Chytrost bez citu je mlýnský kámen bez zrna.
(Jean Paul, 1763 - 1825)

mlýn Doksany

mlýn Doksany
11
10
Doksany
411 82
Litoměřice
Doksany
50° 27' 13.4'', 14° 9' 38.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Jeden z nejstarších mlýnů v Čechách byl zbudován v polovině 12. století, zároveň se založením kláštera. Roku 1982 zdemolováno strojní zařízení. Od roku 1997 mlýn slouží jako malá vodní elektrárna.
Mlýn se nachází na rameni řeky Ohře, cca. 200m od kláštera
Ohře
22264 / 5-1998
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn v Doksanech je dle pramenů ze zemských knih jeden z nejstarších v Čechách. Byl zbudován v polovině 12. století, zároveň se

založením kláštera. Další zmínka o mlýně je z dob krále  Přemysla Otakara II., kdy probíhalo soudní jednání mezi obcí Brozany a klášterem

Doksany o nároku na vodu. Soudní jední trvalo 80 let. Zajímavé je, že zařízení mlýnice se používalo beze změn až do konce 18. století.

Pouze hasačert vylepšil mlýnýnskou stolicí ve 14. století, byla to vlastně vačka, která dávkovala obilí. Teprve v 19. století došlo na technický

rozvoj v mlynářském řemesle. Také Doksanský mlýn se o jedno patro přistavěl, zbudovaly se kapsové výtahy, transmise poháněly otočná síta

a šnekové dopravníky. Tento typ mlýna se jmenoval americký nebo taky umělecký. Mechaniku mlýna pohánělo 6 vodních kol o průměru 6m.

Vodní kola nahradily turbínou. Po velké vodě v roce 1926 byla dřevěná strojovna zničena a nahradila se novou Francisovou turbínou v betonovém uložení. Mlýn pracoval až do roku 1951, kdy byl znárodněn a odstaven zároveň s elektrárnou, která pracovala na 120V napětí. Posléze došlo v roce 1982 ke zdemolování celého zařízení, takže dnes již mlýn není možný provozovat. 

Ve mlýně zbyly pouze 2 válcové a 2 kamenné mlýny, kapsový výtah, šnekový dopravník, síta na mouku a část transmisí. Původní Francisova turbína

je umístěna před vchodem do mlýna.

 V roce 1997 došlo k rekonstrukci malé vodní elektrárny, vyměnila se původní turbína za ležatou Kaplanovu turbínu a výkon generátoru je připojen

do státní sítě. Postupně dochází i k rekonstrukci památkově chráněných budov. 

Mlýn byl znovu od základů postaven v letech 1678 - 1679, na místě mlýna z roku 1558, který stál na místě nejspíše roubeného mlýna zmiňovaného již v letech 1415 - 19. Asi těsně před zrušením kláštera v roce 1782 byl objekt rozšířen přístavbou rizalitu k severovýchodnímu průčelí. Poslední velká stavební akce proběhla asi na sklonku 19. století, kdy byl celý objekt zvýšen o patro.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen údajně 1144 zároveň s klášterem

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1. pol. 19. stol. mlynář Jan Chládek (jeho pravnuk Emanuel Koritta se stal majitelem Louckého mlýna u Vodňan,  SObA Třeboň, Sb. matrik, ŘK Bílá Hůrka, N5 - 1846-1884- doplnil Petr Bartovský)

Mlýn byl v r. 1882 nabízen k pronájmu. Jeho majitelem byl Jan svobodný pán z Aehrenthalu. (RR)

1930 František Staňkovský, mlýn a elektrárna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Staňkovský
  • Chládek

Historie mlýna také obsahuje:

1. pol. 19. stol. Jan Chládek

1882 - Jan svobodný pán z Aehrenthalu. (RR)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny František Staňkovský. (HŠ)

1939 - Jan Aehrental a spol. (Václav Cuřín, Oldřich Novák). (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • papírová pečeť
  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    vrchnostenský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • středověk
    zděná
    vícepodlažní
    Areál mlýna vystavěn v letech 1678 – 1679 na místě staršího z roku 1558. Komplex tvořen srostlicí objektů mlýna, provozní a hospodářskou budovou. Stavba mlýna rozšířena před zrušením kláštera r. 1782, poslední velká stavební úprava v závěru 19. století.
    V jádře raně barokní mlýn stojí na místě, na němž stával objekt stejné funkce již od začátku 15. století. Mlýn byl významnou hospodářskou součástí doksanského kláštera.
    Areál mlýna čp. 11 stojí v západní části obce, na jejím jižním okraji, na obou březích mlýnského náhonu (Mlýnského potoka). Tvoří jej srostlice objektů dělící se na 1. mlýn čp. 11, stojící na pravém (severním) břehu náhonu, 2. hospodářskou budovu na levém (jižním) břehu náhonu a 3. provozní budovu malé vodní elektrárny postavenou mezi výše jmenovanými objekty nad náhonem. K areálu patří 4. mostek klenoucí se přes náhon před východním průčelím provozní budovy a část 5. náhonu s břehy zpevněnými opěrnými zdmi.
    Patrová obdélná stavba s mohutným rizalitem. Sedlová střecha mezi zděnými štíty, patro a koruna odděleny profilovanými římsami. Podlaží v interiéru s trámovými stropy, suterén rizalitu klenutý valeně s lunetami. Zachováno technologické zařízení mlýna.
    Mlýn čp. 11 je zděná původně hladce omítnutá patrová podsklepená budova postavená, v suterénu a v přízemí z kamenného převážně opukového lomového zdiva a v patře a ve štítech z cihel, na obdélném půdorysu s mohutným rizalitem na severovýchodní straně a pod sedlovou střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování. Budova má profilovanou korunní římsu, která je na štítových průčelích vynechána, a poměrně mohutnou profilovanou římsu kordonovou mezi přízemím a patrem. Na severním a západním nároží je eskarpovitě se rozšiřující sokl, zakončený nahoře v úrovni oken suterénu profilovanou římsou, vyzděný z pískovcových kvádrů. Okna dosti rozmanitá, osazená ve špaletách, v patře se štukovými pásovými šambránami s uchy, v přízemí a v suterénu se šambránami pískovcovými s obrysovou lištou, pouze v severovýchodním rizalitu jsou tyto šambrány provedeny ve štuku. Všechna štítová průčelí (včetně průčelí severovýchodního rizalitu) mají v patře a ve štítě lisénové rámy (patro od štítu oddělené pasem) a v ose štítů mají sdružená trojdílná okna (střední díl téměř dvojnásobné výšky) s pásovými šambránami s uchy a dole s čabrakami. V roce 2012 byl mlýn nově hladce omítnut, plochy natřeny cihlově červeně a architektonické články bíle. Při tom na severovýchodním rizalitu nebyly obnoveny v přízemí a suterénu ve štuku provedené šambrány s obrysovou lištou (napodobující pískovcové), ale byly nahrazeny šambránami pásovými s uchy na všech čtyřech rozích, jaké jsou v patře objektu z 19. století. Jihovýchodní vstupní štítové průčelí je dvouosé, okno v 1. ose v přízemí má barokní mříž a ve 2. ose je nahrazeno dvoukřídlými pravými dovnitř otvíravými rámovými dveřmi o čtyřech výplních osazenými v jakémsi dřevěném portálku s trojúhelným tympanonem - dveře jsou novodobé, zhotovené zhruba dle původních, portálek je novodobá “lidová” tesařská práce zbitá z trámů. Severovýchodní průčelí má o jednu okenní osu vystupující trojosý rizalit završený štítem, po stranách rizalitu okna nejsou. Na jihovýchodním boku rizalitu okno v přízemí sahá až ke kordonové římse a je opatřeno mříží. Barokními mřížemi jsou opatřena suteréní okna po obou stranách severního nároží rizalitu. Střední okno v patře nahrazeno dveřmi, před kterými zřízen (mezi lety 2006 - 2011) balkon s železným kovaným zábradlím na němž v roce 2012 pozlacený monogram: “MJ”. Severozápadní zadní štítové průčelí je dvouosé, v suterénu je okno pouze v 1. ose. Jihozápadní průčelí je v jihovýchodní části zakryto přistavěným objektem provozní budovy malé vodní elektrárny, ve zbývající části je dvouosé, pouze patro má třetí okno nad střechou elektrárny. V suterénu jsou okna nahrazena čtyřmi segmenty zaklenutými otvory, z nichž některé (nebo postupně všechny) byly určeny k osazení hřídele vodního mlýnského kola. Interiér obsahuje v každém podlaží jednu velkou místnost s trámovým stropem, v suterénu a v přízemí podepřeným průvlakem. V rizalitu jsou v suterénu dvě (teprve pozdější příčkou rozdělené) místnosti s valenou klenbou s celkem pěti pětibokými výsečemi nad okny a vchody, v nadzemních podlažích jsou trámové stropy, v přízemí je příčkou oddělena malá místnost na jihovýchodě a patro bylo bez příček. V suterénu a v přízemí z části zachováno technologické zařízení mlýna. Při poslední opravě, na začátku 21. století, bylo patro (jak vlastní budovy, tak rizalitu) zobytněno - nejspíše bylo rozděleno příčkami. Dajší údaje (někdy již antikvované) viz SHP Mojmíra Horyny.
    V jádře raně barokní mlýn stojí na místě, na němž stával objekt stejné funkce již od začátku 15. století. Mlýn byl významnou hospodářskou součástí doksanského kláštera.
    Zděná stavba mlýna na nepravidelné dispozici, jednopatrové, skládající se ze tří navzájem spojených budov, s hladkou fasádou, prolomenou okny se šambránami s lištami a kapkami. Přestavěno. Střecha sedlová, krytá taškami.
    pozdně barokní
    Zchátralé, nepoužívané.
    Hlaváčková, 1967
    • zdobený zděný štít
    • pavlač, balkón
    • dveře
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • drobné sakrální památky
      • existující torzo uměleckého složení
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1930 mlýn a elektrárna
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • odtokový kanál
      • most, propustek
      • turbínový domek
      Opěrné zdi náhonu byly postaveny nejspíše spolu s mostkem asi někdy v prvních dvou třetinách 18. stol., náhon sám je starší, v dnešní podobě byl vybudován asi r. 1558, spolu se stavbou renesančního předchůdce dnešního mlýna.
      Eskarpovitě vyzděná část náhonu z pískovcových štuk, upravující průběh toku mezi provozní budovou, mostkem a návodní stranou mostku. Průběh náhonu určen zřejmě již v 16. stol. se stavbou staršího mlýna, stávající úprava zdí z 2. pol. 18. stol.
      Chráněná část náhonu je mezi provozní budovou malé vodní elektrárny a mostkem a před návodní stranou mostku. V těchto místech jsou břehy náhonu opatřeny eskarpovitě zešikmenými opěrnými zdmi, vyzděnými z pískovcových kvádrů. Zeď na levém břehu náhonu, před návodní stranou mostku, je prodloužena zhruba na trojnásobek své původní délky. Prodloužení je nejspíše z betonu, jistě betonová je jeho koruna.
      Náhon jako součást původně raně barokního mlýna stojí na místě, na němž stával objekt stejné funkce již od začátku 15. století. Mlýn s náhonem byl významnou hospodářskou součástí doksanského kláštera.

      Mostek byl postaven nejspíše asi někdy v prvních dvou třetinách 18. století.
      Jednoobloukový kamenný mostek z pískovcových štuk s mírně stlačeným obloukem. Mostovka směrem ke středu zvednutá, při okrajích rozšířena. Původní cihelná koruna nahrazena betonem, most postaven zřejmě v 2. pol. 18. stol.
      Jedná se mostek postavený z pískovcových kvádrů o jednom mírně stlačeném oblouku. Jeho mostovka respektujíc tento oblouk je nad jeho středem nejvýš, na obou březích se mírně vějířovitě rozšiřuje. Mostek měl z cihel vyzděné zábradlí, které je dnes provizorně nahrazeno nízkými vybetonovanými korunami bočních zdí.
      Mostek jako pozdější volná součást původně raně barokního mlýna stojí na místě, na němž stával objekt stejné funkce již od začátku 15. století. Mlýn byl významnou hospodářskou součástí doksanského kláštera.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Popisspád 3,2 m, turbína Hydrohrom 1000, výkon 110 kW (http://www.calla.cz/atlas/detail.php?id=963) (HŠ)
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Popisspád 3,2 m, turbína Hydrohrom 1000, výkon 110 kW (http://www.calla.cz/atlas/detail.php?id=963) (HŠ)
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popisrok 1930: 1 Francisova turbína, hltnost 2,7 m3/s, spád 2,25 m, výkon 60 HP (HŠ)
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 2
      • AutorKubíková
        NázevMlýn v Doksanech
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníČlánek z internetu
        Odkazhttp//kubikova.blog.denik.cz
        Datum citace internetového zdroje7.8.2013
        AutorKubíková
        NázevMlýn v Doksanech
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníČlánek z internetu
        Odkazhttp//kubikova.blog.denik.cz
        Datum citace internetového zdroje7.8.2013
        AutorInternet
        NázevMalé vodní elektrárny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníDoksany - mlýn (HŠ)
        Odkazhttp://www.calla.cz/atlas/detail.php?id=963
        Datum citace internetového zdroje11.11.2014
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Další upřesněníPraha, str. 33 (HŠ)
        AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
        NázevMlýn
        Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/mlyn-782275
        Datum citace internetového zdroje07 2025

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        19.8.2013 14:22 uživatelem Aleš Lacina

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 1.5.2019 19:06
        Helena Špůrová 11.11.2014 19:45
        Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 09:32
        doxa (Jan Škoda) 26.7.2025 22:12