Hálův, Škodův, Chromý, Šlapalův, Kohoutkův mlýn; Hallamühle

1607 ve čtvrtek po květné neděli s povolením meziříčského panského hejtmana Matyáše Worlovského z Worlova prodán byl na místě mladšího Šimona Borejška, syna Jakuba Borejšky, kosaře, mlýn, který slove Borejškovský se vším příslušenstvím. Jelikož od předešlých uživatelů v užívání a držení byl místem, kdež šlejfírama bývala, za sumu peněz 400 kop Janovi Hušťovi.

pozn. mlynář Jan Hušťa z mlýna Pirhauzskýho zaplatil výrunku 12 kop.

1641 soupis poddaných: mlynář Šimon Hušče

1676 mlýn s dvěma složeními, pachtýř Jiří Sedlinský (Sedlecký)

po + Jiřího Sedlinského držel mlýn po nějaký čas syn Josef Sedlinský

31.7.1681 mlýn koupil Šebestián Sedlecký (Sedlinský), syn + mlynáře Jiříka Sedlinského (Sedleckého): "mlýn po nebožtíku otci svém jménem Chromýho pod Dolním městem ležící se vším příslušenstvím  od bratra Josefa a jiných spolubratří  a sester svých, kterýžto mlýn bratr Josef k vyzdvižení přivedl  za sumu 140 kop mor. (163 zl. 10 kr.), bez závdavku"

4.8.1689 dohodnuta smlouva mezi bratry Josefem a Šebestiánem Sedlínskými, Josef se vzdal pohledávky 100 zl. 

12.11.1733 po + otci Šebestiánu Sedlinském převzal syn Matěj Sedlinský za 400 zl., závdavek 100 zl.

Vdova Helena se po jeho smrti podruhé provdala za  Svobodu.

15.1.1761 po + otci Matějovi Sedlinském převzal za 500 zl. syn Šebestián Sedlinský s manž. Kateřinou, dc. France Svobody

po jeho + převzal syn Jan Sedlinský 

7.12.1809 od Sedlinských kupuje mlýn za 20.000 zl. František Hala

7.3.1821 František Hala prodal mlýn Josefu Valíkovi za 23.500 zl.

4.2.1831 v nucené dražbě koupil mlýn za 3.600 zl. stříbrných František Hala

František Bruno

21.4.1881 v dražbě koupil mlýn Vincenc Hradecký

1884 mlýn prodal Františku Škodovi a jeho ženě Kateřině roz. Čermákové

1908 Fr. Škoda zemřel

1911 vdova Kateřina prodala mlýn Karlu a Kateřině (roz. Říhové) Rumlerovým, pův. z Adamova, sem přišli z Vodičkova mlýna v Měříně

1912 Karel Rumler zemřel

1923 vdova Kateřina Rumlerová se provdala za Emila Šlapala, veškerý majetek si však ponechala

1930 mlýn  a pila, Kateřina Šlapalová

18.9.1937 Kateřina Šlapalová prodala mlýn Jednotě hospodářských družstev s.r.o. v Brně za 213.500 Kč

Jednota jedná s Městským úřadem a Okrením úřadem ve Vel. Meziříčí o povolení výstavby nového mlýna na tomto místě, pro válečné události však k tomu nedošlo

1939 mlýn koupil Družstevní lihovar ve Stránecké Zhoři

1939 nájemce Antonín Kohoutek (*1892 v Mor. Krumlově)

ve mlýně se mele bramborová moučka z brambor usušených v sousedním lihovaru

Antonín Kohoutek odsouzen za černé mletí na 2 měsíce, ve věznici ve Velkém Meziříčí sedí s mlynářem Václavem Zachou z Horních Radslavic

nedaleko mlýna bylo koncem války popraveno velkomeziříčské obyvatelstvo

[https://www.velkemezirici.cz/o-meste/historie/velkomeziricska-tragedie-r-1945]

květen 1945 mlynář Kohoutek dostal od vojenské správy příkaz opět mlít obilí pro Rudou armádu a pro zásobování obyvatelstva

po válce Kohoutek odešel, jako vedoucí sem přišel Ladislav Rumler (* 1903, Vel. Meziříčí - 27.7.1979), syn Karla Rumlera

1951 lihovar nabídl mlýn k odprodeji MNV Vel. Meziříčí pro zřízení čistírny odpadních vod

1952 mlýn znárodněn, předán Západomoravským lihovarům v Telči, mletí  zastaveno, pouze se šrotuje

1957 obec Vel. Meziříčí směnila mlýn s Josefem Malouškem za pozemky nad gymnaziem

po něm zdědil mlýn Jan Šturma

v 70. letech mlýn zbořen

odstranění budovy mlýna a výstavba garáží a silnice