželkou Marií. Ve skutečnosti bylo jeho příjmení jiné. Dál se uvádí jako Saidl či Saibl a nakonec Seiberle...
Současně s Matschlovými už v mlýně hospodaři Jan Klein. Tento mlýn je možné uvést jako prvotní „hnízdo“ tohoto mlynářského klanu. Odtud se pak rozšířil do Vitějovic a pak i do Frantol. Jméno Klein se vyskytovalo například v Chrobolech, ale nikoli v souvislosti s mlynářstvím. Odkud Kleinů do mlýna přišli, se neví přesně, ale v jejich rodině se ještě dnes vypráví, že předci přišli do mlýna z nedaléké samoty poblíž Zlatého potoka, které se říkalo Na Budařině. Ta samota měla stát kousek od kamenného mostu, který vede přes potok do Vitějovic. Dnes už na prastarou usedlost poukazuje jen studna. Kleinovi mají smlouvu v německém jazyce z roku 1787, sepsanou mezi mlynářem Janem Kleinem a Janem Josefem Buquoyem. Zatím ji ještě nikdo nepřeložil, ale je možné, že se tam jedná o prodej či pronájem tohoto mlýna. V kronice Frantol stojí, že rodina Kleinů získala od Buquoye mlýn koupí. Je to však uváděno v souvislosti s válečnými událostmi třicetileté války, kdy krajem táhlo vojsko, a to bylo ještě v 17. století, tedy mnohem dříve, než je datována smlouva. Jan Klein hospodařil ve mlýně už roku 1752...
Další mlynář Jan Klein už byl dědem současných majitelů mlýna. Měl vybudovat kolem Zkatého potoka asi kilometr dlouhý vyzděný a zvýšený břeh. Za Janova působení také vyhořel v roce 1911 mlýn a musel se stavět znovu... Tehdy oheň strávil tři čtvrtiny mlýnského areálu. Shořela hospodářská stavení, výminek, uchráněn zůstal snad jen samotný mlýn...
Václav se stal posledním mlynářem. S manželkou Kateřinou měli osm dětí... Mlýn už neklape, ale pila ano. Jak to ve mlýně chodívalo, když mlýn ještě klapal, už současní majitelé ví jen z vyprávění. Jejich otec Václav převzal mlýn v roce 1940, teda za války. Mlelo se ve dvou válcových stolicích a na jedné kamenné se šrotovalo. Dokonce se tady ještě zachovaly dřevěné stoupy: „Byly tu ještě v roce 1970. Bylo to čtyřistoupy spojené na vahadlu. Dole byly obrovské vyplechované dřevěné špalky do kterých se nasypalo obilí. Velký jehlan ho seshora drtil. Z boku mlýna byla rampa, kde se nakládalo a vykládalo obilí a byl tam taky jediný vchod zvenčí do mlýna. Jezdili sem mleči z Kralovic, Nebahov, Jelemka, Lažistek, Zdenic, Vitějovic a Svonic...“ Francisovu spirální regulační turbínu dodala a instalovala továrna Union v Českých Budějovicích až v roce 1948. Poháněla střídavě dle potřeby rámovou pilu, mlýn a šrotovnu, generátor pro hospodářské stroje a také vyráběla elektrřinu pro veškěré osvětlení mlýna. Pila, která tu byla již roku 1787 utichla v roce 1951, možná stejně jako mlýn... Pila se rozběhla po roce 1968... Celý mlýn prošel rekonstrukcí v roce 1987...
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Prachatice
Název toku: Tlatý potok
Obec, čp. : Kralovice 19
Podnikatel: Jan Klein
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 3 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 11,9
