Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1518 na mlýně vypukl požár
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1762 lodní mlynář a obchodník s obilím (později c.k. lodní komisař) František Fügner nechal postavit kapli sv. Františka z Assisi v Prosmykách při silnici (viz pověst)
1774 těžce poškozen ledy
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1886 při velké vodě na Labi se mýn utrhl od břehu, voda jej odnesla řadu kilometrů až k Litochovicím na Labi
Podle pramenu byl tento mlýn posledním lodním mlýnem lovosického panství.
Lodní mlýny na Labi skončily svou činnost v souvislosti s výstavbou nových jezů a zintenzivnění plavby po Labi. Jejich činnost byla ukončena před r. 1911.
27.1.1911 od poslední mlynářky E. Rosenkranzové odkoupila firma Lanna z Prahy za 14.000 K a zlikvidovala
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1762 František Fügner
-1919 E. Rosenkranzová
Zobrazit více
„Tento poslední lodní mlýn, který býval majetkem lovosické vrchnosti, mlel podle potřeby u Píšťan nebo Lovosic. První zmínka o něm se datuje již z roku 1518, kdy na něm vypukl požár. V roce 1774 byl ledy těžce poškozen. V červnu 1886 při velké vodě se utrhl a voda jej odnesla [ ... ] Mlýn měl své zimní stanoviště ve Starém přístavu pod Reslovou ulicí."
„Mlýn tohoto typu na Labi u Lovosic byl umístěn na dvou člunech. Na větším plochém stála roubená budova s mansardovou střechou, kde bylo mlecí zařízení. Osmilopatkové vodní kolo bylo druhým koncem své osy uloženo do čepového ložiska na malém člunu. Vodní kolo mezi oběma čluny bylo tokem vody otáčeno a obrátky se přenášely na mlýn, který sloužil především k mletí obilné mouky. Oba čluny byly spojeny trámy, na kterých byly i lávky. Plovoucí mlýn byl připoután vždy blíže ke břehu a malý člun byl na plném toku řeky. Můstek mezi břehem a mlýnem sloužil k přenášení zrní a mouky.
Následkem výstavby lovosického jezu a plavebních komor (1911-1919) byla ztracena potřebná energie. Lovosický lodní mlýn tak doklepal 27. ledna 1911. Po zastavení provozu byl od poslední mlynářky E. Rozenkranzové odkoupen firmou Lanna z Prahy za 14 tisíc tehdejších korun a zlikvidován. Tak zmizel i poslední
zástupce početných vodních mlýnů na celém toku Labe z Mělníka do Hamburku.“
Miloslav Nesvadba
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Majitel usedlosti čp. 3 a lodní mlynář František Fügner zpozoroval, jak důstojník pruský spouští válečnou pokladnu do Labe. Ještě téže noci se jí tajně zmocnil a spustil ji do řeky na jiném místě. Když Prusové odtáhli, poklad vyzdvihnul a za peníze dal postavit kapli, zbytek věnoval do fondu na její udržování a na přilepšení důchodu učitele prosmycké školy.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
